Pešava (vrchol)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pešava
Vrch ve tvaru kupy, v roce 1987 uveden za nejvyšší a od roku 2006 významný výškový bod Železných hor na katastrálním území obce Jeníkov v Pardubickém kraji
Vrch ve tvaru kupy, v roce 1987 uveden za nejvyšší a od roku 2006 významný výškový bod Železných hor na katastrálním území obce Jeníkov v Pardubickém kraji

Vrchol 697,0 m n. m.
Izolace 3,8 km → Na Kopci
Poznámka významný bod (vrchol) geomorfologických jednotek Železné hory / Sečská vrchovina / Kameničská vrchovina
Poloha
Světadíl Evropa
Státy ČeskoČesko Česko
Pohoří Železné hory / Sečská vrchovina / Kameničská vrchovina
Souřadnice
Pešava
Pešava
Hornina migmatit, ortorula, rula
Povodí Chrudimka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pešava je vrchol s nadmořskou výškou 697,0 m[1] a významný bod Železných hor v jihovýchodní části pohoří nazvané Sečská vrchovina, v regionálním členění georeliéfu (tvaru zemského povrchu) situován v geomorfologickém okrsku Kameničská vrchovina, v rámci administrativně správním na katastrálním území obce Jeníkov v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje v České republice.[2] Vrchol také pomístně uváděn pod názvem Hroby.[3]

Vrch (kopec) ve tvaru kupy, na vrcholu s plošinou nepravidelného tvaru, tvořený dvojslídným migmatitem až ortorulou svrateckého krystalinika[3], v rozsahu celé své plochy zvláště chráněným územím, součástí Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy na severovýchodě Českomoravské vrchoviny.[4]

Česká státní trigonometrická síť uvádí zaměřený trigonometrický bod (č. 27 triangulačního listu 2420) s názvem „Pešava – Hrobky” a geodetickým označníkem s nivelací určenou nadmořskou výškou 696,96 m, žulový terénní patník se nachází mezi zemědělsky obdělávanými poli v úzkém pásu travin pod náletovými dřevinami.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Vrchol kopce se nachází na rozlehlé plošině s loukami a zemědělsky obdělávanými poli nad obcí Jeníkov, přibližně ve vzdálenosti 1000 m na severo-severovýchod (10°) od kaple sv. Václava v obci a 620 m jihozápadně (38°) od silnice II/343 (JeníkovHlinsko) v blízkosti vrcholu sedla v horní části obce.[5] Vrchol sedla v nadmořské výšce 680 m odděluje vrchy (kopce) s názvy Pešava (697 m n. m.) a Hrobka (688 m n. m.) v Kameničské vrchovině.

Do sedla mezi vrcholy vedená silnice obcí Jeníkov, následně prudce klesající k úpatí Pešavy, do údolí s řekou Chrudimkou protékající Blatnem (část Hlinska). Silniční komunikace je významnou spojnicí mezi okrajovými částmi Železných hor (Sečské vrchoviny) a Hornosvratecké vrchoviny (Žďárských vrchů).

Původ zeměpisného jména a místního názvu vrcholu zdroje neuvádí.

Geomorfologie a přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

V rámci regionálního členění georeliéfu systémově provedeného pro celé území Česka je vrchol významným bodem současně tří řádově odlišných geomorfologických jednotek, geomorfologického okrsku (řádově nejnižší geomorfologické jednotky) Kameničská vrchovina, horopisně nejvyššího a spolu s dalšími třemi okrsky (Skutečská pahorkatina, Stružinecká pahorkatina, Podhradská kotlina) tvořící skladebnou část geomorfologického podcelku Sečská vrchovina, na jihovýchodě geomorfologického celku Železné hory.[6]

Svahy vrchu na úbočí v jižním směru (Jeníkov) a zejména na západ k Blatnu, místní části Hlinska (údolí řeky Chrudimky), jsou strmější, severním směrem k lesnímu prostoru Mokrá leč a vrcholu Čertovina (655,0 m n. m.) a také na severovýchod k Dědovskému kopci (675,6 m n. m.) jen pozvolně klesají.

