Pražský ilustrovaný zpravodaj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pražský ilustrovaný zpravodaj
společenský, nepolitický týdeník
Jazyk čeština
První vydání 1920
Poslední vydání 1945
Odkazy
Číslo ČNB cnb001529584
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pražský ilustrovaný zpravodaj (dobovým pravopisem Pražský illustrovaný zpravodaj) byl prvorepublikový a protektorátní český ilustrovaný časopis, který vycházel v letech 1920-1945.

Vznik časopisu[editovat | editovat zdroj]

Pražský ilustrovaný zpravodaj vydával od roku 1920 nakladatelský koncern Melantrich. Nakladatelství bylo ovládáno Československou stranou národně-socialistickou.[1]

První číslo Pražského ilustrovaného zpravodaje vyšlo 2. prosince 1920.[2] Jednalo se o první český časopis, který se plně orientoval na informování pomocí fotografie. Reprodukce fotografií sice přinášely české časopisy již koncem 19. století,[3] jejich role v Pražském ilustrovaném zpravodaji však byla výrazně jiná. [p 1]

Současně bývá Pražský ilustrovaný zpravodaj označován za první československý bulvární časopis.[4]

Souběžně byla vydávána moravská mutace Moravský ilustrovaný zpravodaj, která se odlišovala pouze zprávami z Moravy.

Osobnosti Pražského ilustrovaného zpravodaje[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Morávek (spisovatel, 1888 - 1958) v letech 1924-1940 byl šéfredaktorem Pražského ilustrovaného zpravodaje. Je známý především jako autor úspěšných románů z Posázaví (Zpáteční voda aj.); byl také šéfredaktorem časopisu Hvězda československých paní a dívek.[5]
  • Emil Vachek (spisovatel, 1889 - 1964), přispíval sloupky
  • Jan Vrba (spisovatel, 1889 - 1961), román na pokračování (Slunečná ves)
  • Franta Kocourek (rozhlasový reportér, novinář, zahynul v Birkenau, 1901 - 1942), sloupky
  • Hugo Boettinger (výtvarník, 1880 - 1934), titulní stránky pod přezdívkou Dr. Desiderius[6]
  • Karel Vaněk (novinář, spisovatel 1887 - 1933), známý pokračováním Osudů dobrého vojáka Švejka, přispíval drobnějšími články

Rozmach a konkurence[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnější konkurent Pražského ilustrovaného zpravodaje - Pestrý týden - začal vycházet až od 2. listopadu 1926.[7] V porovnání s Pestrým týdnem - byl Pražský ilustrovaný zpravodaj orientovaný na "čtivější" druh informací; přitom shodně obsahoval významný podíl reportážních fotografií.

Nedílnou součástí byla inzertní část Malý oznamovatel a Koutek humoru. Na atraktivnosti přidávala časopisu barevná obálka. Podle Časopiseckého katalogu Rudolfa Mosse pro rok 1929 vycházel Pražský ilustrovaný zpravodaj nákladem 140 000 výtisků, Pestrý týden 100 000 kusů. K větší atraktivnosti časopisu přispívala i prodejní cena.V roce 1938 stál Pražský ilustrovaný zpravodaj při 18 stranách 80 haléřů, Pestrý týden stál (s podobným rozsahem, ale kvalitnějším tiskem) tři koruny.[8]

Další tehdejší časopisy masových vydání byly zaměřeny na ženskou klientelu (Hvězda československých paní a dívek a List paní a dívek. Zpočátku (od prosince 1925) vycházela Hvězda v nákladu přes 100 000 výtisků týdně, později až 240 000.[9] [p 2]

Zánik časopisu[editovat | editovat zdroj]

Poslední číslo Pražského ilustrovaného zpravodaje vyšlo 3. května 1945. Zásluhou ředitele Melantrichu Jaroslav Šaldy se periodika vydávaná Melantrichem nepropůjčila ke kolaboraci v míře větší, než nutné.[10] Přesto nebylo vydávání Pražského ilustrovaného zpravodaje po osvobození obnoveno.


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Úloha fotografií v ilustrovaných časopisech založených před I. světovou válkou byla pouze ilustrační; moderní pojetí u časopisů jako Pražský ilustrovaný zpravodaj povýšilo fotografii na významného nositele informace (viz Vilgus, s. 12.[1] Archivováno 8. 8. 2016 na Wayback Machine
  2. To zhruba odpovídá měsíčnímu nákladu dnešních nejčtenějších týdeníků. [2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Melantrich ve Slovníku české literatury po roce 1945 (projekt ÚČL AV ČR)
  2. Databáze NK ČR, Pražský ilustrovaný zpravodaj[3]
  3. Časopis Zlatá Praha 1895, s. 586[4]
  4. MASTNÁ, Naděžda. Revue Eva 1928 – 1932: literatura a výtvarné umění v dobové reprezentativní revue, reflexe proměn životního stylu [online]. Praha 2011: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, Srovnávací uměnovědná studia. Dostupné online. 
  5. Jan Morávek ve Slovníku české literatury po roce 1945 (projekt ÚČL AV ČR)
  6. Např. titulní stránka č. 39/1932
  7. Pestrý týden 1/1926
  8. FIDRANSKÁ, Iva. Prvorepubliková reklama: případová studie časopisu Pestrý týden v roce 1929 [online]. Praha 2013: UK Praha, FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, Katedra marketingové komunikace a public relations. Dostupné online. , s.25
  9. PENKALOVÁ, Lenka. Rubriky pro ženy v denním tisku 20. let 20. století a jejich autorky: Olga Fastrová, Marie Fantová, Milena Jesenská, Staša Jílovská a Zdena Wattersonová (Disertační práce) [online]. Praha, 2011: UK Praha, FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, Katedra mediálních studií. Dostupné online. 
  10. ŠKRABALOVÁ, Iveta. Jaroslav Šalda. Portrét titána tisku [online]. Praha 2014: UK Praha, FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ, Orální historie - Soudobé dějiny. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • OULOVÁ, Jana. Fotografická tvorba v časopisech Pestrý týden a LIFE [online]. Praha 2015: UK Praha, FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, Katedra mediálních studií. Dostupné online. 
  • VILGUS, Petr. České ilustrované časopisy mezi roky 1918–1945 na příkladu Pražského ilustrovaného zpravodaje a Pestrého týdne (Doktorská dizertační práce) [online]. Praha 2007: Akademie múzických umění v Praze, Filmová a televizní fakulta. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-08. 
  • Národní muzeum 2015: Média v období první republiky (Projekt Dotkni se 20. století!) [5]

Související články[editovat | editovat zdroj]