První divize 1924/1925

Prima Divisione 1924/25
Prima Divisione 1924/25
	Vítězný tým
Země	Italské království
Informace
Ročník	25. ročník
Vítěz	Boloňa (1. titul)
Nejlepší střelec	Mario Magnozzi (19 branek)
Sestupující	Spezia; Derthona; SPAL; Pro Řím; Tarantina; Bari
	←1923/24 1925/26→

Soutěžní ročník Prima Divisione 1924/25 byl 25. ročník nejvyšší italské fotbalové ligy. Konal se od 5. října 1924 do 30. srpna 1925. Zúčastnilo se jí celkem již nově 43 klubů (o dva méně než minule). Mistrovský titul získal poprvé ve své klubové kariéře Boloňa.

Nejlepším střelcem se stal Italský hráč Livorna Mario Magnozzi, který vstřelil 19 branek.

Události

Před sezonou

Turnaj se opět uskutečnil jako Lega Nord (Severní část) a Lega Sud (Jižní část). V Severní části se zúčastnilo o jednoho více než v minulém ročníku. Ve dvou skupinách bylo 25 klubů a vítězové skupin se utkali proti sobě ve finále. V Jižní části bylo 21 klubů rozdělených podle geografické polohy a vítězové regionálních skupin postoupili do semifinále, která byla rozdělena na dvě skupiny. Poté se vítězové těchto skupin utkali proti sobě o vítězství v Jižní části. O mistrovský titul se v září utkali vítězové Lega Nord (Severní část) a Lega Sud (Jižní část).

Během sezony

Lega Nord

Mistrovský titul z minulého ročníku obhajoval Janov. Ten se po celou sezonu trápil na venkovních hřištích když prohrál pět utkání. To chtěla využít Modena, která ještě vedla dvě kola před koncem v tabulce. Jenže Janov dohrával dva zápasy, které vyhrál a stal se tak vítězem skupiny A o jeden bod. Ve skupině B se o prvenství ucházeli tři kluby: Boloňa, Juventus a Pro Vercelli. Nakonec vyhrál o dva body Boloňa. A tak se stalo že opět po roce se utkali ve finále Lega Nord Janov s Boloňou.

Finále bylo zcela jiné než v minulém ročníku. První utkání se hrálo 24. května 1925 v Boloni. Janov vyhrál 3:1. Odvetné utkání se hrálo 31. května v Janově. Boloňa šla do vedení, ale Janov později vyrovnal na 1:1. Místo aby ubránili remízu, zaručující vítězství v Lega Nord, hráli útočně. Nakonec Boloňa vstřelila branku a zápas vyhrála.

Třetí zápas podle regulí se musel odehrát na neutrálním hřišti. A tak 7. června se hrálo v Miláně. Do města přijelo mnoho fanoušků, hlavně z Janova. Ti se nakonec vměstnali na okraji hřiště. Rozhodčí naléhal na vedení Lega Nord, že je to nebezpečné, ale vedení na to nereagovalo. V prvním poločase Janov vstřelila dvě branky a nadšení fanoušci se při každé vstřelené brance vrhli na hřiště. I přesto zápas pokračoval bez incidentu až do doby, kdy Boloňa snížila kontroverzní brankou, která rozpoutala chaos a zmatek jak na hřišti, tak u fanoušků. Po čtvrt hodině se rozhodčí po poradě s asistenty rozhodl branku uznat. Utkání pokračovalo a osm minut před koncem bylo vyrovnáno.^[2] Mělo se hrát prodloužení, jenže Janov odmítl hrát, protože se domníval, že vyrovnávající branka byla neregulérní. Zato Boloňa žádala vedení o vyhlášení vítěze pro svůj klub. Rozhodnutí měla vyřknout později vedení Lega Nord. Na vlakovém nádraží v Miláně se mezitím poprali fanoušci obou mužstev, kterou vyvolali příznivci Boloně.

Vedení se rozhodlo že zápas se bude opakovat 5. července v Turíně. Utkání skončilo opět po prodloužení remízou (1:1). A opět se fanoušci obou klubů porvali. Na vlakovém nádraží, když fanoušci odjížděli domů, bylo z boloňského hloučku vypáleno asi 20 výstřelů z pistole proti janovským příznivcům, což způsobilo dvě zranění. Poté mezi oběma kluby vypukla rvačka. FIGC vyzvala Boloňu, aby identifikovala osoby odpovědné za zločin. Klub si stěžoval na údajné provokace ze stany Janova. Vedení ligy později rozhodla udělit Boloni pokutu a požadovala, aby předali viníky útoku úřadům do 31. července. Jinak bude klub diskvalifikován. To vyvolalo rozzlobený pouliční protest ve městě, podporovaný městskými úřady, ve kterém odsoudil existenci hypotetického spiknutí ve prospěch Janova. Nakonec se diskvalifikace nekonala a vedení ligy se s kluby domluvilo na rozhodujícím pátém zápase v Miláně, který se konal 9. srpna, ale bez diváků.

Vynucená pauza přiměla oba týmy ke snížení tréninků. Byl to Janov, kdo trpěl nejvíce poklesem formy. Zápas skončil 2:0 pro Boloňu, přestože utkání dohrávala s devíti hráči.

Lega Sud

V Kampánii hrály pouze čtyři týmy a o dvě postupová místa bojovala do posledních kol tři týmy (Savoia, Internaples a Cavese). Nakonec postup slavili hráči ze Savoia a Cavese.

