Oskar Weber von Ebenhof

Oskar baron Weber von Ebenhof
Zástupce velitele 6. armádního sboru v Košicích
Ve funkci: 1906 – 1910
Předchůdce	Ferdinand Sluka
Nástupce	Edmund Horbaczewski
Vojenská služba
Služba	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost	polní podmaršál (1907), generálmajor (1903)
Titul	svobodný pán (1880)
Ocenění	Leopoldův řád, Řád čestné legie

Oskar svobodný pán Weber von Ebenhof (německy Oscar Freiherr Weber von Ebenhof) (27. července 1855 Praha – 11. března 1932 Baden) byl rakousko-uherský generál. Jako absolvent vojenské akademie sloužil v c. k. armádě od roku 1875, jako štábní důstojník vystřídal působení u různých jednotek jezdectva. Dosáhl hodnosti polního podmaršála (1907) a v závěru své kariéry byl zástupcem velitele armádního sboru v Košicích (1906–1910). V roce 1910 odešel do výslužby.

Životopis

Erb rodu Weberů z Ebenhofu

Pocházel z úřednické rodiny, narodil se jako starší syn místodržitelského rady Ernsta Webera (1823–1893) a jeho manželky Isabely, rozené Stenzlové (1836–1928). Studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě a do armády vstoupil v roce 1875 jako poručík k 4. dragounskému pluku. V letech 1878–1880 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegsschule) ve Vídni a v hodnosti nadporučíka byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. Jako štábní důstojník byl přidělen k 9. jezdecké brigádě v Pardubicích, později sloužil u 1. jezdecké brigády ve Vídni, formálně byl nadále příslušný k 4. dragounskému pluku. V roce 1884 byl povýšen na kapitána a v následujících letech byl pobočníkem generálů Mondela a Paara. Jako major (1891) byl přeložen ke štábu jezdecké divize v [Krakov]]ě. V roce 1894 byl v hodnosti podplukovníka jmenován zástupcem velitele 2. hulánského pluku v Tarnówě.

V roce 1897 dosáhl hodnosti plukovníka a stal se velitelem 14. dragounského pluku v Klatovech (1897–1902). V roce 1902 byl jmenován velitelem 18. jezdecké brigády v Zoločivi a k datu 1. května 1903 dosáhl hodnosti generálmajora. V letech 1906–1910 zastával funkci zástupce velitele 6. armádního sboru v Košicích a v roce 1907 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála. K datu 1. dubna 1910 byl penzionován.

Zemřel svobodný a bezdětný v roce 1932 v Badenu u Vídně. Jeho mladší bratr Ernst (1858–1931) působil ve státních službách, byl dlouholetým sekčním šéfem v císařské kabinetní kanceláři zodpovědným za heraldiku rytířů Řádu zlatého rouna a c. k. tajným radou.

Kromě Oskarova otce se v různých sférách veřejného života uplatnili i jeho strýcové. Philipp (1818–1900) byl dlouholetým místodržitelem na Moravě (1872–1874) a místodržitelem v Čechách (1874–1881). Další bratr Ferdinand (1819–1893) proslul jako lékař a děkan Karlovy univerzity.

Tituly a ocenění

Od dětství užíval šlechtický titul rytíře s predikátem von Ebenhof udělený rodině v roce 1865. Spolu s otcem byl v roce 1880 povýšen do stavu svobodných pánů. Během vojenské služby obdržel několik vyznamenání, vzhledem k několikaleté bezprostřední blízkosti v okruhu císařských generálních pobočníků byl oceněn i v zahraničí.

Rakousko-Uhersko

• Vojenský záslužný kříž (1891)
• Jubilejní pamětní medaile (1898)
• Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1900)
• Vojenský jubilejní kříž (1908)
• rytířský kříž Leopoldova řádu (1910)

Zahraničí

• rytíř Řádu čestné legie (Francie)
• Řád červené orlice III. třídy (Německo)
• Řád pruské koruny III. třídy (Německo)
• Řád svatého Vladimíra IV. třídy (Rusko)
• rytíř Řádu sv. Mořice a Lazara (Itálie)
• rytíř Záslužného řádu bavorské koruny (Bavorsko)
• rytíř Řádu Albrechtova (Sasko)
• rytíř Řádu meče (Švédsko)
• důstojník Řádu rumunské hvězdy (Rumunsko)
• Řád Takova IV. třídy (Srbsko)
• Řád lva a slunce I. třídy (Persie)

Odkazy

Literatura

• VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2008; Brandýs nad Labem, 2008; 493 s. ISBN 978-80-85955-36-1

Externí odkazy

• Oskar Weber von Ebenhof na webu Rakouského státního archivu
• Rodina Weber von Ebenhof in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich