Přeskočit na obsah

Rajkovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxRajkovití
alternativní popis obrázku chybí
Rajka holohlavá (Cicinnurus respublica)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaptáci (Aves)
PodtřídaLetci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Podřádzpěvní (Passeri)
InfrařádPasserida
NadčeleďPasseroidea
Čeleďrajkovití (Paradisaeidae)
Vigors, 1825
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rajkovití (Paradisaeidae) je čeleď pěvců, jejíž zástupci žijí hlavně na Nové Guineji, částečně i ve východní Austrálii. Čeleď zahrnuje 45 druhů v 17 rodech. Rajky jsou známé především díky svému pestrému opeření samců, kteří často mají extrémně prodloužené peří vyrůstající z jejich zobáků, křídel, ocasu nebo hlavy. Rajky se od sebe nicméně velmi liší tvarem a velikostí těla, zbarvením, délkou peří samců a samic, způsobem hnízdění nebo potravními návyky. Dle příbuznosti druhů jsou rajkám nejblíže lemčíci, přičemž nejpravděpodobnějšími předky těchto dvou čeledí jsou krkavcovití. Poměrně nedávný vznik čeledi rajkovitých naznačuje i v přírodě relativně častý výskyt mezidruhových kříženců. Většina druhů není ohrožená.

Rajky žijí na hlavně na Nové Guineji, částečně ve východní Austrálii. Obývají tropické deštné pralesy, horské lesy a některé žijí na savanách nebo v mangrových džunglích na pobřeží. Některé druhy se vyskytují na poloostrově Cape York, na Aruských ostrovech a na Molukách.[1]

Potravu rajek tvoří plody tropických stromů, pupeny, květy, listy a nektar. Tuto stravu doplňují hmyzem, některé druhy nepohrdnou ani drobnými larvami, plazy a savci. Jiné druhy mají velmi specifické požadavky a jejich potravu tvoří jen několik málo rostlin a plodů.[1]

Rozmnožování

[editovat | editovat zdroj]

Také způsob rozmnožování rajek je u různých rodů odlišný. Nejpestřeji zbarvené druhy jsou polygamní. Samec se páří s co nejvíce samicemi, o potomstvo se ale dále nestará. Samice sama staví hnízdo, inkubuje a stará se o mláďata.

Sedm monogamních druhů rajek (obě pohlaví jsou zbarvena nenápadně) staví hnízda a pečuje o mláďata společně.

Hnízda většiny druhů jsou umístěna v korunách stromů, jsou miskovitého tvaru, spletená z větviček. Hnízdo rajky velké je podobné hnízdu havrana. Jsou však i druhy hnízdící v dutinách stromů.

Pohlavní dospělost samic většiny druhů je až ve třech letech, u samců ještě později. Většinou musí pět až sedm let čekat a zdržovat se v okolí tokanišť, než začnou starším, lépe zabarveným samcům konkurovat. Snůška čítá jedno až dvě, vzácně tři vejce. Doba inkubace je 17 až 21 dní a délka odchovu mláďat pak 17 až 30 dnů. U samotářsky žijících rajek se relativně často stává, že samička připravená k hnízdění nenajde včas ve svém okolí samce stejného druhu a spáří se se samcem jiného druhu. Tok samců rajek patří k divům přírody. Samci se shromažďují na tokaništích, kde předvádějí své pěvecké a taneční dovednosti. Některé druhy dokážou vydávat velmi podivné zvuky.[1]

Na přelomu 19. a 20. století byly do Evropy přivezeny tisíce kožek z Nové Guiney. Peří rajek se stalo módním hitem a nezbytným doplňkem dámských klobouků. Drastický pokles zapříčinil roku 1924 vypsání zákazu lovu. Kožky rajek se k nám dostávaly bez nohou, proto si lidé dříve mysleli, že rajky nikdy nohy neměly. Říkávalo a říká se jim dodnes rajky, protože podle vzhledu peří prý pocházely z ráje.

První odchov v zajetí se podařil až v roce 1957. V současné době jsou rajky v zoologických zahradách a ptačích parcích chovány jen výjimečně. Větší kolekce jsou v několika málo zařízeních v Indonésii a Malajsii. Některé druhy se zde daří i odchovávat, nejsnáze asi rajky rodu Paradisea, které se svými potravními návyky a chováním přibližují krkavcovitým. S podobnými výsledky se můžeme setkat i u několika málo chovatelů v USA. V Evropě jsou údajně chovány tři nebo čtyři druhy rajek. Úspěšného odchovu zde však dosud nebylo dosaženo. Kromě několika soukromých chovatelů ve Švýcarsku, Francii a Španělsku. Na našem území v bývalé ČSSR bylo možné spatřit rajku naposledy v sedmdesátých letech minulého století. Jednalo se o samečka rajky malé v pražské Zoo.[1]