Také ve skupině Lazio se hrálo do posledního kola. O postup hráli Alba Řím, Lazio a Fortitudo. Nakonec postoupili Alba Řím a Lazio. V Apulii se o první místo utkali v dodatečném utkání již jistě postupující Pro Italia a Liberty (1:0). V Sicilské skupině hrálo jen dva kluby a postup si zajistil Messinese. V poslední skupině Marche se opět nehrálo a jediným přihlášený klub byla Anconitana.

V semifinálové skupině A se muselo hrát ještě dodatečné utkání o první místo, protože Anconitana a Lazio mělo stejně bodů. Zápas skončil vítězstvím Anconitana 1:0. Ve skupině B vyhrál bez prohry Alba Řím a tak finále Lega Sud hrála podruhé za sebou. Finále vyhrál klub z Říma, když vyhrál v Anconě 3:1. Doma potom vyhrál 1:0 a tak se Alba Řím stal poprvé vítězem Lega Sud a mohl tak hrát o mistrovský titul.

Finále

Velké finále (Finalissima) se hrálo až 16. srpna, protože Boloňa musela hrát pět zápasů (v rozmezí pěti týdnů) ve finále Lega Nord. První zápas vyhrál domácí klub z Boloně 4:0, když ve druhém poločase padly tři branky a další dvě nebyly uznány, což potvrdilo, že mezi severem a jihem je výkonnostní propast. Odvetný zápas v Římě vyhrála opět Boloňa a to 2:0. Rossoblù tak získali svůj první mistrovský titul, který byl později v žurnalistice přezdíván jako Scudetto delle pistole.^[3]

Lega Nord (Severní část)

Skupina A

Účastníci

Klub	Město	Stadion	Trenér
Brescia	Brescia	Stadium di viale Piave	Imre Payer
Casale	Casale Monferrato	Stadio Natale Palli	Technická komise
Cremonese	Cremona	Campo di via Persico	Eugen Payer
Janov	Janov	Campo di via del Piano	William Garbutt
Inter	Milán	Campo di via Goldoni	Paolo Scheidler
Legnano	Legnano	Stadio di via Pisacane	Imre Schoffer
Modena	Modena	Campo di viale Fontanelli	Ferenc Kónya
Pisa	Pisa	Stadio Arena Garibaldi	Technická komise
Reggiana	Reggio Emilia	Stadio Mirabello	Severino Taddei
Spezia	La Spezia	Stadio Alberto Picco	Technická komise
Turín	Turín	Campo Stradale Stupinigi	Peter Farmer
Verona	Verona	Campo di Borgo Venezia	Ferenc Molnár

Tabulka

Poř.	Tým	Z	V	R	P	VG	OG	B
1.	Janov	22	13	4	5	48	23	30
2.	Modena	22	13	3	6	41	24	29
3.	Casale	22	12	3	7	37	30	27
4.	Inter	22	12	1	9	44	37	25
5.	Pisa	22	11	3	8	32	28	25
6.	Turín	22	9	6	7	30	25	24
7.	Cremonese	22	9	4	9	28	34	22
8.	Reggiana	22	9	2	11	36	42	20
9.	Verona	22	6	6	10	33	42	18
10.	Brescia	22	7	3	12	27	34	17
11.	Legnano	22	4	4	14	22	41	12
12.	Spezia	22	3	2	17	13	46	8

	Postup do finále Lega Nord
	Play out o sestup s týmy z 2. ligy
	Sestup do Seconda Divisione 1925/26

Poznámky

Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
za výhru 2 body, za remízu 1 bod, za prohru 0 bodů.
při rovnosti bodů rozhodoval rozdíl mezi vstřelených a obdržených branek.
klub Legnano mělo hrát o sestup s vítězem z 2. ligy, ale po odstoupení se nakonec neuskutečnilo a tak Legnano zůstalo v soutěži.

Výsledková tabulka

	Brescia	Casale	Cremonese	Inter	Janov	Legnano	Modena	Pisa	Reggiana	Spezia	Turín	Verona
Brescia	–	3:1	5:0	1:0	0:2	1:0	4:1	0:1	1:1	4:2	1:2	4:0
Casale	2:1	–	3:0	2:1	2:1	1:0	4:0	3:1	2:0	6:3	0:0	2:0
Cremonese	3:0	2:1	–	1:1	2:0	3:0	1:0	1:0	1:1	6:0	0:1	2:2
Inter	1:0	4:0	4:2	–	2:1	1:2	4:1	1:2	3:0	5:2	2:5	3:1
Janov	5:0	4:1	4:0	2:1	–	6:3	2:0	1:1	4:1	3:2	0:0	3:0
Legnano	0:0	0:0	0:1	0:2	1:0	–	0:0	0:0	2:0	1:1	4:1	1:1
Modena	2:0	3:0	3:0	5:0	1:0	3:1	–	4:0	2:1	2:0	0:1	1:0
Pisa	6:1	2:2	3:0	3:1	1:2	1:0	0:1	–	2:0	3:2	1:0	2:0
Reggiana	2:1	1:0	4:1	4:2	2:4	3:1	1:4	3:1	–	2:0	2:1	6:2
Spezia	1:0	1:1	0:0	0:1	0:1	1:0	0:3	1:0	2:1	–	1:0	1:1
Turín	0:0	1:2	1:0	1:2	1:1	0:1	2:2	3:1	3:1	2:1	–	3:1
Verona	2:0	2:1	1:2	2:3	2:2	2:1	3:3	3:0	3:0	3:0	2:2	–