Pavlos Sidiropoulos
| Pavlos Sidiropoulos Παύλος Σιδηρόπουλος | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Narození | 27. července 1948 Athény,  Řecko |
| Úmrtí | 6. prosince 1990 (ve věku 42 let) Neos Kosmos, Athény  Řecko |
| Příčina úmrtí | předávkování heroinem a infarkt |
| Místo pohřbení | Kokkinos Mylos |
| Žánry | rock |
| Povolání | zpěvák, autor písní, hudební skladatel, herec a kytarista |
| Nástroje | kytara, bicí nástroje a hlas |
| Vydavatel | EMI |
| Partner(ka) | Giola Anagnostopoulou (1977–1980) |
| Rodiče | Konstantinos Sidiropoulos a Jenny Sidiropoulou |
| Příbuzní | Melina Sidiropoulou (sourozenec) |
| Web | pavlos-sidiropoulos |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pavlos Sidiropoulos (řecky Παύλος Σιδηρόπουλος; 27. července 1948 Athény – 6. prosince 1990 Neos Kosmos, Athény) byl řecký hudebník, který se proslavil spojením rockové hudby s řeckou hudbou.[1] Je považován za jednoho z průkopníků řeckého rocku.[2] Zejména album Flou (1976), které vydal se svou skupinou Spyridoula, mělo velký vliv na rockovou scénu v Řecku.[3][1][4]
Raný život[editovat | editovat zdroj]
Pavlos Sidiropoulos se narodil 27. července 1948 v Athénách v Řeckém království do rodiny Konstantinose a Ioanny "Jenny" Sidiropoulosových.[5][3] Jeho otec se narodil v ruském Suchumi (dnešní Abcházie) do bohaté pontské rodiny, která se zabývala pěstováním a prodejem tabáku.[6] Později založil společnost ELFOT, která byla v té době jedinou společností v Řecku prodávající fotografický papír.[5][1] Matka Jenny pocházela z Heraklionu na Krétě.[5] Jejím prostřednictvím byl pravnukem Georgiose Zorbase, jenž se stal inspirací pro román Řek Zorba z roku 1946, a synovcem Elli Alexiou.[6][3][1] Jeho teta z matčiny strany Galatea se živila jako spisovatelka a byla provdána za Nikose Kazantzakise, autora románu Řek Zorba, a později za básníka Markose Avgerise.[5][6]
Sidiropoulos žil se svou rodinou ve čtvrtích Kypseli a Patisia a na athénském předměstí Galatsi.[5][4] Měl mladší sestru Melinu.[6] Od roku 1967 absolvoval tříleté studium matematiky na Aristotelově univerzitě v Soluni. Studium však ukončil, aby se mohl věnovat hudbě a také z důvodu, že měl pocit, že jeho vzdělání brání přísná cenzura zavedená řeckou juntou.[3][1][4][6][5] Během univerzitního studia žil s písničkářem Vangelisem Germanosem[6] a hrál v kapele na bicí nástroje.[zdroj?]
Kariéra[editovat | editovat zdroj]
Svou hudební kariéru zahájil v roce 1970 v Soluni, kdy spolu s Pantelisem Delleyannidisem založili skupinu Damon and Phintias. Název převzali z řecké legendy, jež je příkladem přátelství.[3][1] V roce 1972 se spojili se skupinou Bourboulia a právě zde začal Sidiropoulos experimentovat s kombinací rocku a řecké hudby.[1][3] Bourboulia se rozpadla v roce 1974 kvůli problémům s cenzurou. Delleyannidis poté odešel do Anglie, čímž se rozpadla i skupina Damon and Phintias.[3][4][6] Několik let pracoval v otcově papírně a různě se zabýval solmizačními slabikami, kontrapunktem a harmonií.[5][6] Spolupracoval také s Yannisem Markopoulosem na třech albech: Thessalikos Kyklos (Thessalský kruh), 1974; Oropedio (Plošina), 1976; a Tolmiri Epikinonia (Odvážná komunikace), 1987.[3][5][1][4]
V roce 1976 založil spolu s bratry Vassilisem a Nikem kapelu Spyridoula,[3] která se sice koncem 70. let rozpadla, ale vydali album Flou (1978), dodnes považované za základní dílo řeckého rocku.[3][1][4][6] V roce 1979 založil s dalšími řeckými rockovými hudebníky skupinu Artist's Company. Nikdy však nevydali žádné album.[1][4] Jedna z písní, které v této době vznikly, Clown, Sidiropoulosova první píseň v angličtině, se později objevila na jeho albu Zorba the Freak z roku 1985.[1][4][5] V roce 1982 se opět dostal do problémů s cenzurou, tentokrát s albem En Lefko, na kterém byly tři jeho písně („I“, „Adergraoud Me Stras“ a „Istati Stigmi“) silně cenzurovány kvůli odkazům na užívání drog a dalšímu chování, které Minos EMI považovala za protispolečenské.[1][3][2][5] V roce 1980 pomáhal založit skupinu Oi Aprosarmostoi, se kterou hrál až do své smrti v roce 1990.[3][1][4]
Posmrtně vydaná díla[editovat | editovat zdroj]
V roce 1991 vydala skupina Oi Aprosarmostoi album Ante ke kali tichi maghes, které se jmenuje stejně jako jedna z dřívějších písní. Obsahovalo dosud nevydané nahrávky i skladby jiných umělců. Název by se dal interpretovat jako „sbohem, přátelé“.[zdroj?] Následující rok vyšlo album Ta blues tou prigipa (Blues prince), obsahující experimentální kombinace blues a rembetiko nahrané v letech 1979–1981.[1] Album En Archí in o Lógos (1994) obsahovalo nahrávky z let 1978–1989, mluvené slovo a úryvky rozhovoru s ET2.[1] Album EP Day After Day (2001) vydala společnost Minos EMI ve spolupráci se skladatelem Michaelem Karrasem, který narazil na nahrávky Sidiropoulose, Bourboulia a hráče na buzuki Thanassise Polykandriotise z roku 1973.[zdroj?]
