Pestrý týden

Pestrý týden
	Pestrý týden, 8. 12. 1926, titulní strana
Základní informace
Datum založení	1926
Datum zániku	1945
Jazyk	čeština
Země původu	Československo a Česko
Odkazy
ISSN	1801-4429
Číslo ČNB	cnb000587254
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pestrý týden patřil k ilustrovaným časopisům, které vycházely v období první a druhé československé republiky a během Protektorátu Čechy a Morava. Po celou dobu existence (2. listopadu 1926 až 28. dubna 1945) si udržoval vysoký standard psaného i obrazového zpravodajství. Díky němu se prosadili špičkoví fotoreportéři 30. let jako Karel Hájek, Václav Jírů nebo Ladislav Sitenský. Týdeník Pestrý týden vydávaly a tiskly Grafické závody Václav Neubert a synové, které měly sídlo na pražském Smíchově. V průběhu necelých dvaceti let existence Pestrého týdne vyšlo 963 běžných čísel.

Počátky[editovat | editovat zdroj]

Vznik časopisu Pestrý týden inicioval Karel Neubert, který ho řídil až do jeho zániku v roce 1945.

Redakční kruh v prvních letech tvořili: novinářka Milena Jesenská, grafik Vratislav Hugo Brunner, malíř, básník a zakládající člen Devětsilu Adolf Hoffmeister a vydavatel Karel Neubert. Tato skupina redaktorů usilovala o vytvoření intelektuálního magazínu. Koncem dvacátých let tuto redakci střídá skupina okolo Jaromíra Johna, která přinesla přeměnu Pestrého týdne z elitní revue na obrazový celorodinný týdeník pro střední vrstvy. Díky tomuto novému zaměření se Pestrý týden v krátké době stal periodikem tištěným ve statisícovém nákladu. Dokázal se natrvalo prosadit ve značné konkurenci prvorepublikových periodik (např. Pražský ilustrovaný zpravodaj, Letem světem, Světozor, Ahoj, Star, Světový zdroj zábavy, Eva, Hvězda československých paní a dívek či List paní a dívek).

Vrcholné období[editovat | editovat zdroj]

Vrcholným obdobím Pestrého týdne byly ročníky 1938–1939. Tehdy se Pestrý týden kvalitativně postavil na úroveň světových obrazových týdeníků své doby. Ve vypjaté atmosféře, kdy dějiny převracely svět naruby, otiskoval tento časopis snímky naprosté špičky reportážních fotografů z českých zemí, a to v míře v konkurenčních listech nevídané.

Protektorát[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1940 se Pestrý týden stává oficiálním listem Radosti ze života – odnože jediného společensko-politického hnutí v protektorátu – Národního souručenství. Protektorátní období je pro časopis časem pozvolného kvalitativního úpadku. Postupně se Pestrý týden rozchází s pojmem zpravodajský list a až na výjimku z Německa dodávaných – ideologicky překroucených – aktualit píše o tématech časově neurčitých. Na druhou stranu díky svému vydavateli a šéfredaktorovi Karlu Neubertovi nepropagoval nacistickou ideologii více, než byl úřady nucen.

Zánik[editovat | editovat zdroj]

Pestrý týden přestal vycházet těsně před vypuknutím pražského povstání v roce 1945. Během necelého měsíce zformovali bývalí redaktoři Pestrého týdne nový zpravodajský týdeník, který nazvali Svět v obrazech.

Významní fotografové, kteří spolupracovali s Pestrým týdnem[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Fotografie a reklamy v časopisu Pestrý týden:

Bratři Šuhajové
Milča Mayerová, 1926
Zdeňka Baldová, 1927
Walter Castor, 1928, sedmiválcový letecký motor
Věra Řepková
Zdeňka Baldová a Hugo Haas
Přemysl Koblic s miniaturním fotoaparátem 1943
Srb a Štys, výrobce přesných mechanických a optických přístrojů

Reklama pro společnost Tatra:

1937
1937
1938
1938

Reklama pro obchodní dům Brouk a Babka:

Brouk a Babka, 21. prosince 1929
Brouk a Babka, 20. dubna 1927

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Vilgus, Petr: České ilustrované časopisy mezi roky 1918–1945 na příkladu Pražského ilustrovaného zpravodaje a Pestrého týdne, Praha 2007. Dostupné online.
Vilgus, Petr: Pestrý týden, 2. listopadu 1926 – 28. dubna 1945 : Vznik, existence a zánik nejlepšího ilustrovaného týdeníku první a druhé Československé republiky a období Protektorátu Čechy a Morava, Praha-Opava 2001, ISBN 80-238-7874-3. Dostupné online.