Přeskočit na obsah

Pomník Boženy Němcové (Praha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pomník Boženy Němcové
Pomník Boženy Němcové, Praha
Pomník Boženy Němcové, Praha
Základní údaje
AutorKarel Pokorný
Rok vzniku20. století
1955
Kód památky44467/1-1038 (PkMISSezObrWD)
PřipomínáBožena Němcová
Popis
Výška270 cm
Šířka130 cm
Materiálbronz
Umístění
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pomník Boženy Němcové je umístěn na travnaté ploše proti paláci Žofín na Slovanském ostrově v Praze. Socha je dílem Karla Pokorného z roku 1955 a umístění pomníku souvisí se společenským životem Boženy Němcové a plesy v žofínském paláci. Pomník je kulturní památka České republiky evidovaná v Ústředním seznamu kulturních památek od roku 1962.[1]

Společnost Boženy Němcové vypsala veřejnou soutěž na návrh kamenného pomníku při příležitosti 120. výročí narození spisovatelky roku 1940. Původně měl být umístěn v Seminářské zahradě na Petříně a později byl určen pro zahradu Kinských. V porotě pro posouzení návrhů byli: předsedkyně Společnosti A. M. Tilschová, zástupce radnice hl. m. Prahy, členové výtvarného odboru Benda, Matějček, Wirth, Roškotová, Urbanová, sochaři Kafka, Šaloun, malíř Švabinský a architekt Gočár. Žádný z uchazečů neuspěl a roku 1941 byla vypsána nová soutěž, ale opět nebyl přijat žádný ze tří návrhů.

Poslední soutěž se uskutečnila až po roce 1948 a v ní zvítězil návrh sochaře Karla Pokorného a architekta Jaroslava Fragnera. Podle svědectví Jana Koblasy se jednalo o v pořadí několikátou variantu sochy, kterou profesor Pokorný vytvořil. Pojetí dřívějších návrhů se postupně měnilo od alegorie Jitro – Proti větru – Zrazená – až po konečný návrh - Božena Němcová bojující, kde je spisovatelka interpretovaná podle ideologizující představy Julia Fučíka.[2] Konečná varianta sochy plně vyhověla požadavkům režimu poloviny 50. let[3]

Bronzová socha v lehce nadživotní velikosti zpodobuje Boženu Němcovou jako prostovlasou mladou ženu. Je zachycena v pohybu, s nakročenou levou nohou, rozevlátými dlouhými šaty a vyšívaným šátkem přehozeným přes záda. Spisovatelka drží v levé ruce knihu a v pravé ruce před sebou kytici květin.

Pomník byl umístěn na Žofín, kde se pozdější spisovatelka roku 1843 zúčastnila svého prvního plesu a seznámila se zde s básníkem Nebeským.

Pomníky Boženy Němcové

[editovat | editovat zdroj]
  • Česká Skalice, pískovcový pomník s mramorovou bystou, sochař Mořic Černil, 1888
  • Ratibořice, sousoší Babičky s dětmi, sochař Otto Gutfreund, 1922
  • Zlíč poblíž Babiččina údolí, kamenná socha sedící spisovatelky, sochař František Veis, 1912.[4]
  • Hradec Králové, kamenná socha sedící spisovatelky, neúspěšný soutěžní návrh z roku 1940, osazeno v Hradci Králové 1950, sochař Josef Škoda[5]
  • Olomouc, Čechovy sady, stojící bronzová socha v nadživotní velikosti, sochař Vladimír Navrátil, 1965, kulturní památka ČR, r.č. 50116/8-1712.[zdroj⁠?!]
  • Česká Skalice, Muzeum Boženy Němcové, Pomník Barunky Panklové, sochařka Marie Uchytilová- Kučová, 1970[6]
  • Červený Kostelec, Smetanovy sady, socha Boženy Němcové, akademický sochař Ladislav Faltejsek, 1962[7]

Nejznámějším malířským portrétem Boženy Němcové je dílo Vojtěcha Hellicha z roku 1845.

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-08-19]. Identifikátor záznamu 156830 : pomník Boženy Němcové. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Muzeum B.N., Pomník, Pokorný. www.muzeumbn.cz [online]. [cit. 2015-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. 
  3. Jan Koblasa, Záznamy z let padesátých a šedesátých, Vetus Via, Brno 2002
  4. Zlíč - pomník Boženy Němcové
  5. Hradecký deník: Pomník Boženy Němcové
  6. Pomník Barunky Panklové
  7. Socha Boženy Němcové [online]. Červený Kostelec: TIC Červený Kostelec [cit. 2021-09-18]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Eva Hrubešová, Josef Hrubeš, Pražské sochy a pomníky, nakl. Petrklíč Praha 2002, str. 90, ISBN 80-7229-076-2
  • Růžena Baťková, Umělecké památky Prahy 2. - Nové Město, Vyšehrad, Academia Praha 2000, ISBN 80-200-0627-3

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]