Pryskyřník plamének

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPryskyřník plamének
alternativní popis obrázku chybí
Pryskyřník plamének
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád pryskyřníkotvaré (Ranunculales)
Čeleď pryskyřníkovité (Ranunculaceae)
Rod pryskyřník (Ranunculus)
Binomické jméno
Ranunculus flammula
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pryskyřník plamének (Ranunculus flammula L.) je vytrvalá, jedovatá bylina z čeledi pryskyřníkovitých. Jde o běžný evropský druh.

Popis rostliny[editovat | editovat zdroj]

Pryskyřník plamének je rostlina s krátkým oddenkem. Lodyha je rýhovaná, odspodu větvená. Může být poléhavá nebo přímá. Listy jsou dvojího typu. Spodní listy bývají obvykle eliptické, s kopinatou až vejčitou čepelí. Mohou být celokrajné nebo drobně zubaté. Na konci pak okrouhlé až zašpičatělé. Mají dlouhé řapíky, které jsou řídce chlupaté. Lodyžní listy má pryskyřník plamének přisedlé, celokrajné. Květy mají pro pryskyřníky charakteristickou žlutou barvu. Jsou drobné, pětičetné, se zelenožlutými kališními lístky. V průměru měří 1,5 cm. Kvete od května do září. Plodem pryskyřníku je nažka vejcovitého tvaru s krátkým, přímým zobánkem. Rostlina dorůstá do výšky 10–50 cm.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Rostlina je v Evropě hojně rozšířena. Ve Skandinávii a Středomoří je ale celkem vzácná. Izolovaně pak roste v Severní Americe, v Malé Asii, na Kavkaze, na Sibiři a také v Maroku.

V České republice se vyskytuje hojně od nížin až po hory, kromě oblastí nad 1000 metrů nadmořské výšky.

Pryskyřník plamének je vlhkomilná rostlina, která roste na podmáčených stanovištích. Na vlhkých loukách, v mělkých stojatých vodách, v rašeliništích, v příkopech, apod.

Jedovatost pryskyřníků[editovat | editovat zdroj]

Všechny druhy pryskyřníků jsou jedovaté, obsahují totiž toxické alkaloidy, především ranunkulin.

Jsou známé otravy hospodářských zvířat právě po spasení pryskyřníků.

Enzymatickým štěpením ranunkulinu vzniká toxický protoanemonin.

Při sušení rostlin vzniká dimer anemonin. Dimer anemonin není jedovatý, proto seno obsahující pryskyřník lze zkrmovat.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-12]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]