Arnoltov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Arnoltov
Bývalý zájezdní hostinec Spiegel v Arnoltově
Bývalý zájezdní hostinec Spiegel v Arnoltově
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecBřezová
OkresSokolov
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°7′ s. š., 12°35′31″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel33 (2021)[1]
Katastrální územíArnoltov a Studánka u Březové (10,98 km²)
PSČ357 64
Počet domů19 (2011)[2]
Arnoltov
Arnoltov
Další údaje
Kód části obce70424
Zaniklé obce.cz11471
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnoltov (německy Arnoldsgrün též Arnitzgrün) je malá vesnice, část města Březová v okrese Sokolov. Nachází se asi 5 km na jihozápad od Březové. Je zde evidováno 26 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 40 obyvatel.[4] Zhruba 500 metrů jihozápadně od vesnice se nachází židovský hřbitov.

Arnoltov je také název katastrálního území o rozloze 4,86 km2.[5] Arnoltov leží i v katastrálním území Studánka u Březové o rozloze 6,12 km2.[6]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1360[7], kdy byla ves leuchtenberským lénem. Ve 14. a 15. století byly majetnické vztahy složité a v jednu dobu vlastnilo části Arnoltova více majitelů. Šlikovský urbář uvádí v roce 1525 více držitelů dvorů. Většinu z nich v té době vlastnili Štampacové. Na počátku 17. století byl držitelem Arnoltova Vilém Winkler z Heimfeldu, kolem roku 1750 koupil ves Jan Václav z Turby[8], který ji připojil ke Kostelní Bříze.[9] Došlo tak ke spojení panství Arnoltov a Kostelní Břízy a další osudy obou vsí se nadále vyvíjely společně.

Turbové z Turby[editovat | editovat zdroj]

Jan Václav z Turby zemřel 14. ledna 1772, majetek po něm zdědila jeho dcera Clarissa z Turby (provdaná Lamoth). Ta majetky po roce prodala své matce Marii Anně z Turby rozené svobodné paní Rodovské z Hustiřan, která se po dalším roce podruhé provdala za příslušníka rodiny Spiegel.[10]

Špíglové[editovat | editovat zdroj]

Tehdejší majitel svobodný pán (povýšen do panského stavu 8. února 1815) Karl von Spiegel nechal ve vsi postavit velké stavení. Vznikla jednopatrová klasicistní budova a bylo zde zbudováno letní šlechtické sídlo.

Henneberg-Spiegelové a Auerspergové[editovat | editovat zdroj]

Dne 19. srpna 1832 byly majetky prodány svobodnému pánovi Bohumilu Henneberg-Spiegelovi. Bohumil zemřel počátkem roku 1841. Po vzájemné dohodě převzal majetky jeho mladší syn Karel, svobodný pán Henneberg-Spiegel.[11] Jeho manželkou se stala Otýlie svobodná paní Hurmfederová z Oppenweileru, s kterou měl dcerou Marii Henn von Henneberg-Spiegel. Ta se roku 1882 provdala za c.k. plukovníka a svobodného pána Viktora Kopala.

Karel Henneberg-Spiegel vlastnil majetky do 18. prosince 1846, kdy prodal oba majetky, Kostelní Břízu a Arnoltov, své sestře, hraběnce Františce z Auerspergu, rozené svobodné paní Henneberg-Spiegel (manželka Josefa Jáchyma Auersperga). Pro celou oblast měla tato událost velký vliv, jelikož hraběnka mimo tyto majetky vlastnila také velkostatky Lesnou a Hřebeny. Tímto se rodové majetky Auerspergů spojily s místní obcí. Františka majetky vlastnila v letech 1846 až 1872.

Jejím následníkem byl Bohumil (mladší) svobodný pán z Hennebergu-Spiegelu, dosavadní správce jejich majetků a její blízký příbuzný. Bohumil majetek vlastnil v letech 1872 až 1899. Jeho manželkou se stala Arnoštka (Ernestina) svobodná paní Henn von Henneberg-Spiegel, rozená svobodná paní z Kopalů (von Kopal), dcera plukovníka Karla Kopala a Marie Terezie ze Špíglu (von Spiegel).[10]

Kopalové[editovat | editovat zdroj]

Bohumil předal v roce 1899 všechny majetky manželce Arnoštce. Stalo se tak po uzavření odevzdací listiny z 3. května 1901. Arnoštce obec patřila v letech 1899–1915. Po její smrti majetek přešel na jejího blízkého příbuzného, posledního majitele panství, Viktora Brand-Kopala. Statky držel až do roku 1945, v roce 1946 byl nuceně vysídlen do Rakouska. Ve městě Litschau 17. září 1959 zemřel.[10][12]