Mezi vrcholem Pešavy a Dědovským kopcem široké a mělké údolí s prameništěm Blatenského potoka na poměrně rozsáhlých mokřadech v lesním prostoru Na Blatech.[7]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Geologické podloží vrcholu tvoří horniny migmatit a ortorula, v jižním směru u Jeníkova také rula svrateckého krystalinika. V oblasti pramenišť vodních toků na svazích vrcholu směrem na sever až severovýchod (Blatenský potok a Chrudimka) a severozápad až západ (k Hlinsku, lesní prostor Bubenec s poměrně vydatným pramenem bezejmenné vodoteče) smíšený sediment a jihovýchodně od vrcholu (lokalita s vlhkými loukami a bezejmenným potokem) nezpevněný sediment se slatinou, rašelinou a hnilokalem. Na území přírodní památky Louky v Jeníkově (bývalý rybník), jižně od vrcholu, nánosy písku a štěrku.[8]

Vegetace[editovat | editovat zdroj]

Vrcholovou část pokrývají rozsáhlé louky a malé plochy zemědělsky obdělávaných polí, roztroušené křoviny a skupiny náletových dřevin. Na jihozápadě až severovýchodě od vrcholu se rozprostírá rozsáhlý lesní komplex, v severozápadním směru dosahuje na úbočí až k přírodní památce Ratajské rybníky, v široce rozevřeném údolí s chráněnými druhy rostlin. Jižně, na dohled od vrcholu, se nachází zvláště chráněné území přírodní památky Louky v Jeníkově, se zachovanými druhově bohatými vlhkými rašelinnými loukami. V lokalitě se nachází vzácné druhy mechorostů, srpnatka fermežová a bažinník kostrbatý.[9]

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Vrch v povodí Chrudimky, řeka obtéká v širokém oblouku od jihovýchodu, pramennou zdrojnicí Filipovský pramen nad Filipovem (odtud odvozen název pramene). Řeka protéká obcí Kameničky (průtočným rybníkem Groš), vodní nádrží Hamry a západně od vrcholu městem Hlinsko. Hluboké údolí s Chrudimkou, v délce jejího toku od Hlinska k Trhové Kamenici až do prostoru vodní nádrže Seč, odděluje hlavní hřeben Železných hor nad Dlouhou mezí na jihozápadě od hřebenu táhnoucím se nad pravým břehem řeky, s vrcholy Olšina (556,0 m n. m.), Krásný (614,2 m n. m.), Plesný (611,0 m n. m.), Svárov (613,4 m n. m.), Kamenný vrch (587 m n. m.), Medkovy kopce (638,0 m n. m.), Čertovina (655,0 m n. m.), Dědovský kopec (675,6 m n. m.), od něho na jihozápad vrchol Pešava (697,0 m n. m.) a na jihovýchod nejvyšší bod Železných hor s názvem U oběšeného (737,4 m n. m.).[7]

Severovýchodně od vrcholu pramení Blatenský potok na rozhraní vlhkých luk a lesních společenství v poměrně rozsáhlé lokalitě mokřadů Na Blatech, tvoří široké a mělké údolí mezi vrchy Pešava a Dědovský kopec. Blatenský potok zhruba po dvou kilometrech stéká v zářezu terénu podél lesního prostoru Na balkovském. Úžlabí ze tří stran sevřené svahy vrcholů Pešava (697 m n. m.), Čertovina (655 m n. m.) a Medkovy kopce (638 m n. m.).

Ve svažitém terénu s vlhkými loukami a několika bezejmennými vodoteči, na úpatí vrchu, postupně vybudována rybniční soustava se třemi vodními nádržemi (s pomístními názvy Dolní, Prostřední a Horní ratajský rybník). Část vlhkých luk s dřevinami, vzácnými rostlinami a chráněnými živočichy s přilehlými mokřady se staly součástí zvláště chráněného území přírodní památky a evropsky významné lokality Ratajské rybníky. Podél úpatí Pešavy se Blatenský potok stáčí k jihozápadu (90°) a směřuje do Blatna (odtud odvezen název potoku). V Blatně je pravostranným přítokem řeky Chrudimky.

Pod vrcholem na východo-jihovýchodním svahu leží prameniště bezejmenné vodoteče, s rákosinami a slatinnou loukou. Málo vydatný potok stéká do údolí pod Jeníkovem, kde je levostranným přítokem Jeníkovského potoka (pravostranný přítok řeky Chrudimky v Kameničkách). Údolí pod vrcholem Pešavy na jihu podél Jeníkovského potoka, s mokřady a vlhkými loukami (na dně bývalého rybníku v prostoru Pod vsí), je zvláště chráněné území přírodní památky Louky v Jeníkově.

