Přeskočit na obsah

Kostelní Bříza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostelní Bříza
Kostel svatého Petra a Pavla
Kostel svatého Petra a Pavla
Lokalita
Charaktervesnice
ObecBřezová
OkresSokolov
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel52 (2021)[1]
Katastrální územíKostelní Bříza, Bystřina, Krásná Lípa u Březové, Ostrov u Březové, Smrkovec u Březové a Žitná u Březové (26,34 km²)
Nadmořská výška610 m n. m.
PSČ357 64
Počet domů21 (2021)[2]
Kostelní Bříza
Kostelní Bříza
Další údaje
Kód části obce70432
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostelní Bříza (německy Kirchenbirk[3]) je vesnice a část města Březová v okrese Sokolov v Karlovarském kraji. Leží asi 2,5 kilometru jižně od Březové. V roce 2011 zde trvale žilo 54 obyvatel.[4]

Kostelní Bříza je také název katastrálního území o rozloze 5 km².[5] Kostelní Bříza leží i v katastrálních územích Bystřina, Krásná Lípa u Březové, Ostrov u Březové, Smrkovec u Březové a Žitná u Březové.

Obec vznikla pravděpodobně v období 12. – 13. století, kdy celá zdejší oblast po dobu více než sto let patřila Nothaftům. Historické záznamy však chybí. Nejstarší písemný zápis o osadě se objevuje v roce 1370 v seznamu leuchtenberských lén, kde se uvádí, že polovina obce patřila bratrům Engelhartu, Wiezlinu, Humprechtovi a Jeroslovi z Kynžvartu. Druhou polovinu vlastnil Humprecht z Kynšperku.[6][7]

Kulturní památka Zartnerův hostinec

V roce 2010 byl během rekonstrukce kostela svatého Petra a Pavla objeven románský kamenný reliéf, který posouvá historii obce přibližně o 200 let zpět.[8]

Štampachové ze Štampachu

[editovat | editovat zdroj]

Z roku 1479 pochází zápis o držení obce Štampachy, konkrétně Kašparem Štampachem. Ve šlikovském urbáři z roku 1525 je uváděn jako majitel obce Engelhard ze Štampachu. Ten ji vlastnil až do jeho smrti roku 1563, kdy přešla na jeho syny Jana a Sebastiána ze Štampachu. Vláda Štampachů skončila v roce 1630 a následně se vystřídalo několik vlastníků.

Turbové z Turby

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1765 vlastnil obec Jan Václav z Turby a po jeho smrti v roce 1772 ji zdědila a krátce držela jeho dcera Klarisa. V roce 1773 ji prodala své matce, která se vdala za Karla Lebrechta Konráda ze Špíglu. Po její smrti přešly majetky na Karla Lebrechta ze Špíglu.

Špíglové

[editovat | editovat zdroj]

Rod Špíglů držel majetky až do roku 1832, do smrti Karla ze Špíglu. Ten neměl žádné potomky a ostatní z rodu jeho majetky odmítli.

Henneberg-Spiegelové a Auerspergové

[editovat | editovat zdroj]

Majetky byly prodány Bohumilu Henn svobodnému pánu z Hennebergu. Po jeho smrti v roce 1841 převzal majetky jeho syn Karel, který je v roce 1846 prodal své sestře Františce z Auerspergu. Ta je držela až do roku 1872, kdy je prodala mladšímu bratrovi Bohumilovi. Karlova dcera Marie Henn von Henneberg-Spiegel se roku 1882 provdala za Viktora, c.k. plukovníka, svobodného pána z Kopalů, který byl v roce 1892 pochován na zdejším hřbitově.[9]

Bohumil (mladší) z Hennebergu přepsal veškeré majetky na manželku Arnoštku (Ernestinu), rozenou von Kopal. Té pak patřila obec až do její smrti v roce 1915. Posledním majitelem byl její blízký příbuzný Viktor Brand-Kopal.[10] Dne 15. května 1935 navštívil Kostelní Břízu arcibiskup pražský, Karel Kašpar. Ve slavobráně umístěné mezi farou a kostelem sv. Petra a Pavla byl arcibiskup uvítán svobodnými pány z Brand-Kopalů, starostou, farářem a mnoha dalšími. V průvodu se pak vydali ke kostelu, kde arcibiskup sloužil mši a uděloval biřmování. Statky držel až do roku 1945. V roce 1946 přešla obec pod státní správu a Viktor musel nuceně vysídlit do Rakouska.[6][9][11]

Historie po druhé světové válce

[editovat | editovat zdroj]

Po odsunu německého obyvatelstva se stát snažil o dosídlení. V roce 1946 se však obec octla na území nově vzniklého Vojenského výcvikového prostoru Prameny. Obec však nebyla armádou zcela zničena, v letech 1947 až 1953 sloužila jako ubytovací prostor pro vojáky.[12]

