Naděje (rybník)
| Naděje | |
|---|---|
.JPG) Pohled ze středu severní hráze | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihočeský |
| Okres | Jindřichův Hradec |
  Naděje | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°6′52″ s. š., 14°44′41″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | asi 65 ha |
| Objem | asi 570 tisíc m³ |
| Ostatní | |
| Typ | rybník |
| Nadm. výška | 415 m n. m. |
| Přítok vody | Rybniční stoka |
| Sídla | Frahelž, Klec |
| DIBAVOD ID | 107020580020.0 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Naděje je největším rybníkem Nadějské rybniční soustavy, která je součástí CHKO Třeboňsko a leží nedaleko Lomnice nad Lužnicí, východně od obce Frahelž v pásu táhnoucím se od obce Klec asi 7 km na sever podél pravého, východního břehu řeky Lužnice.[1]
Historie a popis
[editovat | editovat zdroj]Rybník, jehož západní hráz kopíruje ve vzdálenosti několika desítek metrů tok Lužnice, založil Jakub Krčín v letech 1577–1579; ve stejné době založil Krčín i rybník Skutek na východ od Naděje (hráz, která tehdy oba rybníky oddělovala, je dnes osou celé Nadějské soustavy) a o něco jižněji rozšířil starší rybník Klec (Flukhaus) o nový nazvaný Potěšil. Všechny tyto rybníky jsou zachyceny např. na mapě třeboňského panství z roku 1684, vystavené v třeboňském zámku.[2] Původně byly naháněny stokou zvanou Potěšilka, která byla vedena z řeky Lužnice. Po vybudování rybníka Rožmberka (v letech 1584 až 1590) byla stoka vyvedena z něj vedlejší výpustí, zvanou rovněž Potěšilka.
Rybníky Naděje i Skutek byly po roce 1826 vysušovány a na pozemcích se dělaly neúspěšné pokusy o jiné hospodářské využití (louky, pastviny). V roce 1871 byly obnoveny a zásluhou rybníkáře Josefa Šusty byly upraveny. Původní rybník Naděje byl soustavou nižších hrází zmenšen a vzniklo tak několik menších rybníků: Víra, Láska a Měkký rybník. Severně od Naděje byl nově založen rybník Rod a několik dalších.
Výpust Potěšilka byla roku 1870 nahrazena novou výpustí Adolfka, která je u východního konce hráze Rožmberka. Derivační náhon vedoucí mezi rybníky Nadějské soustavy je nyní označován jen jako Rybniční stoka.
Naděje se využívá jako chovný rybník převážně pro chov kaprů. V létě tu hnízdí např. volavky popelavé nebo kormoráni.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Naděje - Jihočeské rybníky. www.kct-tabor.cz [online]. [cit. 2020-05-12]. Dostupné online.
- ↑ DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 20.05.12. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2020-05-12]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- LIEBSCHER, Petr; RENDEK, Jan. Rybníky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2014. 584 s. ISBN 978-80-200-2368-1.
- HULE, Miroslav. Průvodce po rybnících, památkách a hospůdkách Třeboňska. 1. vyd. Třeboň: Carpio, 2005. ISBN 80-86434-10-9.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Naděje na Wikimedia Commons