Od vrcholu v západním směru na úbočí dvě prameniště, v lesním prostoru Bubenec, s poměrně vydatným pramenem a směrem k Blatnu, s mokřady v lesním prostoru K Bubenci. Oba bezejmenné potoky o krátkých délkách stékají po strmém svahu do řeky Chrudimky.[10]

Výstup na vrchol[editovat | editovat zdroj]

Turistická značená trasa není na vrchol vedena. Vrcholová část s loukami a zemědělsky obdělávanými poli je dostupná z horního konce obce Jeníkov[5], z odbočky pod vrcholem sedla. Zpevněná místní komunikace směřuje k radiokomunikační věži mobilního operátora, stojí zhruba 70 m (azimut 311°) od trigonometrického bodu nacházejícího se na široké mezi pod rostoucími dřevinami.[2] S využitím místních komunikací a polních cest je vrcholová část s loukami dostupná též z obce Dědová a také z Blatna (část Hlinska), místy ve značném stoupání, v části s podmáčeným terénem v okolí vodotečí a lesním prostorem.[7]

Přístup do vrcholové části:

  • z obce Jeníkov (autobusová zastávka Jeníkov-bytovka), cca 900 m po zpevněné cestě k radiokumunikační věži
  • z turistické červeně značené trasy (úsek Dědová – Kameničky) v části obce Filipov, od autobusové zastávky Kameničky-Ovčín cca 1,5 km po neznačených polních cestách
  • z turistické žlutě značené trasy vedené po místní komunikaci (úsek Ratajské rybníky – Dědová), před obcí Dědová odbočka cca 2 km polní a lesní cestou na vrchol

Vrchol je uveden na turistické mapě Žďárské vrchy (mapový list č. 48, měřítko 1:50 000) vydané v edici Klubu českých turistů.[7]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • rok 1987: Geografický ústav Československé akademie věd prezentuje v Zeměpisném lexikonu ČSR – Hory a nížiny[11] vrchol Pešava (697 m n. m.) jako nejvyšší bod Železných hor.
  • rok 1997: Jindřich Vodička (1921-2006), geolog a petrograf, ve své poslední práci publikované ve sborníku Železné hory očima geologa[12], vydaném pro Společnost přátel Železných hor, uvádí z hlediska geologie jihovýchodní hranici Železných hor zhruba na linii Ždírec nad DoubravouHlinskoSkuteč. V tomto vymezení by byl vrchol Pešavy mimo území Železných hor a nejvyšším bodem by byl vrchol Vestec (668 m n. m.), v současnosti nejvyšší bod v Chráněné krajinné oblasti Železné hory. V publikaci Jindřich Vodička také konstatuje, že pohled geografa, geologa a topografa na Železné hory se v současnosti (rok 1997) liší.
  • rok 2006: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky vydává Zeměpisný lexikon ČR – Hory a nížiny (editoři Jaromír Demek a Peter Mackovčin, autoři Břetislav Balatka a kolektiv)[3], za nejvyšší bod Železných hor uveden vrchol U oběšeného (737,4 m n. m.) nad Svratouchem, vrchol Pešava označen za významný bod.

Rozhledová místa[editovat | editovat zdroj]

Vrcholová část je rozhledovým místem, v turistické mapě vyznačeno topografickou značkou.[7] Výhled je omezen ve směru na západ až východ výškou lesního porostu. Při dobré viditelnosti jsou na východ až jihozápad zřetelné vrcholy centrální části Žďárských vrchů v Hornosvratecké vrchovině, například Malinská skála, Devět skal, Žákova hora, Kamenný vrch

Místa ve výhledu z vrcholové části[editovat | editovat zdroj]

  • Sever (přibližně v rozsahu SZ – SV); oblast Kameničské vrchoviny: značně omezený výhled, pouze nejbližší okolí od 300 do 500 m, louky a lesní lokalita.
  • Východ (přibližně v rozsahu SV – JV); oblast Kameničské vrchoviny: Dědová ve vrcholové části Dědovského kopce (675,6 m n. m.), prameniště bezejmenné vodoteče pramenící na úbočí vrcholu a protékající údolím tvořeným svahy Pešavy a lokality Na kopci (bezejmenný vrchol 680,8 m n. m.), lesní lokalita Humperky nad Filipovem s rozsáhlým prameništěm řeky Chrudimky, též s Filipovským pramenem.
  • Jih (přibližně v rozsahu JV – JZ); oblast Kameničské vrchoviny: Vojtěchův kopec (673,8 m n. m.) s velkou částí zvláště chráněného území přírodní rezervace Volákův kopec a část obce Kameničky, část obce Jeníkov a přírodní památky Louky v Jeníkově, oblast Žďárských vrchů: centrální část Devítiskalské vrchoviny s vrcholy Devět skal, Žákova hora, Šindelný vrch, Kamenný vrch.
  • Západ (přibližně v rozsahu JZ – SZ); oblast Kameničské vrchoviny: část obce Jeníkov, vrchol Hrobka, louky vrcholové části (výhled omezen vzrostlými dřevinami).

