Ropucha Blombergova
 Ropucha Blombergova | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 téměř ohrožený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | obojživelníci (Amphibia) |
| Řád | žáby (Anura) |
| Čeleď | ropuchovití (Bufonidae) |
| Rod | Rhaebo |
| Binomické jméno | |
| Rhaebo blombergi Myers a Funkhouser, 1951 | |
| Synonyma | |
Bufo blombergi | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ropucha Bloembergova (Rhaebo blombergi) je druh jihoamerické žáby z čeledi ropuchovitých (Bufonidae). Jedná se o jednu z největších žijících žab na světě. Byla pojmenována po švédském cestovateli Rolfu Blombergovi, který o ní v roce 1950 slyšel od jihoamerických domorodců,[2] objevil ji a přivezl první exempláře. Jejím sesterským taxonem je menší ropucha Rhaebo haematiticus,[3] vyskytující se ve Střední a Jižní Americe.[4]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Samci ropuchy Blombergovy dorůstají délky asi 15–17 cm, samice jsou výrazně větší a dorůstají délky 17–25 cm.[3] Pulci v zajetí mají průměrnou délku 27 mm.[5] Hřbet dospělých jedinců je hladký, hlava velmi široká a plochá, bez výrazných lebečních hřebenů, kromě malého temenního hřebene. Nohy jsou relativně krátké. Konce prstů nejsou výrazně rozšířené, jako je tomu u stromových žab. Oči jsou velké s tmavě hnědými duhovkami. Boky a nohy bývají pokryty bradavičkami. Z boku na zadní straně hlavy má výrazné parotidní žlázy.
Zbarvení těla v je v dospělosti hnědé, boky hlavy a těla a zadní končetiny bývají tmavší, někdy až černé. Spodní část těla je světle zbarvená. Od koutků úst k bokům vedou řady bílých skvrn.[3]
Rozšíření a výskyt
[editovat | editovat zdroj]Vyskytuje se v tropických deštných lesích v západní Kolumbii (departementy Chocó, Valle del Cauca, Cauca a Nariño) a v severozápadním Ekvádoru (provincie Carchi, Esmeraldas a Imbabura). V roce 1963 byla pozorována na Floridě, ale zřejmě se jednalo o jedince uniklého z chovu.
Ropucha Blombergova se vyskytuje v nadmořské výšce 200 až 650 m n. m. v pralesích, nebo v přirozených lesích s malým zásahem člověka.[5] Nedospělé žáby byly pozorovány na březích řek a potoků, zatímco dospělí jedinci obývají lesy často daleko od vodních toků.[3] Aktivní je převážně v noci, ale v hustých lesích, nejčastěji v období dešťů, může lovit i ve dne.[6]
Způsob života
[editovat | editovat zdroj]Ropuchy v zajetí se dožívají obvykle asi 10 let, ale jeden exemplář v Národním zoologickém parku ve Washingtonu se dožil 28 let a 8 měsíců.[5]
V období rozmnožování lákají samci samice svým voláním, které je u tohoto druhu rozmanitější, než u všech ropuch rodu Bufo. Toto volání bylo rozděleno do tří různých typů.[7] Ropuchy se slézají u mělkých vodních nádrží, do kterých samice kladou vajíčka. Těch může být 15 000–80 000[5] (průměrný počet je 34 500[3]), mají velikost 1–2 mm a jsou umístěna v dlouhých rosolovitých provazcích, které mohou vytvářet mnohastěnné struktury.[3][6] Pulci se líhnou za 5–8 dní při teplotě přibližně 27 °C, celkový vývoj od vajíčka po malou žábu trvá 33–87 dní.[5]
Její potravu tvoří pavouci, larvy, hmyz, ale i drobní obratlovci jako ještěrky, hadi a malí hlodavci.[6] Údajně je schopna ulovit a spolknout až 30 centimetrů dlouhého hada.[8] Jed ropuchy Blombergovy, stejně jako jed mnoha jiných ropuch, obsahuje steroidní alkaloidy bufotoxiny.
Ohrožení a ochrana
[editovat | editovat zdroj]V Červeném seznamu IUCN je ropucha Blombergova uvedena jako téměř ohrožený druh. Největší riziko pro ni představuje odlesňování pro rozvoj zemědělství, těžba dřeva, šíření nepůvodních druhů, znečištění a nelegální obchod se zvířaty.
Ropucha Blombergova byla úspěšně odchována v různých zoologických zahradách po celém světě.[5] V Česku měla tyto ropuchy Zoo Plzeň.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Blomberg's toad na anglické Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ I, Van Bocxlaer; SP, Loader; K, Roelants. Gradual adaptation toward a range-expansion phenotype initiated the global radiation of toads.. Science (New York, N.Y.). 2010, roč. 327, čís. 5966, s. 679–82. Dostupné online [cit. 2021-07-10]. ISSN 0036-8075.
- ↑ a b c d e f AmphibiaWeb - Rhaebo blombergi. amphibiaweb.org [online]. [cit. 2021-07-09]. Dostupné online.
- ↑ AmphibiaWeb - Rhaebo haematiticus. amphibiaweb.org [online]. [cit. 2021-07-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Rhaebo blombergi. www.anfibiosecuador.ec [online]. [cit. 2021-07-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c Ropuchy: Ropucha Blombergova. Ábíčko.cz [online]. [cit. 2021-07-10]. Dostupné online.
- ↑ BROWN, Lauren E. Variations in Vocalizations Produced by the Giant South American Toad, Bufo blombergi. The American Midland Naturalist. 1969, roč. 81, čís. 1, s. 189–197. Dostupné online [cit. 2021-07-10]. ISSN 0003-0031. DOI 10.2307/2423660.
- ↑ natura.baf.cz [online]. [cit. 2021-07-10]. Dostupné online.
- ↑ VOTRUBA, Martin. Nejstarší historie expozice Akva Tera [online]. [cit. 2021-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-07.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Taxon Rhaebo Blombergi ve Wikidruzích