Herectví[editovat | editovat zdroj]
Sidiropoulos měl za sebou krátkou hereckou kariéru, zahrál si například ve filmech Aldevaran' (1975) a O Asymvivastos (1979) scenáristy a režiséra Andrease Thomopoulose, ve hře režisérky Eugenie Fakinou In Kurdistan (1977) v athénském Theatro Kava a v televizním pořadu Oikogeneia Zardi (Rodina Zardisových, 1983).[3][1][6] Film Aldevaran byl promítán pouze na Mezinárodním filmovém festivalu v Soluni.[3][1] Zpíval písně ve filmu O Asymvivastos.[3][1][6]
Osobní život a smrt[editovat | editovat zdroj]
V roce 1990 začal pociťovat ochrnutí paže, které lékaři diagnostikovali jako ochrnutí levého plexu.[3][1][6] Po této diagnóze[6] a smrti své matky[zdroj?] si dal pauzu v živém vystupování. V létě tohoto roku nastoupil na odvykací kúru na Naxu kvůli dlouhodobému užívání heroinu, což je téma, kterého se ve své hudbě mnohokrát dotkl.[2][5] Dne 6. prosince upadl v domě svého přítele ve čtvrti Neos Kosmos do kómatu způsobeného heroinem a po infarktu způsobeném předávkováním[zdroj?] zemřel při převozu do nemocnice.[1][3][2] Je pohřben na hřbitově Kokkinos Milos v Nea Filadelfeia.[3][1]
V letech 1977–1980 spolupracoval a udržoval milostný poměr s básnířkou Giolou Anagnostopoulou.[2] Ta byla rovněž známou uživatelkou heroinu, a proto ji bulvární tisk po jeho smrti obvinil, že Sidiropoulose s touto drogou seznámila. Jeho přátelé tato tvrzení popřeli s tím, že heroin bral i předtím, než se s Anagnostopoulou seznámil.[2]
Otevřeně vyjadřoval své levicové názory a obvykle volil Komunistickou stranu Řecka (KKE).[4] Mnoho jeho písní kritizuje řeckou politiku.[5]
Diskografie[editovat | editovat zdroj]
| Rok | Kapela | Název alba | Významné písně | Vydavatel | Ref. |
|---|---|---|---|---|---|
| 1971 | Damon and Phintias | To Xespasma/O Kosmos Tous | Zodiac Records | [3] | |
| O Gero-Mathios | [3] | ||||
| 1972 | Mpourmpoulia | Apogoitefsi/O Ntamis o Skliros | [3] | ||
| 1978 | Spiridoula | Flou | „O Babis o Flou“, „I Ora tou Stuff“, „To '69 me Kapoion Filo“, „Stin K“ | Minos EMI | [3][2] |
| 1982 | Oi Aprosarmostoi | En Lefko | „To Vivlio ton Iroon“, „Horis Etia“ | [1][3][2] | |
| 1985 | Zorba the Freak | „Clown“, „Apogoitefsi“ | [3][1] | ||
| 1989 | Horis Makigiaz (Live at the Metro) | „Apokalypsi“ | MLK | [3][1] | |
| 1991 | Ante... ke Kali Tichi Maghes | „Ante... ke Kali Tichi Maghes“ | Minos EMI | [3][1][4] | |
| 1992 | Solo | Ta Blues tou Prighipa | MLK | [3][1] | |
| 1994 | Solo | En Archí in o Lógos | 7th Dimension | [3][1] | |
| 2001 | Solo | Day After Day | „Day After Day“ | Minos EMI | [3] |
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pavlos Sidiropoulos na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa Παύλος Σιδηρόπουλος, μικρό βιογραφικό. cgi.di.uoa.gr [online]. [cit. 2023-12-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h ΚΛΕΑΝΘΟΥΣ, ΠΑΝΑΓΙΩΤΑ. Παύλος Σιδηρόπουλος: Η αυτοκαταστροφική σχέση με τη Γιόλα Αναγνωστοπούλου. News 24/7 [online]. 2021-12-06 [cit. 2023-12-25]. Dostupné online. (řecky)
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ΣΉΜΕΡΑ .GR, Σαν. Παύλος Σιδηρόπουλος. Σαν Σήμερα .gr [online]. [cit. 2023-12-25]. Dostupné online. (řecky)
- ↑ a b c d e f g h i j k Παύλος Σιδηρόπουλος: Ο πρίγκιπας rockάρει! [online]. 2020-07-27 [cit. 2023-12-25]. Dostupné online. (řecky)
- ↑ a b c d e f g h i j k l «Έφυγε» σαν σήμερα ο Παύλος Σιδηρόπουλος, ο πρίγκιπας του ελληνικού ροκ [online]. 2023-12-06 [cit. 2023-12-26]. Dostupné online. (řecky)
- ↑ a b c d e f g h i j k l m Παύλος Σιδηρόπουλος: Ο καταραμένος ροκ σταρ με τις ποντιακές ρίζες. www.pontosnews.gr [online]. 2021-12-06 [cit. 2023-12-26]. Dostupné online. (řecky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Oficiální stránky
- Diskografie Pavlose Sidiropoulose na MusicBrainz
- Pavlos Sidiropoulos v Internet Movie Database (anglicky)
