List paní a dívek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

List paní a dívek byl prvorepublikový a protektorátní časopis určený pro ženy.

Vznik a vzestup Listu paní a dívek[editovat | editovat zdroj]

Časopis List paní a dívek vydávalo týdně nakladatelství Rodina od listopadu 1924. Pro Prahu a nejbližší okolí vycházel List paní a dívek s titulem Pražanka, List paní a dívek (od roku 1925); pro Moravu byla tištěna mutace Moravanka, List paní a dívek a pro Slovensko Slovenka (1930-1935).

Časopis si nekladl vysoké cíle, jeho významnou stálou částí byly povídky a romány na pokračování a poradna pro čtenářky. Cena 1,- Kč byla ve srovnání s konkurencí příznivá. (Přímý konkurent - časopis Hvězda československých paní a dívek - sice stál 90 haléřů, ale týdeník Pestrý týden 2,80 Kč a společenský magazín Eva 3,- Kč.)

Úspěšný byl komiksový seriál pro děti Punťa, který vycházel v nedělní příloze. Jeho úspěch byl znásoben samostatným sešitovým vydáním pod názvem Veselé i smutné osudy rozpustilého psíka punti. Ten vycházel od roku 1935, zpočátku nepravidelně, od čísla 7/1935 měsíčně. Celkem vyšlo 140 čísel; vydávání bylo přerušeno nacisty v roce 1942 (v tom roce ještě vzniklo 17 čísel).[1]

Artur Vaňous a nakladatelství Rodina[editovat | editovat zdroj]

Časopis List paní a dívek vydával Artur Vaňous (1888 - 1968) [2] [p 1] ve svém nakladatelství Rodina. Předtím pracoval v nakladatelství Melantrich, kde vznikl původní nápad časopisu pro ženy (Hvězda československých paní a dívek); Arturu Vaňousovi se však podařilo zahájit vydávání konkurenčního Listu paní a dívek zhruba o rok dřív. [3]

Německou verzi časopisu vydával Artur Vaňous pod názvem Frauenfreude - Mädchenglück ve svém druhém nakladatelství Stella[4]

Dalším úspěšným projektem nakladatelství Rodina byla Červená knihovna (s podtitulem Knihovna českoslov. paní a dívek). Celkem v edici Červená knihovna vyšlo 74 titulů. [8] [p 2]

Osobnosti Listu paní a dívek[editovat | editovat zdroj]

  • S nakladatelstvím Rodina je spojena spisovatelka Fan Vavřincová[5] (1917-2012). Do Listu paní a dívek přispívala od roku 1936 pod svým vlastním jménem Věra Němotová a v letech 1936-1938 byla jeho redaktorkou.
  • René Klapač (výtvarník, grafik, 1905- ) byl autorem kreseb ke komiksu o Punťovi.[6]
  • Zdeněk Tmej (fotograf, 1920-2004) přispíval svými fotografiemi do různých časopisů, mezi nimi i do Listu paní a dívek.

Zánik Listu paní a dívek[editovat | editovat zdroj]

List paní a dívek vycházel do února 1943. Nakladatel Artur Vaňous byl zatčen gestapem v r. 1942. Od 27. února do 4. dubna 1943 byl cíleně napadán v téměř každém čísle antisemitského týdeníku Arijský boj. Přežil věznění v Buchenwaldu a Osvětimi, po návratu do vlasti mu byl majetek znárodněn. Emigroval a zemřel v roce 1968.[2] Do vlasti se již nevrátil.

Se zánikem Listu paní a dívek zaniká v roce 1943 i nakladatelství Rodina.[7]

Po válce už vydávání Listu paní a dívek nebylo obnoveno.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Po roce 1948 emigroval do USA, figuruje v seznamu nespolehlivých osob, jimž byl zkonfiskován majetek [1] V roce 1956 ještě žije (viz Clinton Library, Holocaust Financial Assets Documents, s. 111[2]
  2. Projekt byl natolik úspěšný, že dnes se pod pojmem "Červená knihovna" rozumí jakákoliv nepříliš hodnotná literatura pro ženy, vydávaná levně a velkým nákladem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Databáze NK ČR, Punťa, veselé i smutné osudy... [3]
  2. a b Životopisné údaje o Arturu Vaňousovi ing. Jan Zemánek, CSc., Břevnovan č.6/2003, s. 8 [4]
  3. SUK, Pavel. Česká novinářka : k postavení a obrazu novinářek v českých médiích [online]. Praha: UK FSV Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Kapitola List paní a dívek a Hvězda československých paní a dívek jako symboly prvorepublikových časopisů pro ženy (anotace). Dostupné online.  
  4. Dokument: Věstník hlavního města Prahy, 15.11.1926, s. 655; Firma Stella, nakladatelská společnost s r. o. (zástupce Artur Vaňous) získává koncesi nakladatelství knih a literárních publikací cizojazyčných
  5. Je známá pod tímto jménem, jedná se však o pseudonym. Rodné jméno Věra Peigerová, provdaná Němotová [5]
  6. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2000 [6]
  7. Dokument: Žádost Českomoravského nakladatelství a tiskárny v Praze vydávajícího "Der Neue Tag" o získání tiskařských strojů z likvidovaného nakladatelství Rodina (1943)[7]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Týdeník List paní a dívek
  • Týdeník Arijský boj, ročník 1943 (systém Kramerius, přístupné v prostorách NK ČR)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • ZELINOVÁ, Jana. Reflexe druhé republiky na stránkách vybraných ženských časopisů (bakalářská diplomová práce) [online]. Brno 2012: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Historický ústav. Dostupné online.