Owen Wister

Owen Wister
Owen Wister
	Owen Wister roku 1903
Narození	14. července 1860; Filadelfie, Pensylvánie
Úmrtí	21. července 1938 (ve věku 78 let); Saunderstown, Rhode Island
Místo pohřbení	Laurel Hill Cemetery
Povolání	právník a spisovatel
Národnost	Američan
Stát	USA
Alma mater	Harvardova univerzita
Žánr	romány, povídky, eseje, básně a biografie
Významná díla	The Virginian (1902, Virgiňan)
Politická příslušnost	Republikánská strana
Manžel(ka)	Mary Channingová
Děti	šest dětí
Rodiče	Owen Jones Wister a Sarah Butler
Vliv na	je považován za zakladatele westernu z kovbojského prostředí.
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Owen Wister (14. července 1860, Filadelfie, Pensylvánie – 21. července 1938, Saunderstown, Rhode Island) byl americký právník, romanopisec, povídkář, esejista, básník a autor biografií. Díky svému románu The Virginian (1902, Virgiňan) je považován za zakladatele westernu z kovbojského prostředí.^[2]

Život

Narodil se roku 1860 v Germantownu (část Filadelfie) v rodině úspěšného lékaře, který si přál, aby se stal bankéřem. V letech 1870–1873 žil s rodiči Evropě a chodil do základních škol v Anglii a ve Švýcarku. Po návratu studoval na střední škole v Concordu v New Hampshire a po jejím dokončení se zapsal na Harvardovu univerzitu. Během studia začal psát příspěvky pro studentský satirický časopis The Harvard Lampoon (Harvardský pamflet) a spřátelil se s pozdějším americkým prezidentem Theodorem Rooseveltem. Po ukončení studia roku 1882 se rozhodl studovat hudbu a strávil dva roky na konzervatoři v Paříži, ale otec jej roku 1884 povolal zpět do vlasti, aby si našel stálé zaměstnání. Po návratu pracoval krátce v bance v New York a roku 1885 začal podruhé studovat na Harvardu, tentokrát na Harvardově právnické škole (Harvard Law School). Studium ukončil v roce 1888 a pak provozoval ve Filadelfii právnickou praxi. Od roku 1891 by rovněž činný jako spisovatel.^[3]^[4]

Wisterův hrob na hřbitově Laurel Hill Cemetery ve Filadelfii

Protože onemocněl neurastenií (nervovou slabostí) podnikal na radu svého lékaře zdravotní cesty na ranče ve Wyomingu i do jiných konců amerického Západu. Kultura a povaha těchto oblastí na něj zapůsobily natolik, že se rozhodl psát příběhy odehrávající se v tomto prostředí. V jeho odhodlání jej podpořilo i to, že se roku 1893 na cestě do Yellowstonského národního parku setkal a spřátelil s Frederikem Remingtonem, který maloval obrazy s tematikou Divokého západu. Roku 1895 vydal sbírku povídek Red Men and White (Rudoši a běloši), následoval román Lin McLean (1897) a po něm další sbírka povídek The Jimmyjohn Boss and Other Stories (1900). Roku 1902 pak vyšel jeho nejslavnější román The Virginian (Virgiňan), ve kterém vytvořil archetyp kovboje jako hrdiny a díky kterému je považován za zakladatele nového žánru, westernu s kovbojskou tematikou. Román byl napsán v knihovně Filadelfského klubu, kterého byl autor členem, je dedikován Roooseveltovi a převyšuje většinu pozdějších westernů od jiných autorů svou snahou o realistickou věrnost. Kniha se stala bestsellerem nejen v USA, ale i za hranicemi.^[2]^[3]

Ve svém dalším díle se tematice Západu již příliš nevěnoval. Vydal několik dalších románů, sbírek povídek, básní a také biografie prezidentů Ulyssese S. Granta a Theodora Roosevelta. Od roku 1898 byl ženatý se svou sestřenicí Mary Channingovou, se kterou měl šest dětí (zemřela roku 1913 při porodu). Byl členem několika literárních společností a od roku 1914 i Americké akademie umění a věd. Zemřel roku 1938 na krvácení do mozku ve svém domě v Saunderstownu a je pochován na hřbitově Laurel Hill Cemetery ve Filadelfii.^[3]