Rody, druhy a poddruhy

[editovat | editovat zdroj]
  • rod Drepanornis
    • druh rajka černozobá (Drepanornis albertisi)
      • poddruh Drepanornis albertisi albertisi
      • poddruh Drepanornis albertisi cervinicauda
      • poddruh Drepanornis albertisi geisleri
  • rod Lophorina
    • druh rajka nádherná (Lophorina superba)
      • poddruh Lophorina superba feminina
      • poddruh Lophorina superba latipennis
      • poddruh Lophorina superba minor
      • poddruh Lophorina superba niedda
      • poddruh Lophorina superba superba
  • rod Lycocorax
    • druh rajka vraní (Lycocorax pyrrhopterus)
      • poddruh Lycocorax pyrrhopterus morotensis
      • poddruh Lycocorax pyrrhopterus obiensis
      • poddruh Lycocorax pyrrhopterus pyrrhopterus
  • rod Macgregoria
    • druh rajka žlutolaločnatá (Macgregoria pulchra)
      • poddruh Macgregoria pulchra carolinae
      • poddruh Macgregoria pulchra pulchra
  • rod Manucodia
    • druh rajka lesklá (Manucodia atra)
    • druh rajka plachá (Manucodia chalybata)
    • druh rajka kadeřavá (Manucodia comrii)
      • poddruh Manucodia comrii comrii
      • poddruh Manucodia comrii trobriandi
    • druh rajka jobienská (Manucodia jobiensis)
    • druh rajka trubač (Manucodia keraudrenii)
      • poddruh Manucodia keraudrenii adelberti
      • poddruh Manucodia keraudrenii aruensis
      • poddruh Manucodia keraudrenii diamondi
      • poddruh Manucodia keraudrenii gouldii
      • poddruh Manucodia keraudrenii hunsteini
      • poddruh Manucodia keraudrenii jamesii
      • poddruh Manucodia keraudrenii keraudrenii
      • poddruh Manucodia keraudrenii neumanni
      • poddruh Manucodia keraudrenii purpureoviolaceus
  • rod Melampitta
    • druh rajkovec větší (Melampitta gigantea)
    • druh rajkovec menší (Melampitta lugubris)
      • poddruh Melampitta lugubris longicauda
      • poddruh Melampitta lugubris lugubris
      • poddruh Melampitta lugubris rostrata
  • rod Paradigalla
    • druh rajka krátkoocasá (Paradigalla brevicauda)
    • druh rajka dlouhoocasá (Paradigalla carunculata)
      • poddruh Paradigalla carunculata carunculata
      • poddruh Paradigalla carunculata intermedia
  • rod Paradisaea
    • druh rajka velká (Paradisaea apoda)
    • druh rajka ozdobná (Paradisaea decora)
    • druh rajka císařská (Paradisaea guilielmi)
    • druh rajka malá (Paradisaea minor)
      • poddruh Paradisaea minor finschi
      • poddruh Paradisaea minor jobiensis
      • poddruh Paradisaea minor minor
    • druh rajka volavá (Paradisaea raggiana)
      • poddruh Paradisaea raggiana augustaevictoriae
      • poddruh Paradisaea raggiana granti
      • poddruh Paradisaea raggiana intermedia
      • poddruh Paradisaea raggiana raggiana
    • druh rajka červená (Paradisaea rubra)
    • druh rajka modrokřídlá (Paradisaea rudolphi)
      • poddruh Paradisaea rudolphi margaritae
      • poddruh Paradisaea rudolphi rudolphi
  • rod Parotia
    • druh rajka královnina (Parotia carolae)
      • poddruh Rajka šestirunná (Parotia carolae berlepschi Kleinschmidt)
      • poddruh Parotia carolae carolae
      • poddruh Parotia carolae chalcothorax
      • poddruh Parotia carolae chrysenia
      • poddruh Parotia carolae clelandiae
      • poddruh Parotia carolae meeki
    • druh rajka papuánská (Parotie lawesii)
      • poddruh Parotia lawesii helenae
    • druh rajka šestiperá (Parotia sefilata)
    • druh rajka adelbertská (Parotia wahnesi)
  • rod Pteridophora
    • druh rajka dlouhoperá (Pteridophora alberti)
      • poddruh Pteridophora alberti alberti
      • poddruh Pteridophora alberti buergersi
  • rod Ptiloris
  • rod Seleucidis
    • druh rajka dvanáctiperá (Seleucidis melanoleucus)
      • poddruh Seleucidis melanoleucus auripennis
      • poddruh Seleucidis melanoleucus melanoleucus
  • rod Semioptera
    • druh rajka vlajková (Semioptera wallacii)
      • poddruh Semioptera wallacii halmaherae
      • poddruh Semioptera wallacii wallacii[2]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]