Petr Peřina II. z Maličína

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Petr Peřina II. z Maličína
Petr Peřina II. z Maličína na kresbě Mikuláše Meldemanna z roku 1529
Petr Peřina II. z Maličína na kresbě Mikuláše Meldemanna z roku 1529

Narození15. století
?
České královstvíČeské království České království
Úmrtípřed rokem 1540
České královstvíČeské království České království
Vojenská kariéra
Hodnosthejtman
SložkaHabsburská císařská armáda
VálkyOsmansko-habsburské války
BitvyPrvní obléhání Vídně (1529)

Petr Peřina II. z Maličína (též Petr Opit z Maličína, 15. století – před rokem 1540) byl český vladyka z rodu Peřinů z Maličína, vojevůdce, generál habsburské císařské armády během habsbursko-osmanských válek v 1. polovině 16. století. Proslul jako jeden z velitelů českých žoldnéřů při obraně Vídně proti Osmanům roku 1529.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Původ a majetek[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z vladyckého rodu odvozujícího svůj původ od vsi Maličín na Čáslavsku, kterou však v době Petrova života rodina neměla v držení. Byl synem Baltazara Peřiny z Maličína. Od počátku 16. století byl majitelem vsi Zdebuzeves v Posázaví. Roku 1526 vedl majetkový soudní spor se svým (patrně mladším) bratrem Janem, který asistoval řešit Zdeněk Lev z Rožmitálu, tehdejší Nejvyšší purkrabí Českého království, svoláním schůzky bratří na Pražském hradě.

Obléhání Vídně Turky[editovat | editovat zdroj]

Během 1. poloviny 16. století se zapojil do bojů s Turky vedených v rámci vleklých habsbursko-osmanských válek. V létě 1529 byl spolu s Václavem Zvířetickým z Vartenberka a Petrem Hadem z Proseče pověřen velením českých praporů,[1] které měly vytáhnout k obraně Vídně, ke které se blížila početná armáda sultána Sulejmana I. Nádherného. Peřina je uváděn jako svolavatel žoldnéřského vojska v Praze a následně jako velitel[2] dvou ze čtyř praporů armády o počtu asi 2 800 mužů (včetně 250 jezdců Hanuše z Hardeka), která z Čech k Vídni vytáhla a doplnila tak celkový stav křesťanských obránců města na asi 16 tisíc. Se svými muži Peřina bránil jeden z perimetrů městských hradeb, mezi tzv. Červenou a Solnou bránou, v okolí Dunaje a podílel se na bojových operacích, díky kterým se podařilo osmanskou armádu donutit k ústupu a obléhání tak prolomit.

Král Ferdinand I., který po dobu obléhání sídlil v Praze, jej spolu s Václavem Zvířetickým zmiňuje ve svých listech. Připomínána je rovněž Peřinova žádost k císaři o dvojnásobný žold pro jeho muže, čemuž však nebylo vyhověno.

Zemřel před rokem 1540.

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Prameny uvádějí dceru Annu z Maličína, která byla jeho dědičkou.

Památka[editovat | editovat zdroj]

Při obléhání Vídně roku 1529 byl zachycen původem norimberským kreslířem a malířem Mikulášem Meldemannem, který se bojů taktéž aktivně zúčastnil. Podobizna se pak stala součástí Meldemannovy knihy s kresbami obléhání Vídně vydané roku 1530 v Norimberku.[3] Podobizna je doplněna německou oslavnou básní norimberského minnesangera Hanse Sachse.

V další historiografii je pak stručně připomínán, nezřídka jako jediný,[2] vůdce českých obránců Vídně proti dobyvačným Osmanům.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Turci u Vídně: Jak pomohli čeští vojáci v obraně města?. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2019-02-21 [cit. 2022-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b VHU PRAHA [online]. [cit. 2022-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. VHU PRAHA [online]. [cit. 2022-10-10]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]