Geografické uspořádání[editovat | editovat zdroj]

V roce 1869 byl Arnoltov pod názvem Arnitzgrün osada obce Kirchenbirk (nyní Kostelní Bříza) v okrese Falknov (nyní Sokolov). V letech 1880 až 1910 pod názvem Arnitzgrün obec v okrese Falknov, v letech 1921 až 1930 obec v okrese Falknov nad Ohří, v letech 1950 až 1976 osada obce Kostelní Bříza v okrese Sokolov. Od 1. dubna 1976 je Arnoltov část města Březová v okrese Sokolov.[13]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 350 obyvatel, všichni německé národnosti, kteří se hlásili k římskokatolické církvi.[14]

Obyvatelstvo pracovalo v zemědělství. Na Sokolovsku se ve druhé polovině 19. století se rozmohlo pěstování chmele, který se rovněž pěstoval v okolí Arnoltova. Kvality chmele však nebyla dobrá. Kromě zemědělství pracovali obyvatelé od poloviny 19. století v průmyslových a důlních provozech v okolí. Jednalo se zejména o textilku v Libavském Údolí, hnědouhelné doly u Tisové a Dolního Rychnova či dolnorychnovskou sklárnu. Ve vesnici se nacházela poměrně silné židovská komunita a tehdejší vrchnost povolila Židům nad současnou vesnicí vybudovat židovský hřbitov.[15]

Obyvatelstvo tvořili převážně obyvatelé německé národnosti a velká část mužské populace bojovala v druhé světové válce v německé armádě na mnoha frontách Evropy. Ti, kteří přežili, skončili většinou v zajateckých táborech. Velké množství vojáků se ale k rodinám už nikdy nevrátilo. Německý historik Hugo Theisinger zaznamenal, že během války padlo 35 mužů z Arnoltova.[16]

Po skončení druhé světové války došlo k odsunu německého obyvatelstva, následně ke vzniku nového Vojenského výcvikového prostoru Prameny ve Slavkovském lese. Do vojenského újezdu však byla začleněna jen část Arnoltova a proto nebyl zcela zničen, jako většina okolních obcí.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů Arnoltova (bez zaniklé osady Studánka)[17]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 346 362 345 358 383 350 398 23 106 81 40 45 53 38
Počet domů 56 58 58 57 58 60 63 - - 18 13 18 17 18
Počet domů v roce 1950 a 1961 je zahrnut v počtu domů v Kostelní Bříze
Vývoj počtu obyvatel a domů Arnoltova (včetně zaniklé osady Studánka)[17]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 627 642 591 570 605 583 631 41 106 81 40 45 55 40
Počet domů 102 106 106 102 101 101 106 - - 18 13 18 18 19
Počet domů v roce 1950 a 1961 je zahrnut v počtu domů v Kostelní Bříze

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2017-11-08 [cit. 2017-11-08]. Dostupné online. 
  4. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 278. 
  5. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu. 
  6. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu. 
  7. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 360. 
  8. ↑ Family tree of Jan Václav Turba. Geneanet [online]. [cit. 2020-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-15. (anglicky) 
  9. ↑ a b PROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 16. 
  10. ↑ a b c Arnoltov - Arnoltzgrün. www.slavkovsky-les.cz [online]. [cit. 2020-08-03]. Dostupné online. 
  11. ↑ Kostelní Bříza - Kirchenbirk. www.slavkovsky-les.cz [online]. [cit. 2020-08-03]. Dostupné online. 
  12. ↑ Kostelní Bříza - Kirchenbirk. www.slavkovsky-les.cz [online]. [cit. 2021-02-20]. Dostupné online. 
  13. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011. Praha: Český statistický úřad 682 s. Dostupné online. S. 4. 
  14. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Arnitzgrün. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 632 s. Dostupné online. S. 237. 
  15. ↑ JAŠA, Luděk. Arnoltov - Arnitzgrün [online]. slavkovský les.cz, 2009 [cit. 2017-11-08]. Dostupné online. 
  16. ↑ BOUDA, Miroslav, et al. Březová – brána do Slavkovského lesa. 3. vyd. Březová: Město Březová, 2006. 157 s. ISBN 80-254-8084-4. S. 61–86. 
  17. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–1970 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné online. S. 1. 
  18. ↑ Seznam ohrožených nemovitých památek: zájezdní hostinec Spiegel [online]. Národní památkový ústav, 2012-12-04 [cit. 2018-09-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části města Březová
Části obce
Ostatní
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Arnoltov&oldid=23389322“