Robert Hossein

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Robert Hossein
Rodné jméno Robert Hosseinoff
Narození 30. prosince 1927 (88 let)
Francie Paříž, Francie
Aktivní roky 1942 – dosud
Manžel/ka Marina Vlady (1955–1959)
Caroline Eliacheff (1963–?)
Candice Patou (1976 – dosud)
Rodiče André Hossein
César
Za nejlepší adaptaci a dialog v Bídnících

Robert Hossein, vlastním jménem Robert Hosseinoff, (* 30. prosince 1927 v Paříži, Francie) je francouzský filmový a divadelní režisér, herec a scenárista.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Syn ázerbájdžánského skladatele André Hosseina a komediální herečky, původem z Kyjeva (Ukrajina). Robert Hossein začal navštěvovat velmi brzy divadelní kurzy, především u Reného Simona a Tani Balachové. Získal svůj první úspěch ve věku 19 let v jedné z rolí ve hře Les Voyous (Lupiči). Dále si zahrál v inscenacích Docteur Jekyll et Mister Hyde, La Chair de l'orchidée – podle Jamese Hadley Chase – nebo v Homme traqué (Pronásledovaný muž) – podle Francise Carca. Svou filmovou kariéru počal v roce 1948 v Le Diable Boiteux od Sacha Guitry, kde si zahrál malou roli jako komparzista. Jeho kariéra vrcholí ve filmu Julese Dassina, Du Rififi chez les hommes (kde si zahrál s Brigitte Bardot) a ve filmu Madame Sans Gêne (zde se Sofií Lorenovou).

V roce 1955 režíroval svůj první film Les Salauds vont en enfer (Bastardi jdou do pekla), kde si rovněž zahrál, a to po boku své skutečné ženy, Mariny Vlady. Film nebyl nijak zvlášť kvalitní, ale právě díky sňatku, který těsně před jeho natáčením uzavřel, se stal mediálně sledovanou záležitostí. Spolu hráli také v koprodukčním dobrodružně-kriminálním filmu o výpravě francouzských studentů do Tater (byl to vůbec první československý širokoúhlý film) V proudech, který roku 1957 natočil Vladimír Vlček (francouzský název zněl La Liberté Surveillée, doslova Svoboda pod dohledem).[1] Po filmu Pardonnez nos offenses (Odpusťte naše dluhy), režíroval v roce 1956 a Toi le venin (Ty – jedovatče), se konečně v roce 1964 objevil v roli romantického hrdiny, ztělesňující Joffreye de Peyraca v snímku Angelique Marquise des Anges (Angelika, markýza andělů) a posléze v intimnější roli ve filmu La Musica (Hudba) – podle Marguerite Durasové – v roce 1967. V roce 1968 obsadil Michèle Mercier, svoji partnerku z Angeliky, do filmu Une corde, un colt. Jedná se o francouzský western, který sám nejen režíroval, ale si v něm i zahrál. Neobvyklou rolí je kněz, který kvůli lásce k dívce Françoise (Claude Jade) odejde z církve a stane se komunistou, ve filmu Zakázaní kněží (1973), čtvrtém Hosseinově snímku natočeném pod vedením Denyse de La Patellièra.

V roce 1970 si vzal na starost populární divadlo v Remeši a pokoušel se o divadlo jako o opravdové kinematografické představení. Po svém návratu do Paříže vytvořil sérii velkých představení v Palais des Sports a v Palais des Congrès, kde publikum zaujal rolí v Le Cuirassé Potemkine, Notre-Dame de Paris nebo v díle Danton et Robespierre. Muzikál Bídníci v Hosseinově režii dosáhl velkého úspěchu a byl reprízován na Broadwayi.

23. prosince 1955 se oženil s Marinou Vlady, později se s ní rozvedl, aby se 7. června 1962 mohl znovu oženit s Carolinne Eliacheff (tehdy patnáctiletou dcerou Françoise Girou). Ani druhé manželství mu nevydrželo a 28. června 1976 si vzal Candice Patou. V letech 19731974 byl zasnouben s Michele Watrin, která ale roku 1974 zemřela při autonehodě.

