Karel Hájek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karel Hájek
Narození 22. ledna 1900
Úmrtí 31. března 1978 (ve věku 78 let)
Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Fotografie Klementa Gottwalda vpravo nahoře je od Karla Hájka
Karel Hájek: maršál Koněv se sovětskými vojsky při osvobození Prahy 1945

Karel Hájek (22. ledna 1900, Lásenice31. března 1978, Praha) byl československý novinářský fotograf.[1]

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 22. ledna 1900 v Lásenici. Jeho matka Kateřina, která spolu s ním vychovala pět dětí, byla výtečnou kuchařkou, navštěvovaná i Emou Destinnovou. Jeho otec Andreas vedl s manželkou hostinec a poštovnu, byl předsedou honebního výboru a lásku k přírodě a myslivosti podědil Karel nepochybně i po něm. Karel Hájek byl dvakrát ženat, druhý sňatek uzavřel se členkou opery ND v Praze Slávkou Procházkovou. Měl jediného syna JUDr. Miloše Hájka, který však zemřel 19. 7. 1984 v nemocnici v Rumburku. Z jeho nejbližších příbuzných můžeme uvést neteře Marii Kratochvílovou a Vlastu Šafářovou a synovce Ing. Jiřího Hájka.[2]

Po obecné škole se učil černému řemeslu, pak však musel rukovat a sloužil v Českých Budějovicích, ve Vídni a na frontě v jižních Tyrolích. Z války domů se vrátil 25. října 1919, a již tři dny nato odejel do Prahy, kde zůstal natrvalo, s četnými návraty domů k rodičům.[2]

Fotožurnalista[editovat | editovat zdroj]

Šlo o špičkového reportéra-profesionála se vším, co k tomu patří. Byl schopen vyfotografovat politický mítink, vojenskou přehlídku, divadelní premiéru, reportáž o kanálnících stejně jako odpolední čaj na Hradě, státního prezidenta s doutníkem stejně jako kurzy plavání. Fotografoval skvěle za nacistů stejně jako za Pražského povstání či v období komunismu.[3]
— Petr Vilgus

Fotografoval prezidenty Masaryka, Háchu, Gottwalda[1] a Beneše, kterému dělal osobního fotografa.[4] Působil v nakladatelství Melantrich (od 1932) a v časopisu Svět v obrazech (od roku 1945) a řadě světových časopisů.[5][6] Ve 30. letech pracoval s časopisem Pestrý týden. S oblibou fotografoval zvířata ve volné přírodě.[6]

...a ten jelen řek´: pane Hájek klidně si tam dejte vteřinu, já zadržím dech![7]
— Karel Hájek

Prosazoval směr moderní žurnalistiky v období 1900-1920 spolu s Pavlem Altschulem, Františkem Illkem, Alexandrem Paulem, Václavem Jírů nebo Janem Lukasem.[8] Asistenta mu při práci na reportážích dělal Zdeněk Tmej.

V období druhé světové války spolu s dalšími autory, jako byli Jindřich Marco, Oldřich Straka, Karel Ludwig, Václav Jírů nebo Václav Chochola, pokračoval v reportérské práci a zároveň dokumentoval každodenní život v protektorátu.[8]

Práce fotoreportéra je především práce kronikáře. Musí zaznamenat skutečnost. Je to činnost mnohotvárná a nedá se přesně definovat ani naplánovat. Cokoli se stane, to noviny zaznamenají. Noviny si nemohou naplánovat vichřici nebo povodeň, požár Národního divadla, kdy ztratí důvěru vláda... Žádná zpráva, žádné psané slovo nemůže zachytit okamžik pravdivěji než fotografie...[4]
— Karel Hájek

Jeho rodný dům č. p. 10 je nyní ve vlastnictví obce Lásenice, je zrekonstruován pro byty a je zde umístěna pamětní deska.[2]

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • Neúprosné světlo. Sociální fotografie v meziválečném Československu. 14. 9. — 28. 10. 2012. Autoři: Karol Aufricht / Irena Blühová / Karel Hájek / Ján Halász / Tibor Honty / Josef Kubín / Ilja Jozef Marko / Sergej Protopopov / Oldřich Straka / Viliam Tóth / Josef Zeman, Galerie Leica, Praha.

Publikace (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • HÁJEK, Karel. Jihočech Emil Hácha. (České) Budějovice : Č.A.T., 1942.  
  • HÁJEK, Karel. Poslední cesta TGM. Praha : Orbis, 1947.  
  • HÁJEK, Karel. Krásy myslivosti. Praha : Orbis, 1953.  
  • HÁJEK, Karel. Gagarin v Praze. Praha : Orbis, 1961.  
  • HÁJEK, Karel; CHOCHOLOVÁ, Blanka. Karel Hájek. Praha : Asociace fotografů, 1999. ISBN 80-902629-4-5.  

Publikace, na kterých se podílel[editovat | editovat zdroj]

  • Publikace, na nichž se Karel Hájek podílel:[2]
  • Soubor 12 pohlednic TGM
  • Norimberk zločin a soud (1946)
  • Hořká léta 1939-47
  • T. G. Masaryk
  • Hořká léta 1939-47
  • Fotografie 1928-58 (1959)
  • Československý rozhlas v boji
  • Gottwald ve fotografii
  • Karel Hájek (1963)
  • Akt v české fotografii (1967)
  • Válka nezapomenuta (1970)
  • Hájek 1926-1973
  • Katalog Karel Hájek 1900-1960
  • Gagarin v Praze (1961)
  • Mírov
  • Leningradská symfonie (1961)
  • Ročenka kruhu solistů městských divadel (1934)
  • Jihočech Emil Hácha (1942)
  • Od Špalíčku ke Snu noci svatojanské (1961)
  • Krásy myslivosti (1953) I.
  • Krásy myslivosti (1965) II.
  • Krásy myslivosti (1969) III.
  • Hunting with camera and gun
  • Avia Praha, národní podnik Letňany 1919-1969 (1969)
  • Poslední cesta TGM (1947)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b http://www.rscr.cz/kns/vzpominka.pdf
  2. a b c d http://ha-las.wz.cz/struktura_webu.html
  3. Fotografie v období protektorátu Čechy a Morava; Sonda do poměrů v reportážní, žurnalistické a knižní fotografii první poloviny čtyřicátých let dvacátého století, Petr Vilgus, teoretická bakalářská práce z ITF FPF SU v Opavě (1997). Vedoucí práce: prof. PhDr. Vladimír Birgus
  4. a b http://www.czech.cz/cz/kalendarium/fotograf-legenda
  5. http://www.volny.cz/rukopisy/foto/ak15/ak15.html
  6. a b http://www.artmagazin.eu/historie-inspiruje/karel-hajek-fotograf.htm
  7. údajně hláška Karla Hájka k jeho slavné fotografii troubícího jelena někdy ze třicátých let. Na ní je jelen „vostrej jak břitva“!
  8. a b Okruhy otázek pro magisterské zkoušky z dějin fotografie [online]. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Ateliér reklamní fotografie, rev. 2008-02-20, [cit. 2009-02-15]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]