Rohožník – lom v Dubči

Rohožník
Vrchol	273 m n. m.
Prominence	5 m
Izolace	0,5 km → Jankov
Poloha
Stát	Česko
Pohoří	Pražská plošina
Souřadnice	50°3′21″ s. š., 14°34′59″ v. d.
	Rohožník
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdroje k infoboxuPřírodní památka; Rohožník – lom v Dubči
	IUCN kategorie III (Přírodní památka)
	Mohutné lavice Řevnického křemence ordoviku v lomu Rohožník
Základní informace
Vyhlášení	1. září 1988
Nadm. výška	250–270 m n. m.
Rozloha	3,37 ha
Poloha
Stát	Česko
Obec	Praha
Obvod	Praha 10
Umístění	Dubeč
Další informace
Kód	1123
	Obrázky, zvuky či videa na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Přírodní památka Rohožník – lom v Dubči tvoří dva samostatně stojící opuštěné lomy, nacházející se mezi Dubečkem a Dubčí, v kopcích na pravém břehu Říčanského potoka. Obě lokality spojuje úzký pruh ochranného pásma. Území je součástí přírodního parku Říčanka a slouží jako objekt exkurzního charakteru.^[3]

Historie

Původní název Rohožníku byl Rohozný vrch. Dřívější pojmenování bylo odvozeno od rákosí, které hojně rostlo v mokřadech dříve obklopujících kopec a kterému se ve staročeštině říkalo rohoz. Z tohoto názvu se dá usuzovat, že oblast byla obydlena už v dávných dobách. V 19. a 20. století se zde intenzivně těžil kámen. Během archeologického průzkumu, který zde probíhal v 50. letech 20. století, byly nalezeny četné zbytky keramiky vyráběné kočovníky. Díky tomu byla oblast prohlášena archeologickou kulturní památkou, což kopec zřejmě zachránilo před úplným vytěžením. Z nálezů vyplynulo, že Rohožník byl jedním z nejstarších osídlených míst v okolí. Sídliště tu vzniklo nejspíš již v eneolitu, asi 2000 let př. n. l., a s přestávkami existovalo až do doby hradištní.^[4]

Důvod vyhlášení

Odkryta odlišnost mezi ordovikem (skalecké křemence) a křídou (perucké vrstvy).^[5]

Geologie

Hřbet Rohožníku se skládá z hornin libeňského souvrství ordoviku. Z nich nejtvrdší jsou lavice řevnických křemenců, místy až 420 centimetrů tlusté. Z křemencových výchozů lze vyčíst vývoj usazování hornin v této části pražské pánve. Na křemence nepravidelně nasedají slepence peruckých vrstev a pískovce, které jsou zřejmě pozůstatkem sladkovodních jezer, které se zde nalézaly dříve, než je zalilo druhohorní moře. Vrstvy řevnického křemence jsou proloženy také jílovitou břidlicí. Z tohoto střídání lze odvodit změny poměrů v ordovickém moři. V době usazování křemenců bylo hlubší a sedimentace klidnější. V dalším období došlo k horotvorným pohybům, jejichž důsledkem bylo zvrásnění místních hornin. Tyto intenzivní pohyby jsou dobře patrné v menším lomu na výrazné vráse ve tvaru písmene M. Mohutná křemencová lavice ve vedlejším lomu však těmto vrásněním odolala.

Z kamene vytěženého v Rohožníku se dříve vyráběly kočičí hlavy, jimiž byla v minulosti vydlážděna značná část ulic v Praze. V současnosti je lze najít už jen na několika místech.^[5]^[6]

Květena

Na skalních ostrožnách lomů se daří společenstvím okrajů skal na kyselém podkladě. Na travnaté ploše se zachovaly zbytky teplomilného společenstva. Roste tu smělek, šalvěj a srpek, ostřice časná a mateřídouška panonská. Nejvíce plošně rozšířené je zde společenstvo s dominantním a expanzivním ovsíkem vyvýšeným, které obsazuje sušší, slunné svahy a plošinu. Roste ale i na dnech lomů a na vlhčích a zastíněných místech. Na svahu orientovaném na jihozápad rostou společenstva drolin s chmerkem vytrvalým a na hlubší půdě trávníky s kostřavou žlábkatou a mochnou stříbrnou. Výslunné plochy jsou ohrožovány náletem keřů, především hlohu, růže, trnky a bezu, které musejí být odstraňovány.^[3]^[7]

Zvířena

V přírodním byl parku pozorován výskyt řady obojživelníků. Žije zde skokan hnědý, skokan zelený, ropucha obecná, ropucha zelená a kuňka obecná. Území je útočištěm živočichů z okolní zemědělsky využívané krajiny. Z ptáků tu hnízdí hrdlička, tři druhy pěnic, budníčci, drozd, kos, červenka, stehlík, pěnkava, strnadi, straka obecná a kalous ušatý. Z bezobratlých zde najdeme pouze běžnější druhy suchých pastvin.^[3]^[6]

Lesnictví

V ochranném pásmu byl vysázen porost borovice černé. V oblasti lomu v Dubči se vyskytují náletové dřeviny, které jsou odstraňovány při asanačních zásazích.^[3]

Turistická trasa

Kolem lomu vede modrá turistická značená trasa 1003 z Uhříněvsi do Klánovic.

Reference

↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
↑ ^a ^b ^c ^d Archivovaná kopie. envis.praha-mesto.cz [online]. [cit. 2010-10-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-03.
↑ Archivovaná kopie. www.prazskestezky.cz [online]. [cit. 2010-10-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-30.
↑ ^a ^b http://lokality.geology.cz/216
↑ ^a ^b Archivovaná kopie. www.prazskestezky.cz [online]. [cit. 2010-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-31.
↑ Archivovaná kopie. www.prazskestezky.cz [online]. [cit. 2010-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-28.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Rohožník - lom v Dubči na Wikimedia Commons

[94ba6e2ac795871335d8f5b0599abde3b274d7b5-1] Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].

[2b0b0a0a111fb94791a26090a9935424c25bab3a-2] Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].

[rfr2-3] Archivovaná kopie. envis.praha-mesto.cz [online]. [cit. 2010-10-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-03.

[4] Archivovaná kopie. www.prazskestezky.cz [online]. [cit. 2010-10-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-30.

[rfr1-5] ttp://lokality.geology.cz/216

[rfr3-6] Archivovaná kopie. www.prazskestezky.cz [online]. [cit. 2010-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-31.

[7] Archivovaná kopie. www.prazskestezky.cz [online]. [cit. 2010-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-28.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]