Památník Lidicím

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Památník Lidicím (anglicky Memorial to Lidice) (H. č. 296) je orchestrální skladba Bohuslava Martinů pro symfonický orchestr, kterou napsal v roce 1943 ve Spojených stratech amerických. Délka trvání díla je 9 minut, dedikováno bylo "Památce nevinných obětí Lidic".

Symbol Lidic

Co předcházelo[editovat | editovat zdroj]

27. května 1942 byl proveden atentát na nového říšského protektora Reinharda Heydricha, člena SS, kterého dosadil v průběhu 2. světové války do čela Protektorátu Čechy a Morava Adolf Hitler. Tento hrdinský čin, který vykonali parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš byl sice úspěšný, ale rozběsnil německé okupanty a vyžádal si v odvetu nejméně 2000 obětí. K nim se řadí i obyvatelé středočeské obce Lidice která byla v noci z 9. na 10. června vypálena a její téměř všichni obyvatelé zlikvidováni. Jméno Lidice se rychle rozšířilo po celém světě jako symbol zvěrstva páchaného na nevinných lidech.

Vznik skladby[editovat | editovat zdroj]

V roce 1942 Americký svaz skladatelů vyzval řadu skladatelů aby složili skladbu inspirovanou válečným děním. Téměř současně česká exilová vláda v Londýně požádala české skladatele o přípravu nové národní hymny a o pamětní dílo které bude navždy hrůzy války připomínat. Bohuslav Martinů na tyto požadavky reagoval osmiminutovou orchestrální skladbou kterou dokončil 3. srpna 1943. Podle vzpomínek Miloše Šafránka, tehdejšího českého diplomataPaříži, tato skladba měla být střední větou plánovaného triptychu k jehož složení již nedošlo.

Symfonická věta svým pojetím vytvářející tragickou náladu je rozčleněna do tří části: Adagio, kratší a mírné Andante a opětovné Adagio. Prvé Adagio hudbou popisuje chmurný ráz události a ozývá se v něm i citace Svatováclavského chorálu, který Martinů použil několikrát. Andante moderato znázorňuje sebevědomí a odpor proti útlaku. S návratem Adagia je břesknou hudbou vyjádřen skutečný vzdor podepřený úvodními čtyřmi tóny Beethovenovy 5. symfonie. Poté se hudební tok ztišuje, vyjadřuje smutek nad ztracenými životy tolika lidí.

Ve svých poznámkách autor dílo popsal jako "náboženský chorál, vystavěný na konturách modlitby a odezvy".

Uvedení skladby[editovat | editovat zdroj]

Skladba měla svou premiéru 28. října 1943 na slavnostním koncertuCarnegie HallNew Yorku. Uvedla ji Newyorská filharmonie za řízení uznávaného dirigenta polského původu Artura Rodzińského. Památník Lidicím, který celý koncert zahajoval, přispěl k velikému úspěchu koncertu, který byl opakován po další tři dny. Úřady Spojených států udělaly nahrávku tohoto díla pro exkluzivní vysílání v zahraničí. Skladba se tehdy stala symbolem odporu proti fašismu a všemu nesmyslnému násilí.

Dalšího uvedení se dočkalo dílo na dvou koncertech v New Yorku opět pod taktovkou Artura Rodzińského na závěr roku 1943. První uvedení tohoto rozměrem malého, ale významem velkého díla v Československu bylo 14. března 1946, v předvečer sedmého výročí vstupu německých vojsk do Československa. Provedeno bylo Českou filharmonií pod taktovkou Rafaela Kubelíka.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • VÍTEK, Bohuslav. Katalog skladeb Bohuslava Martinů [online]. Institut Bohuslava Martinů, o. p. s.,, rev. 1994, [cit. 2013-01-17]. Dostupné online. (česky) 
  • MELVILLE-MASON, Graham. Bohuslav Martinů: Památník Lidicím [online]. Institut Bohuslava Martinů, o. p. s.,, [cit. 2013-01-17]. Dostupné online. (česky) 
  • TERIAN, Gregory. Bohuslav Martinů a Newyorská filharmonie [online]. Muzikus.cz, Music Media Group, rev. 02.11.2010, [cit. 2013-01-17]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]