Pérovník pštrosí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPérovník pštrosí
alternativní popis obrázku chybí
Pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris), neplodné listy
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení kapraďorosty (Monilophyta)
Třída kapradiny (Polypodiopsida)
Řád osladičotvaré (Polypodiales)
Čeleď onokleovité (Onocleaceae)
Rod pérovník (Matteuccia)
Binomické jméno
Matteuccia struthiopteris
(L.) Todaro
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris) je druh kapradiny řazený v současnosti do čeledi onokleovité.[1][2] Tato vzrůstná kapradina vytváří souvislé porosty na vlhkých stinných stanovištích a vyskytuje se i v České republice. Listy jsou nápadně dvoutvárné.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vytváří tlustý šupinatý oddenek, s četnými adventivními kořeny a postranními dlouhými podzemními výběžky, kterými se rostlina ve vhodných podmínkách rychle rozrůstá. Je přímý a dorůstá délky až 50cm. Trofofyly nepřezimují, dorůstají velikosti 40–150cm a šířky 10–25cm. Tvoří charakteristickou úzce nálevkovitou růžici. Čepele jsou v obrysu podlouhle kopinaté, na horním konci zúžené do špičky, dole přecházejí v krátký řapík. Neplodné světle zelené listy vyrůstají na jaře. Plodné listy vyrůstají později a jsou zcela odlišné tvarem i barvou. Jsou kratší, vyrůstají ze středu nálevky neplodných listů a jsou jed­noduše zpeřené. Lístky plodného listu jsou stočené a na okrajích kožovité, zpočát­ku olivově zelené, hnědnoucí.[L 1]

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

Matteuccia pensylvanica, Matteuccia struthiopteris var. pensylvanica, Matteuccia struthiopteris var. pubescens, Matteucia struthiopteris, Onoclea struthiopteris, Onoclea struthiopteris var. pensylvanica, Pteretis nodulosa, Pteretis pensylvanica.[3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

V ČR ve výškách kolem 400 a 500m n. m., soutěsky Kamenice u Hřenska (140 m n. m.) až po přítok Pěnivého potoka od Staré Huti u Kašperských Hor (840 m n. m.). Střední a východní Evropa, východní Asie, Čína, Turkestánu a východní část Severní Ameriky. Uplatňuje se v přírodních partiích jako souvislý porost kolem potoků a tůní nebo také jako podrost dřevin. Vyžaduje vlhkou humózní zem a stinné stanoviště. [4]

Použití[editovat | editovat zdroj]

List začátkem května

Pérovník pštrosí lze použít v ČR jako okrasnou rostlinu. Jsou to efektní solitéry v stinných a polostinných partií malebných kompozic, zejména v přírodně krajinářských parcích, ale hodí se i do skupin. [L 1]Sporofyly (plodné listy) pérovníku bývají po usušení užívány ve vazačství.[5]

Nároky[editovat | editovat zdroj]

Při pěstování v mírném pásmu (ČR) roste pérovník pštrosí nejlépe na stinných a polostinných stanovištích. Snáší plné slunce při dostatečné vlhkosti substrátu. Vyžaduje dostatek prostoru, aby se mohly kořeny volně rozrůstat a vlhkou humózní zem. [6]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Množí se pomocí odnoží nebo výsevem spor sbíraných v lednu až únoru. Ve skleníku vyklíčí za 4—5 dní.

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Plodný list pérovníku

Pérovník pštrosí je v ČR označen jako ohrožený druh.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ROTHFELS, Carl J. et al. A revised family-level classification for eupolypod II ferns (Polypodiidae: Polypodiales). Taxon. June 2012.  
  2. CHRISTENHUSZ, MaartenJ.M. et al. A linear sequence of extant families and genera of lycophytes and ferns. Phytotaxa. 2011.  
  3. BioLib - Matteuccia struthiopteris (pérovník pštrosí) [online]. 1999 - 2010 BioLib, [cit. 2010-02-22]. Dostupné online. (česky) 
  4. SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, Matteuccia struthiopteris. Praha : nakl. Academia. (česky)  
  5. PAZDERA, Zdenek. Matteuccia struthiopteris, Pérovník pštrosí, Perovník pštrosí - Foto herbář Wendys: [online]. [cit. 2010-02-22]. Dostupné online. (česky) 
  6. BERRYOVÁ, Sussan. Rostliny pro vaši zahradu, Matteuccia struthiopteris. Praha 8 : nakl. Svojtka a Vašut. (česky)  
  7. popis na botany.cz

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. a b VANĚK, Vlastimil; VAŇKOVÁ, Jana. Trvalky. 1.. vyd. [s.l.] : nakladatelství SZN, 1982.