Ránové

Kmen Ránů Knížectví Ránů ←  ←  9. století?–1168  →  →
geografie Mapa christianizace Ránů: hradiště a usedlosti Ránů (červené kulaté body), pohanské chrámy a svatyně Ránů (tmavě červené do roku 1168) a zeleně ostatní lutické do roku 1128), založené kláštery po roce 1168 (černé křížky) a hlavní německé osady nově založené po roce 1168 (červené krychle).
hlavní město:	Korenica, Arkona
obyvatelstvo
národnostní složení:	Ránové (Polabští Slované)
náboženství:	slovanský polyteismus kult boha Svantovíta (v Arkoně) kult boha Rujevíta (v Korenici) kult boha Černohlava (v Jasmundu)
státní útvar
státní zřízení:	de iure monarchie (knížectví), de facto teokracie
mateřská země:	kmenový svaz Luticů / Veletů
Státní útvary a území
Předcházející: Lutici Rugiové Nástupnické: Rujánské knížectví Dánské království

Ránové (Rani, Rugiani, Rugi, Ruiani) byl polabský kmen sídlící na ostrově Rujána a přilehlé pevnině v dnešním severovýchodním Německu. V této oblasti se objevili v 9. století a patřili k nejmocnějším kmenům sídlícím mezi Labem a dolní Vislou. Jejich náboženským centrem byl Svantovítův chrám v hradišti Arkona a knížecím sídlem Korenica. Byli posledními z Polabských Slovanů, kteří se drželi svého náboženství, a to až do r. 1168, kdy je porazil dánský král Valdemar I., poté byli dosud pohanští Ránové spolu se svým knížetem z Korenice donuceni přijmout křest a připojeni k Dánsku jako vazalské knížectví (dále viz Rujánské knížectví).

Související články

• Lutici
• Obodrité
• Polabští Slované
• Rujánské knížectví
• Svantovít
• Stodorané