Régis Debray

Régis Debray
Régis Debray
Rodné jméno	Jules Régis Debray
Narození	2. září 1940 (84 let); Paříž
Povolání	filozof, spisovatel, úředník, novinář, učitel a romanopisec
Alma mater	Univerzita Paříž 1 Panthéon-Sorbonne (do 1993); École normale supérieure; Lyceum Ludvíka Velikého; Fakulta umění Pařížské univerzity
Žánr	esej
Témata	filozofie
Významná díla	La neige brûle
Ocenění	Všeobecná soutěž (1960); Cena Feminy (1977); Cena Josepha Kessela (1993); Prix Aujourd'hui (1996); Prix Décembre (1996); … více na Wikidatech
Děti	Laurence Debray
Rodiče	Georges Debray a Janine Alexandre-Debray
Příbuzní	Pierre Debray-Ritzen (strýc)
	oficiální stránka
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jules Régis Debray (* 2. září 1940, Paříž) je francouzský filozof, novinář, spisovatel a aktivista.

Vystudoval filozofii na École Normale Supérieure, kde byl žákem Louise Althussera. V 60. letech byl profesorem filozofie na univerzitě v Havaně. Analyzoval levicová hnutí latinské Ameriky, jeho kniha Révolution dans la révolution? z roku 1967 měla mezinárodní ohlas. Měl blízko k Ernestu Che Guevarovi, svými koncepcemi ho silně ovlivnil, zejména ve strategii "dvou, tří Vietnamů". Doprovázel ho i při jeho guerillové výpravě do Bolívie, při níž byl Che Guevara zabit. Debray sám byl při této výpravě uvězněn a odsouzen ke 30 letům vězení. Propuštěn byl po masivní mezinárodní kampani, na níž participoval Jean Paul Sartre, André Malraux, Charles de Gaulle i papež Pavel VI. Odešel poté do Chile, kde podporoval Salvadora Allendeho. Po Pinochetově puči se roku 1973 vrátil do Francie. V letech 1981-1988 byl poradcem francouzského socialistického prezidenta François Mitterranda pro oblast zahraniční politiky. Připisuje se mu oslabení vazeb s USA. V novém tisíciletí na sebe upozornil svým bojem za zákaz náboženských symbolů ve francouzských školách. Je znám též svou kritikou současné politiky jako antipolitiky zříkající se minulosti i budoucnosti a omezující se na politický marketing.

V oblasti filozofie proslul svými analýzami role obrazu ve společnosti. Rozlišuje tři epochy obrazu: éru ikony, éru idolu a éru vize. Svou nauku nazývá mediologie. Píše i prózu a divadelní hry. Za beletristickou knihu La neige brûle získal roku 1977 Prix Femina.

Bibliografie

Révolution dans la révolution? et autres essais (1967)
La Frontière, suivi de Un jeune homme à la page (1967)
Nous les Tupamaros, suivi d'apprendre d'eux (1971)
L'Indésirable (1975)
Les rendez-vous manqués (1975)
Journal d'un petit bourgeois entre deux feux et quatre murs (1976)
La neige brûle (1977)
Le pouvoir intellectuel en France (1979)
Critique de la raison politique (1981)
Comète ma comète (1986)
Christophe Colomb, le visiteur de l'aube, suivi des Traités de Tordesillas (1991)
Contretemps: Eloge des idéaux perdus (1992)
Les Masques, une éducation amoureuse (1992)
Vie et mort de l'image (1995)
Contre Venise (1995)
L'œil naïf (1994)
A demain de Gaulle (1996)
La guérilla du Che (1996)
L'État séducteur (1997)
La République expliquée à ma fille (1998)
L'abus monumental (1999)
Shangaï, dernières nouvelles (1999)
Loués soient nos seigneurs, une éducation politique (2000)
Par amour de l'art, une éducation intellectuelle (2000)
Dieu, un itinéraire (2001)
L'Enseignement du fait religieux dans l'école laïque (2002)
Le Feu sacré: Fonction du religieux (2003)
L’Ancien testament à travers 100 chefs-d’œuvre de la peinture (2003)
Le Nouveau testament à travers 100 chefs-d’œuvre de la peinture (2003)
À l'ombre des lumières: Débat entre un philosophe et un scientifique (2003)
Ce que nous voile le voile (2004)
Le plan vermeil (2004)
Empire 2.0 (2004)
Le siècle et la règle (2004)
Julien le Fidèle ou Le banquet des démons (2005)
Sur le pont d'Avignon (2005)
Les communions humaines (2005)
Supplique aux nouveaux progressistes du XXIe siècle (2006).
Aveuglantes Lumières, Journal en clair-obscur (2006).
Un candide en Terre sainte (2008)
Le Moment fraternité (2009)
Dégagements (2010)
À un ami israélien: Avec une réponse d'Elie Barnavi (2010)
Éloge des frontières (2010)
Du bon usage des catastrophes (2011)
Jeunesse du sacré (2012)
Rêverie de gauche (2012)
Modernes catacombes (2013)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Régis Debray na Wikimedia Commons
Oficiální stránky
Profil na stránkách France culture
Profil na stránkách Forum d'Avignon