Pavel IV. Pálffy z Erdödu

Pavel IV. Pálffy z Erdödu
Pavel IV. Pálffy z Erdödu
Narození	19. ledna 1592; Bratislava
Úmrtí	26. listopadu 1653 (ve věku 61 let); Bratislava
Povolání	komorník, soudce a politik
Politická strana	politik před vznikem politických stran
Choť	Marie Františka Khuenová z Belasi
Děti	Jan IV. Karel Pálffy z Erdődu; Jan III. Antonín Pálffy z Erdödu
Rodiče	Mikuláš II. Pálfy z Erdődu a Marie Magdalena Fuggerová
Rod	Pálffyové z Erdődu
Příbuzní	František I. Pálffy z Erdödu (vnuk)
Funkce	Zemský soudce (1646–1649); uherský palatin (1649–1653); tajný rada
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel (IV.) Pálffy z Erdödu (maďarsky Erdődi gróf Pálffy Pál; 1580 Prešpurk (Bratislava) nebo 19. ledna 1592^[2] hrad Červený Kameň / Bibersburg^[3] – 6. listopadu^[4] 1653 Prešpurk (Bratislava)) byl uherský šlechtic, od roku 1649 zastával úřad uherského palatina.

Život

Pavel Pálffy se narodil jako třetí syn polního maršála Mikuláše Pálffyho z Erdödu a jeho manželky Marie Magdaleny Fuggerové, dcery svobodného pána Markuse Fuggera z Augsburgu a jeho manželky hraběnky Sybily z Ebersteinu.^[5]

V roce 1625 byl Pálffy zvolen předsedou Uherské dvorské kanceláře. V roce 1630 byl státními úřady pověřen dozorem nad Bratislavským hradem, který předtím roce 1593 vyhořel. ^[6] Dne 6. února 1646 byl Pálffy jmenován hlavním zemským soudcem (Judex Curiae).

Pavel Pálffy z Erdödu byl dědičný pán v Bibersburgu, hrabě z Plassensteinu (Plavecké Podhradie), rytíř řádu zlaté ostruhy, od roku 1650 také rytíř řádu zlatého rouna. Zastával úřad skutečného tajného rady a nejvyššího komorníka. Po smrti svých dvou starších bratrů, Štěpána a Jana, v roce 1646 se stal vrchním županem Prešpurské župy a v roce 1635 dědičným hejtmanem královského hradu bratislavského královského hradu a nakonec palatinem a královským místodržitelem v Uhrách. ^[5]

Manželství a rodina

Dne 26. července 1629 se oženil s Marií Františkou hraběnkou z Khuenovou z Belasy. Z manželství se narodili dva synové a jedna dcera:

1. Jan III. Antonín (1642 – 29. listopadu 1694), hejtman královského hradu v Bratislavě, poprvé ženatý s Annou Terezií hraběnkou Nádasdyovou, podruhé s Marií Eleonore hraběnkou Mollarthovou ^[7]
2. Magdalena Terezie (1644–1684) provdaná za Augusta z Zinzendorfu
3. Jan IV. Karel (4. prosince 1645 – 3. listopadu 1694), císařský polní maršál v Miláně, ženatý se Zdeňkou Anežkou z Lichtenštejna († 1721)

Pavla lze považovat za zakladatele rozkvětu rodu Pálffyů. Se získáním úřadu dědičného titulu nejvyššího župana a purkrabího (zámecký hrabě/Schlossgraf)^[8], bylo umožněno i nabytí panství. Díky seniorátu získal Pavel bratislavské Podhradí. Na Žitném ostrově vlastnil několik měst a významná panství Plavecké Podhradie, Malacky, Bojnice a Děvín a v Dolním Rakousku panství Marchegg.

Pavel IV. Pálffy z Erdödu zemřel 25. listopadu 1653 v Bratislavě a byl pohřben do rodové hrobky Pálffyů v tamní katedrále sv. Martina, kterou nechala zřídit jeho matka.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paul Pálffy na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
↑ Údaje dle Anny Fundárkové (viz Literatura)
↑ Dle jiných biografických údajů se narodil v roce 1589.
↑ V některých životopisech je uvedeno datum úmrtí 26. listopadu 1653.
↑ ^a ^b Taschenbuch für vaterländische Geschichte Band 1, Seite 61 ff.
↑ V roce 1593 Bratislavský hrad vyhořel a v roce 1609 věž hradu zasáhl blesk a zapálil. Po této události a po několika obléháních z časů Bocskayova a Bethlenova povstání utrpěl hrad mnoho škod. Poté hrad chátral a do 20. let 17. století byl zcela v troskách. (cit. dle Portische, sv. I., s. 74f; viz Literatura)
↑ První manželství bylo bezdětné, z druhého se narodila dcera Marie Barbora (1695–1769), provdaná za Václava z Valdštejna.
↑ Titul zámecký hrabě (Schlossgraf) se stal dědičným a byl udělován nejstaršímu z rodu Pálffyů až do zrušení v roce 1918. Po první světové válce byly zrušeno používání šlechtických titulů zvláštním zákonem a společně s tím také úřad Schlossgraf von Preßburg. (cit. dle Portische, sv. I., s. 74f)

Literatura

Joseph von Hormayr: Taschenbuch für die vaterländische Geschichte, Band 1, Wien 1828.
Constantin von Wurzbach: Pálffy, Paul (IV.). In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 21. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1870, s. 216 f.
Emil Portisch: Geschichte der Stadt Pressburg-Bratislava, 2 Bde., Pressburg-Bratislava 1932/1933
Anna Fundárková: Barokový aristokrat, in "Veda, vydavateľstvo SAV", Bratislava 2018, s. 236, ISBN 978-80-224-1694-8 (slovensky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel IV. Pálffy z Erdödu na Wikimedia Commons
Heslo o Pavlu Pálffym v Maďarském biografickém slovníku (MEK) Národní Széchényiho knihovně (maďarsky)
Taschenbuch für die vaterländische Geschichte, Wien 1828 na Google Books

Předchůdce:
Jan III. Drašković z Trakošćanu

Palatin Uhrerského království
1649–1653

Nástupce:
František Wesselényi

[56296c22fda8ff0509f71ed7cc067bcbe11856ac-1] Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.

[2] Údaje dle Anny Fundárkové (viz Literatura)

[3] Dle jiných biografických údajů se narodil v roce 1589.

[4] V některých životopisech je uvedeno datum úmrtí 26. listopadu 1653.

[TabuGesch-5] Taschenbuch für vaterländische Geschichte Band 1, Seite 61 ff.

[6] V roce 1593 Bratislavský hrad vyhořel a v roce 1609 věž hradu zasáhl blesk a zapálil. Po této události a po několika obléháních z časů Bocskayova a Bethlenova povstání utrpěl hrad mnoho škod. Poté hrad chátral a do 20. let 17. století byl zcela v troskách. (cit. dle Portische, sv. I., s. 74f; viz Literatura)

[7] První manželství bylo bezdětné, z druhého se narodila dcera Marie Barbora (1695–1769), provdaná za Václava z Valdštejna.

[8] Titul zámecký hrabě (Schlossgraf) se stal dědičným a byl udělován nejstaršímu z rodu Pálffyů až do zrušení v roce 1918. Po první světové válce byly zrušeno používání šlechtických titulů zvláštním zákonem a společně s tím také úřad Schlossgraf von Preßburg. (cit. dle Portische, sv. I., s. 74f)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]