Přeskočit na obsah

Pavlovské vrchy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Související informace naleznete také v článku Chráněná krajinná oblast Pálava.
Pavlovské vrchy
Pavlovské vrchy, pohled od západu
Pavlovské vrchy, pohled od západu

Nejvyšší bod549 m n. m. (Děvín)

Nadřazená jednotkaMikulovská vrchovina, Jihomoravské Karpaty, Vnější Západní Karpaty, Západní Karpaty, Karpaty
Sousední
jednotky
Milovická pahorkatina

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
(RakouskoRakousko Rakousko)
Map
Horninyvápenec
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIXA-1A
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavlovské vrchy, hovorově Pálava (německy Pollauer Berge, všechny názvy odvozeny od obce Pavlov, německy Pollau) jsou vápencové pohoří v Česku, které tvoří vyšší západní část Mikulovské vrchoviny. Nachází se na samém jihu Moravy a táhnou se od ohbí Dyje (Věstonická brána) dvacet kilometrů na jih okolo Mikulova až ke státním hranicím s Rakouskem. Přestože nedosahují velké absolutní výšky (Děvín 549 m n. m.), vystupují monumentálně nad okolní nížinu a tvoří přírodní dominantu jihu Moravy.

Vápenec, ze kterého se hřeben skládá, vznikl v druhohorním moři a posléze byl vyzvednut do výše alpínským vrásněním. Díky zachovalosti původní krajiny a různě exponovaným stanovištím na vápencích se v oblasti vyskytuje množství velmi vzácných živočichů a rostlin, zejména sucho- a teplomilných. Proto jsou vrchy (hlavní) součástí CHKO Pálava, která tvoří severozápadní část Biosférické rezervace Dolní Morava UNESCO.

Oblast je nepřetržitě obývána po desítky tisíc let, o čemž svědčí mnoho archeologických nálezů (lovci mamutů, hradiště, především v Dolních Věstonicích). Na území Pavlovských vrchů se nachází několik přírodních rezervací ochraňujících zdejší velmi cenné území. Na dvou výšinách se tyčí středověké hradní zříceniny (Děvičky a Sirotčí hrádek), na jižním úbočí se rozkládá malebné historické město Mikulov. Kromě něj se ve vrších nachází obec Klentnice a po okrajích Bavory, Perná, Horní Věstonice, Dolní Věstonice a Pavlov.

Geomorfologie

[editovat | editovat zdroj]

Pavlovské vrchy leží v nejzápadnější části Karpat a skládají se z těchto částí (řazeno od severu na jih):

Pavlovské vrchy jsou součástí Vnějších Západních Karpat. Geologicky navazujícími pohořími jsou na severovýchodě Ždánický les a na jihu (v Rakousku) tzv. Dolnorakouské pásmo ostrovních hor, resp. Weinviertelská pahorkatina. Přesah Pavlovských vrchů do Rakouska je sporný, podle některých zdrojů končí jednotka (přirozeně) právě korytem hraničního potoka, příp. do ní nepatří už ani Šibeničník.[1]

Přes Pavlovské vrchy vedou silnice III. třídy č. 42120 a 42121, okrajově pak silnice II/420, II/421, I/40, I/52 a III/42117. Železnice vede pouze jižním okrajem území přes Mikulov (trať 246).

V ose pohoří vede červená turistická značka (Svatojakubská cesta Moravskoslezská) propojující nejvýznamnější lokality. Z ní se odpojují místní turistické trasy jiných barev. Nacházejí se zde také naučné stezky Archeostezka Dolní Věstonice – Pavlov, Děvín, Vinařská NS Mikulov a Svatý kopeček v Mikulově.

  1. Jihomoravské Karpaty. Moravské-Karpaty.cz. 2014-03-27. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-01. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]