Věstonická brána

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Věstonická brána[1][2] je sníženina, která přerušuje pásmo Vnějších Západních Karpat a odděluje od sebe Jihomoravské Karpaty (konkrétně Pavlovské vrchy) a Středomoravské Karpaty (Ždánický les). Je jednou ze dvou moravských bran z Vněkarpatských sníženin do Panonské pánve, protéká jí řeka Dyje (od 80. let zde v podobě jezera Novomlýnské přehrady). Geomorfologicky je součástí Dolnomoravského úvalu, vyplňuje jeho severozápadní výběžek okolo Šakvic. Nazývá se podle Dolních Věstonic a její nejnižší partie leží ve výšce kolem 170 m n.m.

Věstonickou branou prochází I. železniční koridor (trať BrnoBřeclav) a okrajem také paralelně vedoucí dálnice D2 (E65).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŠVAŘÍČEK, Jan. Vliv Novomlýnských nádrží na odtokové poměry Dyje v období nízkých vodností [online]. Brno: Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, 2008 [cit. 2020-03-28]. Dostupné online. 
  2. LÓCZY, Dénes; STANKOVIANSKY, Miloš; KOTARBA, Adam. Recent Landform Evolution: The Carpatho-Balkan-Dinaric Region [online]. Springer Science & Business Media, 2012 [cit. 2020-03-28]. Dostupné online.