Netopýr ušatý
 Netopýr ušatý | |
|---|---|
.jpg) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | letouni (Chiroptera) |
| Čeleď | netopýrovití (Vespertilionidae) |
| Rod | Plecotus |
| Binomické jméno | |
| Plecotus auritus Carl Linné, 1758 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Netopýr ušatý (Plecotus auritus) je savec přizpůsobený letu a jeden z druhů netopýra, kterých v České republice ubývá.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Obývá severní oblast Eurasie, od Anglie a Francie až po Koreu a Japonsko. Jeho charakteristickým znakem jsou výrazné ušní boltce. Je velice podobný netopýru dlouhouchému (Plecotus austriacus), s kterým byl jednu dobu považován za jeden druh a s kterým je i dodnes často zaměňován.
Svrchní část těla je hnědá, na bílých bocích mívá obvykle žlutavé a černé skvrny, tragus je světlý, palec křídla je větší než 6 mm. Dosahují hmotnosti 5–11 g, délky těla 41–52 mm, ocasu 37–55 mm a předloktí 36–42 mm.[2] Největší charakteristikou jsou však jeho velké ušní boltce, které dosahují 31–41 mm a které rod Plecotus spolehlivě odlišují od ostatních netopýrů.[2] . Dožívá se 12 let.
Způsob života
[editovat | editovat zdroj]Zimování
[editovat | editovat zdroj]Přes zimu upadají do zimního spánku, při kterém mají uši složené pod křídly a jdou vidět pouze tragy. Je zavěšen za čtyři drápky zadních končetin hlavou dolů s létající blánou přiloženou k tělu. Zimuje nejčastěji v jeskyních, dutých stromech a na půdách.
Zvuky
[editovat | editovat zdroj]Netopýr ušatý vydává sice echolokační signály, ale jsou velice tiché, nejčastěji při 50 nebo 35 kHz,[2] rychle za sebou (20/s); běžnou technikou nejde od sebe rozlišit netopýra ušatého a dlouhouchého.[2]
Úkryt
[editovat | editovat zdroj]Tento druh se spíše jeví jako typický obyvatel jeskyní, ale často hřaduje také na stromech, zejména v nížinách a pahorkatinách, vyhýbá se městům. Žijí v letních koloniích čítající 5–30 samic ve štěrbovitých úkrytech na půdách.[2]
Získávání potravy
[editovat | editovat zdroj]Loví převážně v lese, často i ve dne a to většinou můry a jiné noční motýly, housenky, škvory, dvoukřídlé nebo pavouky. Tím pomáhá udržovat rovnováhu v přírodě. Při lovu využívají svůj dobře vyvinutý sluch. Není dobrý letec, létá nízko a pomalu[3] (15 km/h[4]). Netopýr vydává různé zvuky, které se odrážejí od okolních předmětů.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Brown long-eared bat na anglické Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ a b c d e GAISLER, Jiří; DUNGEL, Jan. Atlas savců České a Slovenské republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-1026-2. S. 44.
- ↑ HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha: Albatros, 1970. Kapitola Netopýr ušatý, s. 95.
- ↑ BRYL, Marek; MATYÁŠTÍK, Tomáš. Rychlost savců - Savci, internetová encyklopedie [online]. Univerzita Palackého, upol.cz, 1998-2005. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu netopýr ušatý na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo netopýr ušatý ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Plecotus auritus v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- (anglicky) Netopýr ušatý na Červeném seznamu IUCN