Výcvikové vojenské pásmo, jehož vytvoření mělo ve vývoji zdejšího osídlení drastické následky, bylo zrušeno k 15. srpnu 1954. Byly obnoveny původní hranice mezi okresy Mariánské Lázně a Sokolov z doby před jeho vznikem a území, jež tehdy patřilo do okresu Loket, bylo v roce 1954 připojeno k okresu Sokolov. Dále bylo rozhodnuto, že na území, jež ze zrušeného vojenského pásma připadlo k okresu Sokolov, bude vytvořen Místní národní výbor v Kostelní Bříze, který bude spravovat i území některých zaniklých obcí, a další budou dána do správy již existujících místních národních výborů. K obci Kostelní Bříza bylo připojeno osm bývalých obcí Arnoltova, Bystřiny, Krásné Lípy, Ostrova, Rovné, Rudolce, Studánky a Vranova a osady Týmov. Původní katastrální území obce se tak zvětšilo více než dvanáctinásobně a měřilo 5591 ha. K výrazným změnám ve vývoji národních výborů došlo v roce 1960 v souvislosti s novým územně správním uspořádáním státu. Dne 9. dubna 1960 byl vydán zákon o územním členění státu. Podle něj došlo k vytvoření větších správních celků. Nová územní organizace byla zavedena od 1. července 1960. V souvislosti se změnami v územní organizaci státu vyslovil MNV v Kostelní Bříze souhlas s tím, aby roku 1960 byla k obci připojena katastrální území Smrkovec a Žitná dosud spravovaná MNV Lázně Kynžvart. Tím se celková rozloha obce zvětšila na 6691 ha. Významná územní změna nastala k 1. červenci 1969, kdy byla zřízena nová obec s názvem Rovná na katastrálním území bývalé obce Rovná a katastrálním území Vranov s osadou Podstrání spravovanými do té doby MNV Kostelní Bříza.[13]

Z 613 domů v Kostelní Bříze s přilehlými osadami jich však bylo během doby trvání vojenského prostoru 560 zbořeno.[6]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 325 obyvatel, z nichž bylo devět Čechoslováků, 315 Němců a jeden cizinec. K římskokatolické církvi se hlásilo 322 obyvatel, jeden k církvi evangelické, dva k církvi izraelitské.[14]

Vývoj počtu obyvatel a domů Kostelní Břízy (bez sídel, zaniklých ve VVP Prameny)[15][16]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel 342339358379363325347216117977150575452
Počet domů 515353515052554760151611141821
Vývoj počtu obyvatel a domů Kostelní Břízy (včetně sídel, zaniklých ve VVP Prameny)[15][16]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel 3 0652 9822 7602 6352 4312 3202 399216117977150575452
Počet domů 4624784814564414324364760151611141821

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v letech 1869–1976 Kostelní Bříza byla samostatnou obcí v okrese Sokolov (v letech 1869–1910 Falknov, v letech 1921–1930 Falknov nad Ohří). Od 1. dubna 1976 je částí města Březová v okrese Sokolov. V roce 1869 a v letech 1950–1976 k obci patřily Arnoltov a Rudolec a v letech 1961–1969 také Podstrání.[17]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Památné stromy

[editovat | editovat zdroj]

Zaniklé obce v okolí Kostelní Břízy

[editovat | editovat zdroj]
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Vyhláška ministra vnitra č. 723/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  4. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 278.
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2015-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-29.
  6. 1 2 3 JAŠA, Luděk. Zaniklé obce na Březovsku. Sokolov: Fornica Graphics, 2010. ISBN 978-80-87194-18-8. S. 114–142.
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 360.
  8. Převratný nález. S. 4. Listy z Kostelní Břízy [online]. Nadace pro děti, červen 2011 [cit. 2015-11-04]. S. 4. Dostupné online.
  9. 1 2 Dějiny Kostelní Břízy | Kostelní Bříza. kostelnibriza.cz [online]. [cit. 2020-08-03]. Dostupné online.
  10. Výzkum tvrziště | Kostelní Bříza. kostelnibriza.cz [online]. [cit. 2020-08-03]. Dostupné online.
  11. Kostelní Bříza - Kirchenbirk. www.slavkovsky-les.cz [online]. [cit. 2020-08-03]. Dostupné online.
  12. BERANOVÁ VAICOVÁ, Romana. Zaniklé obce na Sokolovsku. Sokolov: Krajské muzeum Sokolov, 2005. ISBN 80-86630-06-4. S. 39.
  13. VLASÁK, Vladimír; VLASÁKOVÁ, Eva. Místní národní výbor Kostelní Bříza [online]. Jindřichovice, 2010 [cit. 2025-12-29]. Dostupné online.
  14. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Kirchenberg. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 632 s. Dostupné online. S. 239.
  15. 1 2 Historický lexikon obcí České republiky 1869–1970 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-18. S. 1.
  16. 1 2 Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
  17. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 247, 4, 489, 437.
  18. ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. A–M. Svazek 1. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Kostelní Bříza, s. 332–342.
  19. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-04-03]. Identifikátor záznamu 143446 : Zámek, z toho jen: zámecký park s ohradní zdí. Památkový katalog. Také Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ.
  20. JAŠA, Luděk. Zartnerův hostinec [online]. Slavkovský les [cit. 2018-01-31]. Dostupné online.
  21. FIŠER, Radovan. Poprvé u Bílého koníka [online]. stránky Kostelní Břízy [cit. 2015-11-05]. Dostupné online.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]