George Robinson, 1. markýz z Riponu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
George Robinson, 1. markýz z Riponu
George Frederick Samuel Robinson, 1st Marquess of Ripon by George Frederic Watts.jpg
Předseda Sněmovny lordů
Ve funkci:
10. prosince 1905 – dubna 1908
PředchůdceRobert Cecil, 3. markýz ze Salisbury
NástupceHenry Charles Petty-Fitzmaurice, 5. markýz z Lansdowne
Ministr kolonií Spojeného království
Ve funkci:
18. srpna 1892 – 21. června 1895
PředchůdceLord Knutsford
NástupceJoseph Chamberlain
První lord admirality
Ve funkci:
1. února 1886 – 20. července 1886
PředchůdceLord George Hamilton
NástupceLord George Hamilton
Místokrál v Indii
Ve funkci:
8. června 1880 – 13. prosince 1884
PředchůdceRobert Bulwer-Lytton, 1. hrabě z Lyttonu
NástupceFrederick Hamilton-Temple-Blackwood, 1. markýz Dufferin
Lord prezident Tajné rady
Ve funkci:
9. prosince 1868 – 9. srpna 1873
PředchůdceJohn Spencer-Churchill, 7. vévoda z Marlborough
NástupceHenry Austin Bruce
Ministr pro Indii
Ve funkci:
16. února 1866 – 26. června 1866
PředchůdceCharles Wood
NástupceRobert Cecil, vikomt Cranborne
Stranická příslušnost
ČlenstvíLiberální strana

Narození24. října 1827
Londýn
Úmrtí9. července 1909 (ve věku 81 let)
Ripon
Místo pohřbeníSt Mary's Church, Studley Royal
ChoťHenrietta Robinson, Marchioness of Ripon (od 1851)
RodičeFrederick John Robinson a Lady Sarah Hobart
DětiFrederick Robinson, 2nd Marquess of Ripon
Mary Sarah Robinson
Alma materOxfordská univerzita
Profesepolitik a diplomat
Oceněníčlen Královské společnosti
Companion of the Order of the Indian Empire
Nejvyšší řád Kristův
Podvazkový řád
CommonsGeorge Robinson, 1st Marquess of Ripon
Některá data mohou pocházet z datové položky.

George Frederick Samuel Robinson, 1. markýz z Riponu (George Frederick Samuel Robinson, 1st Marquess of Ripon, 3rd Earl de Grey, 2nd Earl of Ripon, 2nd Viscount Goderich, 4th Baron Grantham) (24. října 1827, Londýn9. července 1909, Londýn) byl britský státník z původně měšťanského rodu z Yorku, byl vnukem ministra zahraničí 2. barona Granthama a synem premiéra 1. hraběte z Riponu. Patřil k významným politikům liberální strany, byl ministrem kolonií, námořnictva a místokrálem v Indii. Uplatnil se také jako diplomat a v roce 1871 byl povýšen na markýze z Riponu, obdržel Podvazkový řád a svou kariéru završil jako předseda Sněmovny lordů.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Downing Street 10, sídle britského premiéra, jímž byl tehdy jeho otec. Matkou byla Sarah Hobart, dcera ministra války a kolonií 4. hraběte z Buckinghamshire. Nenavštěvoval žádnou školu ani univerzitu, studoval pouze soukromě. V letech 18481849 se zúčastnil konference v Bruselu, poté byl zvolen do Dolní sněmovnyDolní sněmovny (1852-1859), na rozdíl od otce se připojil k liberálům. Po otci zdědil titul hraběte z Riponu a vstoupil do Sněmovny lordů (1859), téhož roku po strýci Thomasovi zdědil titul hraběte de Grey, do té doby vystupoval pod jménem vikomta Godericha.

V Palmerstonově vládě byl státním podsekretářem války (18591861 a 18611863), mezitím krátce státním podsekretářem pro Indii (1861). V letech 1863–1866 byl státním sekretářem války a od roku 1863 zároveň členem Tajné rady. Ve funkci prezidenta Tajné rady (18681873) získal Podvazkový řád (1869) a poté byl pověřen diplomatickou misí do USA, kde uzavřel Washingtonskou smlouvu (1871), která urovnala spory mezi Spojenými státy a Kanadou[1]. Na základě toho získal v roce 1871 titul markýze z Riponu.

V letech 18801884 byl generálním guvernérem a místokrálem v Indii, kde se podílel na změně legislativy v otázce zrovnoprávnění Indů a jejich účasti na státní správě. Po návratu do Anglie byl v dalších liberálních vládách prvním lordem admirality (1886) a státním sekretářem kolonií (18921895). Politickou kariéru završil v Campbell–Bannermanově vládě jako lord strážce tajné pečeti a předseda Sněmovny lordů (19051908). Po úmrtí premiéra Campbell–Bannermana a nástupu H. H. Asquitha do čela vlády rezignoval v dubnu 1908 na post předsedy Horní sněmovny, v říjnu odstoupil i z funkce lorda strážce tajné pečeti a dožil v soukromí.

Rodina a další veřejné aktivity[editovat | editovat zdroj]

Jeho sídlem byl zámek Studley Royal House v hrabství York, v tomto hrabství také zastával funkci lorda–místodržitele (18731906). V letech 18951896 byl starostou ve městě Ripon, od nějž byl odvozen rodový titul markýze. Dále byl kancléřem univerzity v Leedsu (19041909) a v roce 1870 obdržel čestný doktorát na univerzitě v Cambridge. Kromě toho byl již v mládí prezidentem Královské zeměpisné společnosti (1859–1860) a později také kurátorem Národní galerie. Jeho jméno nesou Riponovy vodopády na Viktoriině jezeře v Ugandě a ulice Ripon Street v Kalkatě.

Oženil se v roce 1851 se svou sestřenicí Henriettou Vyner (1833-1907) a měl s ní dvě děti. Dědicem titulů byl syn Frederick Oliver Robinson, 2. markýz z Riponu (18521923), který byl liberálním politikem a blízkým přítelem Eduarda VII.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ottův slovník naučný, díl 23.; Praha, 1905 (reprint 2000), s. 875 ISBN 80-7203-324-7

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]