Žitná (Březová)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek pojednává o zaniklé obci v okrese Sokolov. Možná hledáte: Žitnou, část obce Hracholusky v okrese Prachatice.
Žitná
Pomník padlým v 1. světové válce bez oválné a obdélníkové desky
Pomník padlým v 1. světové válce bez oválné a obdélníkové desky
Lokalita
Charakterzaniklá obec
ObecBřezová
OkresSokolov
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°3′45″ s. š., 12°37′35″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíŽitná u Březové (5,49 km²)
Nadmořská výška750 m n. m.
Žitná
Žitná
Další údaje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žitná (německy Rockendorf[1]) je zaniklá obec ve Slavkovském lese v okrese Sokolov. Rozprostírala se na svazích a úpatí vrchu Žitný (793 m n. m.) v údolí Malé Libavy v nadmořské výšce okolo 750 m. Nacházela se přibližně 6 km jižně od Kostelní Břízy. Obec se dělila na dvě části, Dolní Žitnou a Horní Žitnou. Obě části měly shodnou historii i stejné majitele.[2]

Pojmenování obce možná vycházelo ze skutečnosti, že se ve zdejších drsných klimatických podmínkách nejlépe dařilo žitu, proto „žitná ves“. Samostatnou obcí se stala Žitná roku 1850 (jiný zdroj uvádí rok 1879[2]). Z původního pojmenování vychází i český název stanovený v roce 1948.[3]

Žitná (Žitná u Březové) je také název katastrálního území o rozloze 5,49 km2.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka je z roku 1370, kdy byla Žitná leuchtenberským lénem. Do roku 1850 patřila ke statku Žitná, který byl v té době v držení rodu Juncker Bigatto. V Horní Žitné stával zámeček, panské venkovní sídlo z 18. století, postavený nejspíš v místech starší tvrze. Zakladatelem byl pravděpodobně rytíř Kryštof Arnošt z Bigatto. Podle popisu z 18. století měl zámeček zděné přízemí, hrázděné patro a prejzovou střechu. V blízkosti panského sídla byla v letech 1757–1763 postavena barokní kaple Nejsvětější Trojice. Na konzolách jižní strany stály sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána.[2]

Pastviny v oblasti zaniklé Horní Žitné (duben 2020)

Usedlosti a jednotlivá stavení lemovaly silnici z Lazů podél Malé Libavy, další byly rozprostřeny na přilehlých stráních. Nejvyššího počtu, téměř 600 obyvatel, dosáhla obec v polovině 19. století. V období před začátkem druhé světové války žilo v Dolní Žitné 271 obyvatel, v Horní Žitné 158 obyvatel.[2][3]

V roce 1869 byla Žitná vedena jako osada obce Lazy (Perlsberg), v letech 1880–1890 jako obec v okrese Planá, v letech 1900–1930 jako obec v okrese Mariánské Lázně, v roce 1950 jako osada obce Kynžvart, následně se stala součástí obce Březová.[5]

Na samotě v polích se nacházel statek Doyscherhof, kde se v roce 1926 udála jedna z nejhorších prvorepublikových tragédií. Vrah Franz Sandtner, který sloužil vojenskou službu na Slovensku a na statku dříve pracoval, se v noci 9. dubna 1926 pohyboval během své dovolené v okolí statku. Do statku se vloupal a sekerou zavraždil sedláka Döllnera, jeho manželku, dvě jejich děti a služku. Po dopadení se k činu doznal, nevyjádřil nad činem žádnou lítost a byl odsouzen k trestu smrti provazem.[6]

Po skončení druhé světové války došlo k odsunu německého obyvatelstva a místo nich přišla armáda do nově vzniklého Vojenského výcvikového prostoru Prameny.[pozn. 1] Po opouštění vojenského prostoru v roce 1953 nezůstalo z původní obce nic, a tak Horní Žitnou připomíná jen poškozený pomník na paměť mužů padlých v první světové válce a několik podstavců božích muk a křížků.[2][3][7] Na Horní Žitné byla v roce 2020 vyhlášena památným stromem stará třešeň, rostoucí nedaleko pomníku obětem první světové války.[8] Připomínkou existence Dolní Žitné je rozpadlý hospodářský objekt.[9]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 412 obyvatel, z nichž bylo 411 obyvatel německé národnosti, jeden byl cizozemec. K římskokatolické církvi se hlásilo 411 obyvatel, jeden k církvi evangelické.[10]

Vývoj počtu obyvatel a domů Dolní Žitné[11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Počet obyvatel 569 402 339 312 275 412 238 0
Počet domů 80 65 59 58 55 55 51 0
Vývoj počtu obyvatel a domů Horní Žitné[11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Počet obyvatel - 161 159 155 153 - 186 0
Počet domů - 23 23 21 22 21 25 0

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Již v průběhu roku 1946 docházelo k přebírání katastrů obcí začleněných do vojenského prostoru. Civilní osoby včetně nových českých osídlenců musely danou oblast opustit. Katastry byly přebírány včetně staveb, lesů i vodních toků. I když vojenský výcvikový prostor vznikl již v roce 1946, zákon upravující zřizování vojenských újezdů byl schválen až v roce 1949.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  2. ↑ a b c d e PROKOP, Vladimír; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 50–51. 
  3. ↑ a b c BERANOVÁ VAICOVÁ, Romana. Zaniklé obce na Sokolovsku. Sokolov: Krajské muzeum Sokolov, 2005. ISBN 80-86630-06-4. S. 101. 
  4. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2016-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-26. 
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (2. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 622. 
  6. ↑ REJSEK, Petr. Děs na samotě Doyscherhofu 1926 aneb malé povídání o kousku historie Slavkovského lesa a jednom hrůzném zločinu. Sokolovsko. 2012, čís. 3, s. 28–31. 
  7. ↑ JAŠA, Luděk. Zaniklé obce na Březovsku. Sokolov: Fornica Graphics, 2010. ISBN 978-80-87194-18-8. S. 520–539. 
  8. ↑ Registr památných stromů AOPK ČR drusop.nature.cz
  9. ↑ Informační panel v místě zaniklé Dolní Žitné
  10. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Rockendorf. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 250. 
  11. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné online. S. 1. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Části města Březová
Části obce
Ostatní
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Žitná_(Březová)&oldid=22883030“