Má celkem čtyři syny: Nicolase, Juliena, Igora a Aarona. Aaron, kterého má z druhého manželství s Caroline Eliacheff, je rabínem a vyučuje náboženství ve Štrasburku.

V roce 1979 se podílel na díle Dieu existe? Oui (Existuje Bůh? Ano.). Od roku 2000 byl osm let ředitelem divadla Marigny. Roku 2007 představil dílo N'ayez pas peur (Nemějte strach) o životě papeže Jana Pavla II. Ve věku 40 let se nechal pokřtít jako katolík.

V roce 2009 natočil film s J.-P. Belmondem Un homme et son chien (Muž a jeho pes) režiséra Francise Hustera.

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

  • 1948 Les Souvenirs ne sont pas à vendre, režie Robert Hennion
  • 1948 Le Diable boiteux, režie Sacha Guitry
  • 1948 Aux yeux du souvenir, režie Jean Delannoy
  • 1949 Maya, režie Raymond Bernard
  • 1954 Quai des blondes, de Paul Cadéac
  • 1955 Série noire, režie Pierre Foucaud
  • 1955 Du rififi chez les hommes, režie Jules Dassin
  • 1956 Les salauds vont en enfer, režie Robert Hossein podle Frédéric Dard
  • 1956 Pardonnez nos offenses, režie Robert Hossein
  • 1956 Crime et châtiment, režie Georges Lampin
  • 1957 Sait-on jamais..., režie Roger Vadim
  • 1957 Méfiez-vous fillettes, režie Yves Allégret
  • 1958 La Liberté surveillée, režie Henri Aisner a Vladimír Vlček
  • 1959 Toi, le venin, režie Robert Hossein podle Frédéric Dard
  • 1959 La Sentence, režie Jean Valère
  • 1959 Les Scélérats, režie Robert Hossein
  • 1959 Des femmes disparaissent, režie Édouard Molinaro
  • 1959 Du rififi chez les femmes, režie Alex Joffé
  • 1959 La Nuit des espions, režie Robert Hossein
  • 1960 La Menace, režie Gérard Oury
  • 1960 Les Canailles, režie Maurice Labro
  • 1961 Le Jeu de la vérité, režie Robert Hossein
  • 1961 Le Goût de la violence, režie Robert Hossein
  • 1962 Pourquoi Paris?, režie Denys de La Patellière
  • 1962 Les Petits Matins, režie Jacqueline Audry
  • 1962 Le Monte-Charge, režie Marcel Bluwal
  • 1962 Madame Sans-Gêne, režie Christian-Jaque
  • 1962 Le Repos du guerrier, režie Roger Vadim
  • 1963 Commissaire mène l'enquête (část Pour qui sonne le...), režie Fabien Collin
  • 1963 Chair de poule, režie Julien Duvivier
  • 1963 Le Meurtrier, režie Claude Autant-Lara
  • 1963 Le Vice et la vertu, režie Roger Vadim
  • 1963 Les Grands Chemins, režie Christian Marquand
  • 1964 La Mort d'un tueur, režie Robert Hossein
  • 1964 Banco à Bangkok pour OSS 117, režie André Hunebelle
  • 1964 Les Yeux cernés, režie Robert Hossein
  • 1964 Angélique marquise des anges, režie Bernard Borderie
  • 1965 Le Vampire de Düsseldorf, režie Robert Hossein
  • 1965 Guerre secrète (The Dirty Game), režie Christian-Jaque, Werner Klingler,
  • 1965 La Fabuleuse Aventure de Marco Polo, režie Denys de La Patellière a Noël Howard
  • 1965 Le Tonnerre de Dieu, režie Denys de La Patellière
  • 1966 La Seconde vérité, režie Christian-Jaque
  • 1966 Mademoiselle de Maupin (Madamigella di Maupin), režie Mauro Bolognini
  • 1966 La Longue Marche, režie Alexandre Astruc
  • 1966 Angélique et le roy, režie Bernard Borderie
  • 1966 Brigade antigangs, režie Bernard Borderie
  • 1967 Lamiel, režie Jean Aurel
  • 1967 L'Homme qui trahit la mafia, režie Charles Gérard
  • 1967 La Musica, režie Marguerite Duras a Paul Seban
  • 1967 J'ai tué Raspoutine, režie Robert Hossein
  • 1967 Indomptable Angélique, režie Bernard Borderie
  • 1968 La Petite vertu, režie Serge Korber
  • 1968 Maldonne, režie Sergio Gobbi
  • 1968 La Leçon particulière, režie Michel Boisrond
  • 1968 La Femme écarlate, režie Jean Valère
  • 1968 Angélique et le sultan, režie Bernard Borderie
  • 1968 Pas de roses pour OSS 117, režie Renzo Cerrato, Jean-Pierre Desagnat a André
  • 1969 Le Temps des loups, režie Sergio Gobbi
  • 1969 Les Conspirateurs (Nell'anno del Signore), režie Luigi Magni
  • 1969 Les Libertines (Las Bellas), režie Pierre Chenal
  • 1969 La Bataille de El Alamein (La Battaglia di El Alamein), režie Giorgio Ferroni
  • 1969 Une corde, un Colt, režie Robert Hossein
  • 1969 La Vie, l'Amour, la Mort, režie Claude Lelouch
  • 1969 Le Voleur de crimes, režie Nadine Trintignant
  • 1969 Sept hommes pour Tobrouk (La Battaglia del deserto), režie Mino Loy
  • 1970 Point de chute, režie Robert Hossein
  • 1971 Le Juge, režie Federico Chentrens a Jean Girault
  • 1971 La Part des lions, režie Jean Larriaga
  • 1971 Le Casse, režie Henri Verneuil
  • 1972 Hellé, režie Roger Vadim
  • 1972 Un meurtre est un meurtre, režie Étienne Périer
  • 1973 Don Juan 73 ou Si Don Juan était une femme..., režie Roger Vadim
  • 1973 Un officier de police sans importance, režie Jean Larriaga
  • 1973 Prêtres interdits, režie Denys de La Patellière
  • 1974 Le Protecteur, režie Roger Hanin
  • 1975 Le Faux-cul, režie Roger Hanin
  • 1978 L'Amant de poche, režie Bernard Queysanne
  • 1979 Démons de midi, režie Christian Paureilhe
  • 1981 Les Uns et les Autres, režie Claude Lelouch
  • 1981 Le Professionnel, režie Georges Lautner
  • 1982 Les Misérables, režie Robert Hossein
  • 1982 Le Grand pardon, režie Alexandre Arcady
  • 1983 Surprise Party, režie Roger Vadim
  • 1983 Les Uns et les Autres, režie Claude Lelouch (TV seriál)
  • 1986 Le Caviar rouge, režie Robert Hossein
  • 1986 Un homme et une femme: vingt ans déjà, režie Claude Lelouch
  • 1987 Lévy et Goliath, režie Gérard Oury
  • 1989 Les Enfants du désordre, režie Yannick Bellon
  • 1992 L'Inconnu dans la maison, režie Georges Lautner
  • 1994 L'Affaire, režie Sergio Gobbi
  • 1995 Les Misérables, režie Claude Lelouch
  • 1997 M.D.C. – Maschera di cera, režie Sergio Stivaletti
  • 1999 Vénus beauté (institut), režie Tonie Marshall
  • 2003 San-Antonio (San Antonio), režie Frédéric Auburtin
  • 2006 La Disparue de Deauville, režie Sophie Marceau
  • 2009 Un homme et son chien, režie Francis Huster

Televize[editovat | editovat zdroj]

  • 1973 Vogue la galère, režie Raymond Rouleau
  • 1974 Le Tour d'écrou, režie Raymond Rouleau
  • 1978 Emmenez-moi au théâtre: Pas d'orchidées pour Miss Blandisch, režie Claude Barma
  • 1988 La Croisade des enfants, režie Serge Moati
  • 2005 Le Juge, de Vincenzo Marano
  • 2006 Petits meurtres en famille, režie Edwin Baily
  • 2008 Vénus et Apollon, režie Pascal Lahmani

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.ceskatelevize.cz/porady/16831-v-proudech/29238361449/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]