Robert Bulwer-Lytton, 1. hrabě z Lyttonu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Robert Bulwer-Lytton, 1. hrabě z Lyttonu
Robert Bulwer-Lytton by Nadar.jpg
Narození 8. listopadu 1831
Londýn
Úmrtí 24. listopadu 1891 (ve věku 60 let)
Paříž
Místo pohřbení Hertfordshire
Alma mater Univerzita v Bonnu
Harrow School
Zaměstnavatel Foreign Office
Ocenění velkokříž Řádu lázně
Politická strana Liberální strana
Manžel(ka) Edith Villiers (od 1864)
Děti Lady Constance Bulwer-Lytton
Victor Bulwer-Lytton, 2. hrabě z Lyttonu
Neville Lytton
Emily Lutyens
Lady Elizabeth Edith Bulwer-Lytton
Edward Roland John Bulwer-Lytton
Henry Meredith Edward Bulwer-Lytton
Rodiče Edward Bulwer-Lytton a Rosina Bulwer Lytton
Příbuzní Emily Elizabeth Bulwer-Lytton[1] (sourozenec)
Funkce Velvyslanec Spojeného království v Portugalsku (1874–1876)
generální guvernér Indie (1876–1880)
Velvyslanec Spojeného království ve Francii (1887–1891)
člen Sněmovny lordů
člen britské Soukromé rady
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edward Robert Bulwer-Lytton, 1. hrabě z Lyttonu (Edward Robert Bulwer-Lytton, 1st Earl of Lytton, 1st Viscount Knebworth, 2nd Baron Lytton) (8. listopadu 1831, Londýn, Anglie24. listopadu 1891, Paříž, Francie) byl britský diplomat a státník. Dlouhodobě působil ve službách britského ministerstva zahraničí a zastával nižší diplomatické posty ve většině evropských zemí, nakonec byl velvyslancem ve Francii. Mezitím byl místokrálem v Indii (1876–1880). V roce 1880 získal titul hraběte, uplatnil se také jako spisovatel.

Diplomat a místokrál v Indii[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny s původním jménem Wiggett, která v roce 1756 přijala jméno Bulwer. Byl synem spisovatele Edwarda Bulwer-Lyttona (1805–1873), který v roce 1843 jako dědic Lyttonů přijal jméno Bulwer-Lytton. Studoval v Harrow a na univerzitě v Bonnu, v roce 1849 vstoupil do diplomatických služeb. Od roku 1849 působil jako atašé ve Washingtonu, kde byl tehdy vyslancem jeho strýc Henry Bulwer, v letech 1852–1860 působil na dalších nižších diplomatických postech ve Florencii, Paříži, Haagu, Istanbulu a Vídni. V letech 1860–1862 byl generálním konzulem v Bělehradě, poté zastával funkce velvyslaneckého tajemníka v Madridu, Vídni a Paříži, nakonec byl v letech 1874–1876 zplnomocněným ministrem v Lisabonu.

Po nástupu konzervativní vlády B. Disraeliho byl jmenován generálním guvernérem a místokrálem v Indii (1876–1880). 1. ledna 1877 byla Indie prohlášena císařstvím a královna Viktorie se stala indickou císařovnou, při této příležitosti uspořádal Lytton v Dillí ceremonii za účasti indických knížat a desítek tisíc diváků. Do doby jeho úřadování spadá obrovský hladomor v letech 1876–1877 a rozpoutání druhé britsko-afghánské války (1878–1880), která skončila stažením britských vojsk z Afghánistánu. Po pádu vlády B. Disraeliho odstoupil z funkce a vrátil se do Anglie.

V roce 1880 byl povýšen na hraběte z Lyttonu, ve Sněmovně lordů pak vystupoval proti liberální vládě W. Gladstona. Na základě svého vlastního vyjádření, že by se chtěl vrátit ke své staré profesi, byl v roce 1887 jmenován velvyslancem v Paříži. Ve Francii získal značnou popularitu, a když zde zemřel, byl mu na náklady francouzské vlády uspořádán státní pohřeb.

Za zásluhy získal Řád bodláku, Řád Indické říše a v letech 1887–1890 byl lordem-rektorem univerzity v Glasgow. Uplatnil se též literárně a jako autor básní užíval po vzoru svého otce pseudonym Owen Meredith.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Oženil se v roce 1864 s Edith Villers (1841–1936), neteří ministra zahraničí hraběte z Clarendonu. Měli spolu sedm dětí, dva starší synové Edward (1865–1871) a Henry (1872–1874) zemřeli v dětství, dědicem titulů byl třetí syn Victor (1876–1947). Dcera Elizabeth (1867–1942) se provdala za 2. hraběte Balfoura, další dcera Emily (1874–1964) byla manželkou architekta Edwina Lutyense, který projektoval nový místokrálovský palác v Dillí.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, díl 4., Praha, 1891 (reprint 1997) s. 922–923 ISBN 80-7185-057-8
  • Kárník, Jiří: Druhá britsko-afghánská válka 1878–1881 (diplomová práce); Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav světových dějin; Praha 2013

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kindred Britain.