Dílo

Romány

Ilustrace k prvnímu vydání románu *Virgiňan* od Arthura I. Kellera

The Dragon of Wantley: His Tale (1892, Drak z Wantley), roztomilý vánoční příběh z roku 1203 o tom, jak sir Godfrey Disseisin snášel po třináct let dračí teror až do té doby, než drak pronikne do jeho sklepů a začne pít jeho víno.
Lin McLean (1897), westernový příběh složený z dříve vydaných povídek:
- How Lin McLean Went East (1892),
- The Winning of the Biscuit-Shooter (1893),
- Lin McLean's Honey-Moon (1895),
- Separ's Vigilante (1897),
- Destiny at Drybone (1897).
The Virginian: A Horseman of the Plains (1902, Virgiňan: jezdec z plání), nejznámější autorova kniha, která je všeobecně přijímána jako první román z kovbojského prostředí. Obsahem románu je příběh muže s přezdívkou Virgiňan, zamilovaného do mladé učitelky, který se odehrává na pozadí rančerských válek, v nichž se proti sobě postavili velcí rančeři a drobní usedlíci, často neprávem obviňovaní z krádeží dobytka. Virgiňan je odvážný muž, který jedná podle svých zásad, čestně a spravedlivě a svým rozhledem se vymyká obvyklým představám o nevzdělaných honácích dobytka. Román se odehrává v době, kdy téměř nedotčená příroda amerického Západu je územím, kde není místo pro zbabělost a vyznívá jako oslava divoké přírody wyomingských plání a morální síly zde žijících lidí. Roku 1904 by román úspěšně zdramatizován.
Philosophy 4: A Story of Harvard University (1903, Filozofie 4), humorně vylíčený život studentů na Harvardově univerzitě.
A Journey in Search of Christmas (1904), jde o pozdější část románu Lin McLean nejprve vydaná jako samostatná kniha.
Lady Baltimore (1906), román odehrávající se po občanské válce v Charlestonu a zobrazující proces osobního usmiřování mezi obyvateli severu a jihu.
Padre Ignacio: or, the Song of Temptation (1911, Otec Ignacio aneb Píseň pokušení), příběh katolického kněze, který vede farnost na Západě.
Romney, nekončený román psaný v letech 1912–1915 (práce byly postupně ukončeny po smrti autorčiny ženy), fragment byl vydán až roku 2001 společně s dvěma dalšími dosud nevydanými autorovými díly v knize Rommney and Other New Works about Philadelphia (Romney a další nové práce o Filadelfii).

Sbírky povídek

Red Men and White (1895, Rudoši a běloši), westernové příběhy, vyšlo též pod názvem Salvation Gap and Other Western Classics.
The Jimmyjohn Boss and Other Stories (1900), westernové příběhy.
Members of the Family (1911, Členové rodiny).
Safe in the Arms of Croesus (1927).
When West Was West (1928, Když byl západ západem).

Eseje

Where Charity Begins (1895).
Theodore Roosevelt, Harvard '80 (1901).
The Open Air Education (1902).
After Four Years (1905).
The Keystone Crime: Pennsylvania's Graft-Cankered Capitol (1907).
According to a Passenger (1919)
How One Bomb Was Made (1921).
Roosevelt and the War (1930).
In Homage to Mark Twain (1935).
Old Yellowstone Days (1936).

Básně

Autumn on Wind River (1897).
In Memoriam (1902).
Done In The Open (1902), ilustrováno Frederikem Remingtonem.
Serenade (1910).

Literatura faktu

Ulysses S. Grant (1901), biografie amerického prezidenta Ulyssese S. Granta.
Benjamin Franklin (1904), biografie amerického státníka, diplomata, vědce a spisovatele Benjamina Franklina.
The Seven Ages of Washington (1907, Sedmero věků Washingtonu).
The Pentecost of Calamity (1915, Letnice plné neštěstí).
Roosevelt: The Story of a Friendship (1930, Roosvelt: Historie jednoho přátelství), biografie amerického prezidenta Theodora Roosevelta.
The Philadelphia Club, 1834–1934 (1934).

Filmové adaptace

The Virginian (1914, Virgiňan), americký němý film, režie Cecil B. DeMille.
A Woman's Fool (1918), americký němý film podle románu Lin McLean, režie John Ford.
The Virginian (1923, Virgiňan), americký němý film, režie Tom Forman.
The Virginian (1929, Virgiňan), americký film, režie Victor Fleming, v hlavní roli Gary Cooper.
The Virginian (1946, Virgiňan), americký film, režie Stuart Gilmore.
The Virginian (1962–1970, Virgiňan), americký televizní seriál na motivy autorova románu, 225 pokračování.
The Virginian (2000, Virgiňan), americký televizní film, režie a hlavní role Bill Pullman.
The Virginian (2014, Virgiňan), kanadský video film na motivy autorova románu, režie Thomas Makowski.

Česká vydání

Knihy

Virgiňan, Národní listy, Praha 1905, přeložila Olga Kalašová.
Virgiňan, Jos. R. Vávra, Praha 1929, sešitové vydání (šest sešitů).
Divoký jezdec prérie, Ladislav Janů, Praha 1936, přeložil Fr. Fr.
Zkrocení divokého jezdce, Ladislav Janů, Praha 1936, přeložil Fr. Fr.
Virgiňan: jezdec z plání, Baronet, Praha 2011, přeložil Ondřej Marek.

Povídky

Hospoda "U poslední naděje" (At the Sign of the Last Chance), povídka ze sbírky Když byl západ západem vyšla v antologii Šerif se žení, Mladá fronta, Praha 1970, přeložil Vladimír Pražák.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Kindred Britain.
↑ ^a ^b Slovník spisovatelů – Spojené státy americké, Odeon, Praha 1979, str. 703
↑ ^a ^b ^c Owen Wister – Penn State University^{[nedostupný zdroj]}
↑ Owen Wister – Collier's New Encyclopedia

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Owen Wister na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Owen Wister
(anglicky) Owen Wister – Encyclopedia Britannica
(anglicky) Owen Wister – WyoHistory.org
(anglicky) The Virginian – Internet Archive
(anglicky) The Remarkable Wisters at Belfield – La Salle University
(anglicky) Owen Wister Papers at the University of Wyoming – American Heritage Center Archivováno 5. 9. 2015 na Wayback Machine.
(anglicky) Owen Wister – Find A Grave Memorial
Owen Wister v Databázi knih

[e6596ed0d2b81634d4a2b94f1bd23a5d26a198cf-1] Kindred Britain.

[REF1-2] Slovník spisovatelů – Spojené státy americké, Odeon, Praha 1979, str. 703

[REF2-3] Owen Wister – Penn State University^{[nedostupný zdroj]}

[4] Owen Wister – Collier's New Encyclopedia

[1]

[2]

[3]

[4]