Friedrich Mondel
| Friedrich svobodný pán von Mondel | |
|---|---|
 | |
| Generální pobočník císaře Františka Josefa | |
| Ve funkci: 1874 – 1886 | |
| Předchůdce | August Bellegarde |
| Nástupce | Eduard Paar |
| Narození | 22. září 1821 Zámek Pichlarn |
| Úmrtí | 18. prosince 1886 (ve věku 65 let) Baden |
| Profese | důstojník |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Friedrich svobodný pán von Mondel (22. září 1821, Pichlarn, Štýrsko – 18. prosince 1886, Baden, Dolní Rakousy) byl rakousko-uherský generál. V rakouské armádě sloužil od roku 1835, vyznamenal se během prusko-rakouské války. V roce 1869 byl povýšen na barona a v armádě nakonec dosáhl hodnosti c.k. polního zbrojmistra. V letech 1874–1886 zastával funkci generálního pobočníka císaře Františka Josefa.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Narodil se na zámku Pichlarn ve Štýrsku, který byl krátce majetkem jeho otce c.k. hejtmana Josefa Mondela. Do rakouské armády vstoupil jako kadet v roce 1835, absolvoval vojenský výcvik ve Štýrském Hradci a v osmnácti letech byl již poručíkem. Byl vážně zraněn během tažení proti revoluci v Itálii (1848–1849). V hodnosti majora (1858) byl jmenován pobočníkem Františka Josefa během války se Sardinií (1859). V roce 1860 dosáhl hodnosti plukovníka, během prusko-rakouské války (1866) byl velitelem brigády, měl významný podíl na vítězné bitvě u Trutnova. Poté nadále postupoval v hodnostech, stal se c.k. generálmajorem (1867) a polním podmaršálem (1873). Závěr své kariéry strávil ve vlivné funkci císařského generálního pobočníka (1874–1886). V roce 1874 byl jmenován c.k. tajným radou a v armádě nakonec dosáhl hodnosti c.k. polního zbrojmistra (1881).[1]
V roce 1869 byl povýšen do stavu svobodných pánů, za zásluhy byl nositelem velkokříže Leopoldova řádu (1880) a Řádu železné koruny I. třídy (1867). Během dlouholeté služby ve vysoké funkci v blízkosti císaře obdržel také řadu vyznamenání od zahraničních panovníků. Byl nositelem velkokříže pruského Řádu červené orlice, italského Řádu sv. Mořice a Lazara, belgického Leopoldova řádu, španělského Řádu Karla III., švédského Řádu meče, japonského Řádu vycházejícího slunce, dále byl rytířem ruských řádů Sv. Anny a Alexandra Něvského, několik dalších řádů získal v různých německých zemích.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Služební postup Friedricha von Mondel in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918 ; Vídeň, 2006; s. 121 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats–Handbuch der Österreichisch-Ungarischen für 1882, Vídeň, 1882; s. 37, 70, 89 dostupné online
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Rakousko-uherští generálové
- Rakouští šlechtici
- Osobnosti prusko-rakouské války
- Nositelé Řádu Leopoldova
- Nositelé Řádu železné koruny
- Nositelé Řádu červené orlice
- Nositelé Řádu Karla III.
- Nositelé Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara
- Nositelé Řádu vycházejícího slunce
- Nositelé Řádu meče
- Nositelé Řádu Leopolda (Belgie)
- Nositelé Řádu svaté Anny
- Nositelé Řádu svatého Alexandra Něvského
- Narození 22. září
- Narození v roce 1821
- Narození ve Štýrsku
- Úmrtí 18. prosince
- Úmrtí v roce 1886
- Úmrtí v Badenu (Dolní Rakousy)