Racek japonský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxRacek japonský
alternativní popis obrázku chybí
Racek japonský, dospělý pták
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neoghathae)
Řád dlouhokřídlí (Charadriiformes)
Podřád racci (Lari)
Čeleď rackovití (Laridae)
Rod Larus
Binomické jméno
Larus crassirostris
Vieillot, 1818
Synonyma
  • racek černoocasý
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Racek japonský (Larus crassirostris) je středně velkým druhem racka ze skupiny velkých bělohlavých racků rodu Larus.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Na první pohled připomíná evropského racka žlutonohého. Dospělí ptáci mají bílou hlavu a tělo, tmavošedý hřbet, tmavošedá křídla s černými špičkami a bílý ocas s černou páskou na konci (odtud název). Nohy jsou žluté zobák žlutý s černou páskou na konci a červenou špičkou. Kombinací černé ocasní pásky a černého proužku na zobáku se liší od všech ostatních druhů racků. V prostém šatu je hlava jemně tmavě proužkovaná. Mladí ptáci jsou celkově hnědě zbarvení, mají nápadně dvoubarevný zobák se světlým kořenem a tmavou špičkou a černý ocas kontrastující s bílým kostřecem.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Racci japonští hnízdí ve východní Asii na pobřeží Japonského moře od Sachalinu, Kurilských ostrovů a východní Sibiře na severu po Japonsko, Koreu a severní Čínu. V Japonsku je nejpočetnějším velkým druhem racka. Na zimu táhnou poněkud jižněji, hlavní zimoviště leží u Koreje a severozápadního pobřeží Číny, v malém počtu zaletují až po Hongkong. Zatoulaní ptáci byli zaznamenáni v Severní Americe (včetně východního pobřeží – Rhode Island, Newfoundland), na Kamčatce, Filipínách a v Austrálii.[2][3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-11]
  2. HARRISON, P. Seabirds: an identification guide. Londýn : Christopher Helm, 1989. ISBN 0-7136-3510-X.  
  3. OLSEN, K. M. O.; LARSSON, H. Gulls of North America, Europe and Asia. Princeton & Oxford : Princeton University Press, 2003. ISBN 0-691-11327-0.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]