Pod hájenkou Kyčera

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Pod hájenkou Kyčera
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
vřesoviště ve spodní části PP
vřesoviště ve spodní části PP
Základní informace
Vyhlášení15. března 1990
VyhlásilOkresní národní výbor Frýdek-Místek
Nadm. výška490 - 530 m n. m.
Rozloha6,81 ha[1]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresFrýdek-Místek
UmístěníMosty u Jablunkova
Souřadnice
Pod hájenkou Kyčera
Pod hájenkou Kyčera
Další informace
Kód1332
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Pod Hájenkou Kyčera je přírodní památka ev. č. 1332, která se nachází v okrese Frýdek-Místek severně od obce Mosty u Jablunkova. Správa AOPK Ostrava.

Důvodem ochrany je prameniště a zarůstající rašeliniště s cennou vegetací.

Zarůstající rašeliniště a prameniště se nachází na okraji lesního komplexu s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Lokalita je součástí mozaiky stanovišť obdobného charakteru v oblasti Moravskoslezských Beskyd, které se podařilo uchránit před zánikem vlivem postupné sukcese. Degradující rašeliniště tvoří přirozená společenstva, do nichž vstupují mezofilní druhy.

Podmáčené jedliny a přirozené smrčiny již vymizely, jejich dřívější přítomnost indikuje žebrovice různolistá (Blechnum spicant) a hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea). Na fragmentech mokřadů a pramenišť svazu Caricion fuscae dominují ostřice, které provázejí všivec ladní (Pedicularis sylvatica), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), prstnatec listenatý (Dactylorhiza longebracteata) a prstnatec májový (D. majalis). Smilkové louky jsou porostlé jalovcem obecným (Juniperus communis), třezalkou skvrnitou (Hypericum maculatum), mochnou přímou (Potentilla recta) a trojzubcem poléhavým (Sieglingia decumbens). Na vlhčích místech je poměrně bohatě vyvinuto mechové patro, ve kterém byly zaznamenány zejména rašeliník tučný (Sphagnum obesum) a trsenka kopinatá (Jungermania leiantha).

Území bylo dlouhou dobu ponecháno přirozené sukcesi až do roku 1994, kdy byla provedena plošná redukce keřů a v následujících letech byla přírodní památka již pravidelně kosena. Dle opakovaného sledování vedou tato opatření k posílení populací mokřadních druhů.


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]