Marie Uchytilová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Marie Uchytilová
Lidice-Marie-Uchytilová2016.jpg
Narození 17. ledna 1924
Kralovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 16. listopadu 1989 (ve věku 65 let)
Praha
Československo
Alma mater Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání sochařka, učitelka a medailérka
Ocenění medaile Za zásluhy mzz 1. stupeň in memoriam (2013)
Čestné občanství města Plzně (2018)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Uchytilová-Kučová (17. ledna 1924 Kralovice16. listopadu 1989 Praha) byla česká sochařka a medailérka, mimo jiné autorka československé jednokoruny.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Kralovicích do rodiny berního úředníka. V letech 19451950 vystudovala pražskou Akademii výtvarných umění u Otakara Španiela. Po 18 let vyučovala výtvarné umění. Je považována za znamenitou medailérku, autorku bust a plastik významných osobností české kultury. Několik vzpomínkových medailí věnovala protiválečné tematice, celou řadu pamětních medailí vytvořila pro numismatickou společnost a k příležitostem různých výročí obcí a osobností. V Kladně stojí socha Lidická matka, v České Skalici pak pomník Boženy Němcové.[1]

15. listopadu 2004 jí byla odhalena pamětní deska na jejím rodném domě v Dělnické ulici v Kralovicích. Autorem desky je manžel Jiří Václav Hampl.

1 koruna československá[editovat | editovat zdroj]

1 koruna československá (1957-1960) z roku 1959

V roce 1956 se Uchytilová zúčastnila veřejné soutěže na podobu jednokorunové československé mince. Její návrh nezvítězil, ale tehdejšímu ministrovi financí se tak líbil, že prosadil jeho ražbu.[2] Mladá žena sázející v pokleku lípu zdobila na lícní straně nejpoužívanější československé platidlo přes třicet let. Sama autorka o práci prohlásila: „…jaká to příležitost pro umělce – své srdce celému národu položit do dlaně!“

Na minci přitom Uchytilová zpodobnila politickou vězeňkyni Bedřišku Synkovou, která byla jako devatenáctiletá v březnu 1955 odsouzena k osmiletému trestu vězení za vedení skautského oddílu. Marie Uchytilová se o jejím osudu dozvěděla od Bedřiščiny matky a reliéf na minci vytvořila podle fotografie dívky. Mincí se začalo platit 2. září 1957; Bedřiška Synková byla propuštěna po pěti letech v květnu 1959.[2]

V Praze v Divadle pod Palmovkou se uskutečnila 12. února 2016 světová premiéra divadelní hry Tomáše Dianišky „Mlčení bobříků“. Jednalo se o pokus zpracovat příběh politické vězeňkyně z 50. let dvacátého století – skautky Bedřišky Synkové – formou béčkového hororu (ve stylu South Parku). Proces se Synkovu a geniální lest sochařky Marie Uchytilové posloužil autoru Tomáši Dianiškovi jako hrubá dějová osnova celé divadelní hry.[3]

Pomník dětským obětem války[editovat | editovat zdroj]

Lidická matka se svými zmizelými dětmi, Kladno, nám. 17. listopadu
Sousoší zavražděných lidických dětí – každé z nich zde má svou podobiznu

Koncem šedesátých let začala, ze své vlastní vůle bez objednávky, jen ze své vnitřní potřeby, pracovat na pomníku lidických dětí. Společně se svým manželem Jiřím V. Hamplem modelovala postupně až do své smrti symbolickou sochu každého z 82 dětí zabitých v likvidačním táboře v polském Chełmnu. Záměrně nevytvářela věrné podobizny, aby srdce přeživších matek nebyla dále drásána a aby její dílo bylo chápáno jako pomník všem dětským obětem válečných hrůz.

Toužila, aby Sousoší lidických dětí odlité do bronzu stálo v Lidicích, ale sama neměla dostatek prostředků na tak nákladnou realizaci. Dovolávala se pomoci státu, ale komunistický režim o pomník nejevil zájem. Podpora nepřišla ani ze zahraničí. Pomníku v Lidicích, jejichž tragického osudu po léta zneužívali komunisté pro své iedeologické záměry, příliš nepřála ani polistopadová atmosféra. Po smrti autorky Jiří Václav Hampl sbíral malé dary od soukromých dárců a podařilo se mu odlít do bronzu celkem 21 soch. V polovině devadesátých let se o osud Lidic začali zajímat občané z dánského města Albertslund. Veřejná sbírka, kterou uspořádali, znamenala zlom v realizaci a pokryla náklady na jednu třetinu celého sousoší.[4]

Prvních třicet soch bylo v Lidicích instalováno v roce 1995, poslední byly odhaleny 10. června 2000, třicet let po zahájení práce a jedenáct let po smrti autorky. Sousoší je orientováno tak, že se děti dívají k hrobu svých otců, dědů i kamarádů.

Sádrový model sousoší lidických dětí věnoval Jiří Hampl Muzeu a galerii severního Plzeňska.

Za tento památník ji 28. října 2013 prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy. Její vyznamenání Zeman ohlásil při návštěvě Lidic v červnu toho roku. Prohlásil, že je to „nejkrásnější a současně nejsmutnější pomník, který kdy v životě poznal“.

Dne 17. ledna 2014 obdržela Marie Uchytilová-Kučová u příležitosti nedožitých 90. narozenin In memoriam čestné občanství Lidic.

V roce 2018 jí bylo uděleno i čestné občanství města Plzně.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ROM, Karel. Kronika; In: Kronika regionu – Kralovicko, Manětínsko, Plasko. Kronika. (2004/2005), roč. 3, čís. 2, s. 3. 
  2. a b ŠVEC, Pavel. Komunisté mladou Bedřišku věznili, lidé však platili mincí s její podobiznou. iDNES.cz [online]. 2019-05-26. Dostupné online. 
  3. Skautka v pekle. Nový prostor. 14. červen 2016, čís. 479, s. 30. ISSN 1213-1911. 
  4. Lidice?, iDNES, 18.6.2020
  5. BARBORKOVÁ, Eva. Plzeň udělila čestné občanství i pět historických pečetí: oficiální informační server města Plzně. www.plzen.eu [online]. 2018-10-28 [cit. 2019-02-27]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]