Papoušek hnědohlavý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPapoušek hnědohlavý
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Řád papoušci (Psittaciformes)
Čeleď papouškovití (Psittacidae)
Podčeleď papoušci (Psittacinae)
Rod papoušek (Poicephalus)
Binomické jméno
Poicephalus cryptoxanthus
(Peters, 1854)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Papoušek hnědohlavý (Poicephalus cryptoxanthus), patří mezi nejmenší zástupce afrických dlouhokřídlých papoušků rodu Poicephalus. Přestože není v zajetí tak rozšířený jako jeho známější příbuzní papoušek senegalský nebo papoušek konžský, v České republice jej s úspěchem odchovává několik chovatelů.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Papoušek hnědohlavý je nejméně nápadně zbarveným příslušníkem rodu Poicephalus . Základní zbarvení je zelené, hlava šedohnědá. Ohbí křídel je jasně žluté, avšak toto zbarvení lze dobře vidět pouze za letu. Odtud pochází i vědecké jméno tohoto papouška: kryptos je řecky „skrytý“ a xanthos „zlatožlutý“. Duhovka oka je šedožlutá, nikoli jasně žlutá jako u papouška senegalského. Papoušek hnědohlavý dorůstá průměrné délky 22 cm. Samice je zbarvena stejně jako samec; pohlaví lze spolehlivě rozlišit pouze endoskopií nebo analýzou DNA.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Domovinou tohoto plachého papouška je pás podél východního pobřeží Afriky od Tanzanie po Jihoafrickou republiku. Jako jediný z rodu Poicephalus se vyskytuje i na přilehlých ostrovech Zanzibar a Pemba. Obývá zejména pobřežní mangrovové lesy, kde se živí semeny, bobulemi, ořechy a příležitostně i larvami hmyzu. Přestože je stále poměrně hojný, jeho stavy se v poslední době snižují.

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

  • Papoušek hnědohlavý jižní (Poicephalus cryptoxanthus cryptoxanthus). Nominátní forma obývající oblast od východní části Jihoafrické republiky přes Svazijsko, Mosambik, jih Malawi až po pobřežní oblasti Tanzanie a Keni.
  • Papoušek hnědohlavý tanzanský (Poicephalus cryptoxanthus tanganyikae). Vyskytuje se v jižní Keni, střední a východní Tanzanii, severním Mosambiku a podél jezera Malawi. Podobá se nominální formě, avšak celkově je světleji zelený.
  • Papoušek hnědohlavý zanzibarský (Poicephalus cryptoxanthus zanzibaricus). Obývá pouze ostrovy Zanzibar a Pemba. O něco větší než nominální forma; hlava je tmavě hnědá. Objevil se i názor, že tento poddruh byl již vyhuben v důsledku ztráty přirozeného biotopu.

Hnízdění v zajetí[editovat | editovat zdroj]

Papoušek hnědohlavý pohlavně dospívá ve věku 3 let, avšak jsou známy i případy, kdy zahnízdili i ptáci dvouletí. Stejně jako většina příslušníků rodu Poicephalus i tento druh hnízdí převážně v zimních měsících. Běžná velikost snůšky je 2-3 vejce, které samice snáší ve dvoudenních intervalech. Mláďata se líhnou po 25-27 dnech, hnízdo opouštějí po cca 8 týdnech a samostatnosti dosahují v 11-12 týdnech. Mnohdy tento papoušek vzhledem ke své plachosti snáze zahnízdí ve voliéře menších rozměrů.

Krmení v zajetí[editovat | editovat zdroj]

Papouška hnědohlavého krmíme směsí zrnin pro větší papoušky (bílá a žíhaná slunečnice, kardi, pšenice, kukuřice, semenec, proso, pohanka), kterou pravidelně doplňujeme čerstvým ovocem a zeleninou. Vhodným zdrojem živin je i naklíčené zrní (mungo, hrách, slunečnice, kukuřice, kardi). Stravu lze zpestřit i granulemi, piškoty, vařenou nesolenou rýží nebo těstovinami, trochou sýra atd. Jako zdroj vápníku slouží sépiová kost; k okusu je dobré podávat čerstvé větvičky ovocných stromů.

Papoušek hnědohlavý jako domácí společník[editovat | editovat zdroj]

Chov papouška hnědohlavého jako domácího společníka je u nás zatím spíše vzácností. Může za to pravděpodobně jeho malá dostupnost na trhu, plachost a snad i skromnost zbarvení. Zahraniční zdroje přesto uvádějí, že se ručně dokrmené mládě papouška hnědohlavého může stát vynikajícím mazlíčkem. Tento papoušek je poměrně tichý, má mírnější povahu než například papoušek senegalský a navíc postrádá tendenci klovat, která se nezřídka vyskytuje u jiných ručně dokrmených příslušníků rodu Poicephalus. Výhodou jsou i jeho menší nároky na velikost klece. Tento papoušek je zdatným imitátorem zvuků v domácnosti a nezřídka se naučí opakovat i několik slov.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-12]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]