Prostějov hlavní nádraží
| Prostějov hlavní nádraží | |
|---|---|
 Nádraží v říjnu 2022 | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Olomoucký |
| Město | Prostějov |
| Souřadnice | 49°28′20,48″ s. š., 17°7′46,49″ v. d. |
  Prostějov hlavní nádraží | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 5435705 |
| Tratě | Nezamyslice–Olomouc, Prostějov–Chornice, Červenka–Prostějov |
| Nadmořská výška | 220 m n. m. |
| V provozu od | 1. července 1870 |
| Zabezpečovací zařízení | elektromechanické/TEST C |
| Dopravní koleje | 7 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 5 (5) |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Městské, příměstské a meziměstské autobusy (nedaleké autobusové nádraží) |
| Služby ve stanici |        |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Prostějov hlavní nádraží je železniční stanice v okresním městě Prostějov, druhém největším městě Olomouckého kraje, na adrese Janáčkova 2. Druhou, méně vytíženou, stanicí ve městě je Prostějov místní nádraží.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Stanice vznikla na odbočné trati od železnice z Brna na Přerov. Kolej se odděluje při nádraží v Nezamyslicích a přes Prostějov pokračuje do Olomouce. První osobní vlak přijel do Prostějova 1. července 1870, nákladní doprava zde byla zahájena přesně o měsíc později. Stavbu trati a následný provoz zajišťovala společnost Moravskoslezská severní dráha, zřízená pod společností Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB). Roku 1886 byla připojena trať do Litovle a Červenky, od roku 1889 byl zahájen provoz ve směru do Chornic (Moravská západní dráha), odkud bylo možné pokračovat až do České Třebové.
Po KFNB v roce 1908 pak obsluhovaly stanici jedna Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy, Moravská západní dráha byla zestátněna až roku 1925.[1]
Začátkem května roku 1945 byl staniční komplex poničen boji a leteckým bombardováním a po válce bylo rozhodnuto o vybudování nové staniční budovy. Ta vyrostla ve stylu poválečného funkcionalismu na stejném místě v letech 1947–1952 podle návrhu architekta Jaroslava Otruby. Spolu s novou budovou stanice vznikl i hotel a dva obytné domy pro železniční zaměstnance. Komplexu budov dominuje prostorná odbavovací hala, na jejím vnějším štítu po levé straně je umístěna plastika od olomouckého sochaře Vladimíra Navrátila.
Začátkem 21. století prošla nádražní budova rekonstrukcí, při které v odbavovací hale vzniklo nové zázemí pro zaměstnance a cestující v podobě nové čekárny, sociálního zařízení a provedla se vestavba nových prostor pro komerční služby. Dále byly osazeny nové střešní pláště a dlažby, opravena a očištěna fasáda a vyměněny výplně otvorů. Autorem rekonstrukce byl Milan Obenaus.[2][3]
Z nádraží vede celkem deset železničních vleček do různých průmyslových podniků ve městě.
Provoz osobní dopravy
[editovat | editovat zdroj]Vlaky ČD a stanice jsou součástí IDSOK.[4] Ve stanici zastavují osobní vlaky, spěšné vlaky a rychlíky ve směrech Brno hlavní nádraží, Červenka, Dzbel, Chornice, Kouty nad Desnou, Nezamyslice, Olomouc hlavní nádraží, Senice na Hané, Šumperk a Zábřeh na Moravě.[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Historie železničních tratí, elektronická databáze; Sekera, Pavel
- ↑ HLAVNÍ NÁDRAŽÍ PROSTĚJOV – rekonstrukce [online]. Česká komora architektů [cit. 2023-12-04]. Dostupné online.
- ↑ BARTKOVÁ, Hana. Před sedmdesáti lety byla otevřena nová budova hlavního vlakového nádraží v Prostějově [online]. Statutární město Prostějov, 2022-12-21 [cit. 2023-12-04]. Dostupné online.
- ↑ Schéma železnice. Integrovaný Dopravní Systém Olomouckého Kraje [online]. [cit. 2023-06-16]. Dostupné online.
- ↑ ..: Prostějov hlavní nádraží - Příjezdy a odjezdy vlaků :... Želpage.cz [online]. [cit. 2023-06-16]. Dostupné online.
