Rudolec (Březová)
| Rudolec | |
|---|---|
 smírčí kříž | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Březová |
| Okres | Sokolov |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°7′54″ s. š., 12°36′59″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 135 (2021)[1] |
| Katastrální území | Rudolec u Březové (4,3 km²) |
| PSČ | 357 64 |
| Počet domů | 60 (2011)[2] |
  Rudolec | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 70441 |
| Kód k. ú. | 670448 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rudolec (německy Ruditzgrün) je vesnice, část města Březová v okrese Sokolov. Nachází se asi 3 km na jihozápad od Březové. Je zde evidováno 64 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 144 obyvatel.[4]
Rudolec leží v katastrálním území Rudolec u Březové o rozloze 4,3 km2.[5]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1370[6], kdy byla ves leuchtenberským lénem. Po staletí tvořily ves jednotlivé selské dvorce v údolí mezi okolními vrchy. Roku 1408 koupilo ves město Loket, od roku 1625 náležela na čas Nosticům, opětovně nejspíše od roku 1670. Roku 1888 se stal Rudolec samostatnou obcí.[7]
V roce 1869 byl Rudolec pod názvem Ruditzgrün osada obce Dolní Rychnov v okrese Falknov (nyní Sokolov). Roku 1880 pod názvem Ruditzgrün osada obce Tisová v okrese Falknov, v letech 1890 až 1910 pod názvem Ruditzgrün obec v okrese Falknov, v letech 1921 až 1930 obec v okrese Falknov nad Ohří, v letech 1950 až 1976 osada obce Kostelní Bříza v okrese Sokolov. Od 1.4.1976 je Rudolec část obce Březová v okrese Sokolov.[8]
Po skončení druhé světové války došlo k odsunu německého obyvatelstva, následně ke vzniku nového Vojenského výcvikového prostoru Prameny ve Slavkovském lese. Po začlenění do vojenského pásma byla větší část obce zdevastována, před úplným zánikem ji uchránila pouze zemědělská výroba vojenských statků. Navždy však zmizel typický kolorit, vytvářený hrázděnými dvorci. Z původní zástavby zůstala jen torza.[7]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 238 obyvatel, všichni německé národnosti, kteří se hlásili k římskokatolické církvi.[9]
Ve vsi převládala zemědělská činnost. Obyvatelstvo tvořili převážně obyvatelé německé národnosti a velká část mužské populace bojovala v druhé světové válce v německé armádě na mnoha frontách Evropy. Ti, kteří přežili, skončili většinou v zajateckých táborech. Velké množství vojáků se ale k rodinám už nikdy nevrátilo. Německý historik Hugo Theisinger zaznamenal, že během války padlo 16 mužů z Rudolce. Po odsunu německého obyvatelstva a začlenění obce do vojenského újezdu došlo k výraznému poklesu počtu obyvatel. Neexistovalo pravidelné autobusové spojení do Rudolce a tak vozil místní obyvatele na nákupy do Sokolova podnikový autobus Vojenských statků. Teprve později zde byla otevřena prodejna spotřebního družstva Jednota.[10]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 238 | 237 | 245 | 243 | 232 | 238 | 268 | 88 | 133 | 113 |
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Smírčí kříž při silnici do Kostelní Břízy - kulturní památka
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2017-11-10 [cit. 2017-11-10]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 278.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-11.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 360.
- ↑ a b PROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 39–42.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011. Praha: Český statistický úřad 682 s. Dostupné online. S. 489.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Ruditzgrün. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 632 s. Dostupné online. S. 239.
- ↑ BOUDA, Miroslav, et al. Březová – brána do Slavkovského lesa. 3. vyd. Březová: Město Březová, 2006. 157 s. ISBN 80-254-8084-4. S. 61–86.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–1970 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné online. S. 1.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolec na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Rudolec u Březové na webu ČÚZK
- Historie Rudolce na stránkách Březové