Vzdálenost a orientace některých míst od vrcholu[editovat | editovat zdroj]

  • Buchtův kopec (vrchol 812,9 m n. m., Pohledeckoskalská vrchovina) – 16,2 km (129°)
  • Devět skal (vrchol 836,3 m n. m., Devítiskalská vrchovina – nejvyšší bod, Žďárské vrchy) – 10,3 km (150°)
  • Drátník, též Drátenická skála nebo Dráteničky (vrchol 775,9 m n. m., Devítiskalská vrchovina) – 14 km (140°)
  • Hrobka (vrchol 687,0 m n. m., Kameničská vrchovina) – 980 m (219°)
  • Kamenný vrch (802,5 m n. m., Devítiskalská vrchovina) – 8,3 km (194°)
  • Karlštejn (vrchol 783,4 m n. m., Borovský les) – 8,7 km (117°)
  • Malinská skála (vrchol 811,1 m n. m., Devítiskalská vrchovina) – 12,9 km (141°)
  • Otrok (vrchol 717,3 m n. m., Devítiskalská vrchovina) – 8,4 km (175°)
  • Sněžka (vrchol 1603 m n. m.), nejvyšší bod Slezského hřbetu a nejvyšší hora České republiky – 110,6 km (352°)
  • Šindelný vrch (vrchol 805,7 m n. m., Devítiskalská vrchovina) – 9,5 km (185°)
  • U oběšeného (vrchol 737,4 m n. m., Kameničská vrchovina – nejvyšší bod) – 4,7 km (115°)
  • Vojtěchův kopec (vrchol 673,8 m n. m., Kameničská vrchovina) – 2,9 km (152°)
  • Žákova hora (vrchol 809,8 m n. m., Devítiskalská vrchovina) – 10,7 km (167°)
  • Geografický střed České republiky (Číhošť – 528 m n. m.) – 44,6 km (269°)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český úřad zeměměřický a katastrální. Geoportál: Základní mapa České republiky [online]. [cit. 2016-10-06]. Dostupné online. 
  2. a b Český úřad zeměměřický a katastrální. Zeměměřičský úřad: Přehledová mapa bodových polí [online]. [cit. 2016-10-06]. Dostupné online. 
  3. a b c DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter; BALATKA, Břetislav, a kol. Hory a nížiny: Zeměpisný lexikon ČR. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2006. 582 s., 1 mapa, fotografie, 1 CD. ISBN 80-86064-99-9. S. 211, 394, 528. Železné hory - viz vložená errata. 
  4. Seznam.cz. Turistická mapa: Českomoravská vrchovina [online]. Mapy.cz [cit. 2016-10-06]. Dostupné online. 
  5. a b Seznam.cz. Turistická mapa: Jeníkov [online]. Mapy.cz [cit. 2016-10-06]. Dostupné online. 
  6. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Aplikace MapoMat: Přírodní poměry [online]. [cit. 2016-10-06]. Dostupné online. 
  7. a b c d e Klub českých turistů. Žďárské vrchy: Turistická mapa - list č. 48. 6. vyd. Praha: Trasa, 2013. ISBN 978-80-7324-370-8. Mapa v měřítku 1:50 000. 
  8. Česká geologická služba. Geologická mapa: Horniny [online]. [cit. 2016-10-06]. Pešava (vrchol) a okolí. Dostupné online. 
  9. Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy. AOPK ČR: Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy [online]. [cit. 2017-03-21]. Dostupné online. 
  10. Zeměpisná mapa: vrchol Pešava (697 m) [online]. Mapy.cz [cit. 2019-03-05]. Dostupné online. 
  11. Geografický ústav Československé akademie věd. Zeměpisný lexikon ČSR: Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 580, 581. 
  12. VODIČKA, Jindřich; POŠMOURNÝ, Karel; SVOBODA, Karel. Železné hory očima geologa. 1. vyd. Litomyšl: Invence, 1997. 67 s. ISBN 80-905052-5-9. S. 7, 8. Společnost přátel Železných hor: Sborník prací č. 5. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obec Jeníkov s vrcholem Pešava: turistická mapa