Nominální hodnota (měna)
Nominální hodnota,[1] též jmenovitá hodnota,[2] nebo nominál,[3] je jasné určení množství měny, obvykle u mincí nebo bankovek. Nominální hodnota bývá také vyznačena na ceninách, a to v ekvivalentu příslušné měny.
Dílčí jednotka[editovat | editovat zdroj]
Měna mívá základní jednotku a dílčí jednotku, která je zlomkem základní jednotky. V některých zemích existuje více podjednotek. V bývalé Osmanské říši se jedna lira dělila na 100 kuruş = 4 000 para = 12 000 akçe. Dnes má jen několik měn více než jednu podjednotku, například jordánský dinár se dělí na 10 dirhamů,[p 1] 100 piastrů a 1 000 filů. V současnosti je nejběžnější, že se základní jednotka dělí na 100 dílčích jednotek. Některé měny již dílčí jednotky nemají, protože inflace způsobila, že byly nepoužitelné. Jedním z příkladů je japonský jen, který se dříve dělil na 100 senů nebo 1 000 rinů. Oběh obou dílčích jednotek byl na konci roku 1953 ukončen.
Dělení[editovat | editovat zdroj]
Desetinná měna je měna, kde poměr mezi základní a dílčí jednotkou je celočíselná mocnina 10. Měny s nedestinným dělením jsou nyní vzácné, ale měly určité výhody v každodenních transakcích. Například 1 rakouská zlatka byla do roku 1857 za 60 krejcarů, přičemž číslo 60 lze rozdělit na 2, 3, 4, 5, 6, 10, 12, 15, 20 nebo 30 částí, které jsou stále celá čísla, což usnadňuje cenotvorbu. Jednoduché dělení na menší díly bylo výhodné především v dobách bez mechanických nebo elektronických kalkulátorů a bez přesných vah se zaručenou kalibrací, což byly spolu s tradicí důvody, proč byly používány měny bez desítkového dělení.
| Měna | první dílčí jednotka (množství) | druhá dílčí jednotka (množství) | třetí dílčí jednotka (množství) | stát | ukončení platnosti |
|---|---|---|---|---|---|
| rupie | anna (16) | paisa (64) | pie (192) | Indie | 1. dubna 1957 |
| rijál | kirš (22)[p 2] | Saúdská Arábie | 1960[p 3] | ||
| rupie | anna (16) | paisa (64) | pie (192) | Pákistán | leden 1961 |
| libra | šilink (20) | pence (240) | Jihoafrická unie | 14. února 1961 | |
| libra | šilink (20) | pence (240) | Austrálie | 14. února 1966 | |
| libra | šilink (20) | pence (240) | Nový Zéland | 10. července 1967 | |
| libra | šilink (20) | pence (240) | Spojené království | 15. února 1971 | |
| rijál | bukša (40) | bhalala (80) | zalat (160) | Jemen | 1974 |
Zobrazení hodnoty[editovat | editovat zdroj]
Tradičně se nominální hodnota na mincích nezobrazovala, ačkoli názvy mincí (jako drachma, ass, sestercius atd.) byly používány jak v hovorovém, tak v úředním jazyce. Teprve v roce 1600 začaly skandinávské na drobnějších mincích hodnotu vyznačovat (8, 16 šilinků atd.), protože jich bylo v oběhu mnoho.
Měnová reforma Petra Velikého v Ruské říši nejen zavedla přísně desítkový měnový systém, který byl v té době v jiných státech neobvyklý, ale zavedla povinnost zobrazovat nominální hodnoty (lícová hodnota) na všech mincích. Koncem 18. století se vyznačení objevilo na většině mincí v Evropě a Osmanské říši a v 19. století se stalo běžnou praxí.
Mince se od konce 20. století odlišují od medailí nebo žetonů právě přítomností nominální hodnoty, a to buď v peněžních jednotkách, nebo u pamětních či zlatých mincí hmotnosti cenného kovu. Výjimky jsou poměrně vzácné: například britské pamětní koruny nebo 25pencové mince (po desítkové reformě) tradičně nezobrazují žádnou nominální hodnotu a jsou jako takové rozpoznány pouze díky své typické velikosti.
Výběr jména[editovat | editovat zdroj]
Je běžné pojmenovat jednotku jednotkou hmotnosti, jako je libra, lira a baht . Ve většině případů byly tyto měny původně definovány jako množství nějakého drahého kovu. Další volbou jména je nějaká forma derivátu politické entity. Do této kategorie spadají afghánské afghání a evropské euro. Někdy je název jednoduše název kovu, ze kterého byly nebo jsou mince vyrobeny, jako je polský złoty („zlatý“) a vietnamský đồng („měď“), nebo jeho zeměpisný původ, např. Joachimsthaler (viz dolar).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Denomination (currency) na anglické Wikipedii.
- ↑ Zákon o ČNB, s. §16.
- ↑ Zákon o styku, s. §193.
- ↑ Slovník cizích slov [online]. SCS.ABZ.CZ [cit. 2024-07-12]. Kapitola nominále, nominál. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Parlament České republiky. Zákon o České národní bance. [s.l.]: [s.n.], 31. 12. 1992. 4 s. (Sbírka zákonů a mezinárodních smluv; sv. č. 136/2011 Sb.). ve formátu pdf.
- Parlament České republiky. Zákon o oběhu bankovek a mincí. [s.l.]: [s.n.], 25. 05. 2011. (Sbírka zákonů a mezinárodních smluv; sv. č. 136/2011 Sb.). Dostupné online.
- Parlament České republiky. Zákon o platebním styku. [s.l.]: [s.n.], 13. 11. 2017. (Sbírka zákonů a mezinárodních smluv; sv. 370/2017 Sb.). Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Peněžní systémy a číselné soustavy (německy)