Přeskočit na obsah

Myšivka horská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxMyšivka horská
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádhlodavci (Rodentia)
Podřádmyšovci (Myomorpha)
Čeleďtarbíkovití (Dipodidae)
Rodmyšivka (Sicista)
Binomické jméno
Sicista betulina
Pallas, 1779
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Myšivka horská (Sicista betulina) je jediným zástupcem z čeledi tarbíkovitých na českém území[2]. Je považována za pozůstatek fauny z doby ledové. Jde o vzácného savce žijícího většinou ve vyšších polohách. V ČR i v celé Evropě je chráněná jako silně ohrožený druh Bernskou úmluvou.

  • Délka těla dosahuje 5 až 7 cm, hmotnost 5 až 13 g.[3]
  • Ocásek je téměř o polovinu delší než tělíčko.
  • Myšivka je na první pohled nápadná tmavým podélným pruhem od špičky ocásku až po oči.
  • Srst je jinak zbarvena okrově, na bříšku šedavě.
  • Zadní končetiny jsou mohutněji vyvinuté než přední (ne však tak výrazně jako u tarbíků) a mají pět prstů. Na předních končetinách jsou prsty pouze čtyři.
  • V tlamičce mají před přední stoličkou navíc jeden zakrnělý zub.
  • Horní ret není rozštěpen jako u myši.
  • Je to všežravec. Živí se travními semeny, bobulemi nebo drobným hmyzem.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Místa jejího výskytu zasahují přes střední Evropu až na Sibiř. Dále na sever žije i v nižších nadmořských výškách, ve střední Evropě pouze v horách.

Areál jejího výskytu bývá udáván v okolí rozmezí 500 m n. m. až 1900 m n. m. z čehož vyplývá, že myšivka žije i nad horní hranicí lesa. Dává přednost vlhčím místům, často ji tedy můžeme spatřit na rašeliništích a horských loukách.

V ČR její výskyt potvrzen poměrně nedávno (až ve 20. století). Vyskytuje se v Jeseníkách, na Králickém Sněžníku nebo na Šumavě a v Novohradských horách.[3] Hojnější je na Slovensku.

  • Je to tvor aktivní hlavně v noci, dá se ale spatřit i přes den.
  • Zdržuje se hlavně na zemi, ale dokáže i obratně šplhat s pomocí dlouhého ocasu ve vysoké vegetaci.
  • Letní hnízdo si staví pod kameny, mezi kořeny stromů nebo v dutinách pařezů z trávy nebo mechu.

V něm vychovává jednou za sezónu 2 až 7 mláďat. Toto hnízdo mívá často rozděleno na dvě místnosti. Zimní hnízdo si myšivka vyhrabává pod zemí a období od října do května přečká stočená v klubíčku ve stavu hibernace (tento stav byl někdy pozorován i v létě při velmi zhoršených podmínkách).

Myšivka může být zaměněna s myšicí temnopásou. Ta je ale větší, tmavý pruh jí začíná až na hřbetě, má kratší ocas. Navíc se nevyskytuje ve vyšších polohách (jen asi do 1000 m n. m.). Nejpodobnější příbuznou je myšivka stepní, ta však žije v nížinách.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha: Albatros, 1970. Kapitola Myšivka horská, s. 165. 
  3. a b REICHHOLF, Josef. Savci. Praha: Ikar, 1996. ISBN 80-85944-37-5. S. 116. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]