Psohlavec zelený

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPsohlavec zelený
alternativní popis obrázku chybí
Psohlavec zelený
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše Živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída plazi (Reptilia)
Řád šupinatí (Squamata)
Podřád hadi (Serpentes)
Čeleď hroznýšovití (Boidae)
Rod psohlavec (Corallus)
Binomické jméno
Corallus caninus
L., 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Psohlavec zelený (Corallus caninus) je štíhlý, stromový had z čeledi hroznýšovitých.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jeho svrchní stranu těla zdobí smaragdová zeleň s nádechem do modra nebo dožluta s nepravidelnými bělavými skvrnami na hřbetě. Jeho břicho, ale zčásti i boky, zrovna tak i spodní strana tlamy jsou jasně žluté. Psohlavci zelení odpočívají a loví charakteristickým a pro ně typickým způsobem. Tělo je poskládáno přes větev v elegantních smyčkách a jejich nápadně velká hlava, skrývající mohutné a dlouhé přední zuby, je položena na té nejvrchnější z nich. Pouze při číhání na kořist je hlava povysunuta z klubka, a had je ve střehu. Mají velice výrazné retní jamky. Dorůstají kolem 2 metrů, většinou však méně. Někteří jedinci však dosáhli až 240 centimetrů.

Od krajty zelené (se kterou se psohlavec zelený často zaměňuje - tzv. konvergentní vývoj) se liší hlavně retními jamkami, které jsou u krajty pouze na horním rtu, zatímco psohlavec je má na všech štítcích horního i dolního rtu. Psohlavec zelený má také větší šupiny na horní části hlavy. Další rozlišovací znak je oddělení spodního okraje oka s linií horního rtu, kde psohlavec má oko oddělené malými šupinkami na horním rtu, kdežto krajta má spodní okraj oka v přímém kontaktu s hornoretním štítkem.

Areál rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Tento had žije v teplých dešťových pralesích Guayany a Brazílie, přes Peru až do Bolívie. Obývá téměř celou amazonskou pánev Jižní Ameriky. Zdržuje se převážně ve větvích stromů, jen zřídka slézá na zem.

Chov v teráriu[editovat | editovat zdroj]

Teplota v teráriu by se tedy měla pohybovat mezi 28 - 30 °C ve dne, s poklesem na 22–24 °C v noci.

V zajetí chováme psohlavce ve větším, dobře větraném teráriu, orientovaném spíše na výšku. Vlhkost musíme udržovat vysokou (70–80%) jinak mají tito hadi problémy se svlékáním. Terárium by mělo být poměrně hustě zarostlé tuhými rostlinami a opatřeno dostatkem větví , na kterých se tento had téměř neustále zdržuje. Substrát dna může tvořit směs písku, rašeliny a bukového listí. Psohlavec zelený je výborný plavec, proto by neměla chybět nádrž s vodou. Velice rád olizuje kapky vody, které ulpěly na listech rostlin. Doporučuje se občasné ozařování UV- lampou.

Chov nelze doporučit pro začínající chovatele, neboť psohlavci vyžadují zvláštní péči. Jedná se o agresivní, kousavé hady, kteří většinou nikdy nezkrotnou, a poměrně často trpí cizopasníky, kterých je potřeba je zbavit. Navíc je psohlavec zelený vzácný a pro velkou většinu teraristů těžko cenově dostupný.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Jeho hlavní potravou v přírodě jsou hlavně ptáci a drobní hlodavci, kteří se pohybují ve větvích stromů. Má velice dlouhé a silné přední zuby, které mu pomáhají při lovu a přidržování kořisti.

V teráriu je snaha o co nejpřirozenější skladbu potravy, kterou má v přírodě, což je v Česku problém, neboť ptáci jsou u zde chráněni (nesmí se lovit a teraristé jsou tak odkázání na malá kuřata a drobné hlodavce).

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Rozmnožit psohlavce zeleného v zajetí se sice už podařilo, přesto se jedná o záležitost spíše raritní. Mláďat bývá kolem dvaceti a rodí se živá.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Tento článek obsahuje text (GFDL licence) ze stránek Richarda Horčice o hadech.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]