Přeskočit na obsah

Ovsiště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ovsiště
Owsiszcze
Pohled na vesnici
Pohled na vesnici
Poloha
Souřadnice
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíSlezské
OkresRatiboř
GminaKřižanovice
Ovsiště
Ovsiště
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel750 (2015)
Etnické složeníSlezané, Poláci, Němci
Správa
Statusstarostenství
StarostaPiotr Minkina
Telefonní předvolba32
PSČ47-450
Označení vozidelSRC
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ovsiště[1][2][3][4] (množné číslo, rod střední; polsky Owsiszcze, německy Owschütz, v letech 1936–1945 Habergrund) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Ratiboř ve gmině Křižanovice. Nachází se na historickém území Horního Slezska přímo na hranici s Českou republikou 15 km severně od Ostravy. Sousedí s českou obcí Píšť. V roce 2015 zde žilo 750 obyvatel.[5]

První písemná zmínka o Ovsištích pochází z roku 1421.[6]

Vesnice byla součástí Opavského knížectví a s ním zemí Koruny české.[4][7] V církevním členění spadala až do druhé poloviny 20. století pod olomouckou arcidiecézi a většinově ji obývali Moravci, slovanské obyvatelstvo mluvící lašským nářečím.[8][9] Na základě Berlínského míru z roku 1742 připadla spolu s většinou Slezska Prusku a od té doby patřila k okresu Ratiboř (Landkreis Ratibor) v rámci pruského a od roku 1871 německého státu.

Po první světové válce se tzv. moravské Ratibořsko stalo předmětem územních nároků nově vzniklé Republiky československé. Hraniční čára navržená v roce 1919 francouzským generálem Henrim le Rondem protínala katastr Ovsišť a o jejich konečné příslušnosti bylo rozhodnuto teprve v prosinci 1922. Na rozdíl od taktéž sporných vesnic Hať a Píšť byla nakonec ponechána Německu a nikoli začleněna do Hlučínska.[1][10]

Po druhé světové válce došlo opět na posouvání hranic a Ovsiště se tentokrát stala součástí socialistického Polska. Lašské obyvatelstvo postupně splynulo s okolními Slezany anebo se ztotožnilo s německou menšinou, jejímž střediskem obec v současnosti je. Mnozí také v poválečné době emigrovali do Západního Německa.[8]

V roce 1976 byla jakožto samostatná obec vyčleněna osada Nowa Wioska (dříve Ovsiště II).[11]

V roce 1998 byl v Ovsištích náhodou na poli objeven pěstní klín spojovaný s paleolitní kulturou acheuléenu.[12]

Na hraničním přechodu Ovsiště/Píšť začíná vojvodská silnice (droga wojewódzka) č. 966 ve směru Křižanovice a Vladislav (Wodzisław), která je pokračováním české silnice II/466 z Chuchelné.

Autobusové spojení zajišťuje dopravní podnik PKS Racibórz, přeshraniční linky však nejsou provozovány.

  1. a b HERUDEK, Ondřej. Územní nároky Československa na Hlubčicku a Ratibořsku v letech 1918-1948 [online]. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií, 2015 [cit. 2021-09-30]. Kapitola Hlučínsko a jeho hranice, s. 27–31. Dostupné online. 
  2. SKÁLA, Emil. Česká nářečí ve Slezsku v marburském jazykovém atlasu. Slovo a slovesnost. 1967, roč. 28, čís. 3, s. 262–268. Dostupné online [cit. 2021-09-30]. 
  3. MACHÁT, František. Podrobná mapa Moravy a Slezska [online]. Praha: V. Neubert i synové, 1922 [cit. 2021-09-30]. Dostupné online. 
  4. a b KAPRAS, Jan; HOCKE, Jan. Carte ethnographique de la partie de la Haute-Silésie cedée a l'etat Tchécoslovaque par le traité de Versailles [online]. 1919 [cit. 2021-10-01]. Dostupné online. (francouzsky) 
  5. Gmina w liczbach [online]. Gmina Křižanovice [cit. 2021-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-09-30. (polsky) 
  6. Nasza gmina: Owsiszcze [online]. Gmina Křižanovice [cit. 2021-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-01. (polsky) 
  7. WIELAND, Johann Wolfgang; SCHUBART, Mathias. Principatvs Silesiae Oppaviensis novissima Tabula geographica. Norimbergae: excusa ab Haeredibus Homannianis, 1736. (Atlas Silesiae). Dostupné online. (latinsky) 
  8. a b KOWALSKI, Mariusz. Morawianie (Morawcy) w Polsce. Studia z Geografii Politycznej i Historycznej. 2016, čís. 5, s. 118, 122. Dostupné online. DOI 10.18778/2300-0562.05.06. (polsky) 
  9. SIATKOWSKI, Janusz. Czesko-polskie pogranicze językowe w świetle ankiet Georga Wenkera. Warszawa: Uniwersytet Warszawski, Wydział Polonistyki, Instytut Slawistyki Zachodniej i Południowej, 2017. 89 s. ISBN 978-83-60938-88-1. Kapitola Miejscowości czeskie, s. 39–42. (polsky) 
  10. ŠÁRA, Filip. Před 100 lety bylo Hlučínsko poprvé připojeno k Československu. Nadšení to nevzbudilo. Novinky.cz [online]. Borgis, 2020-02-04 [cit. 2021-10-01]. Dostupné online. 
  11. Nasza gmina: Nowa Wioska [online]. Gmina Křižanovice [cit. 2021-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-01. (polsky) 
  12. BURDUKIEWICZ, Jan Michał. Pięściaki aszelskie na Górnym Śląsku. Archeologia Żywa. 2006, roč. 11, čís. 3, s. 3–7. Dostupné online [cit. 2021-10-01]. (polsky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]