Mojuka Učidžimová
Mojuka Učidžimová 内島 萌夏 | |
---|---|
![]() Mojuka Učidžimová v kvalifikaci Wimbledonu 2022 | |
Stát | ![]() |
Datum narození | 11. srpna 2001 (22 let) |
Místo narození | Kuala Lumpur, Malajsie[1] |
Výška | 174 cm[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 786 324 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 224–139 |
Tituly | 0 WTA, 13 ITF |
Nejvyšší umístění | 66. místo (22. července 2024) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2023) |
French Open | 2. kolo (2024) |
Wimbledon | 1. kolo (2024) |
US Open | 3. kolo kvalifikace (2022, 2023) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Olympijské hry | 1. kolo (2024) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 104–75 |
Tituly | 0 WTA, 11 ITF |
Nejvyšší umístění | 101. místo (12. června 2024) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2023) |
Wimbledon | 1. kolo (2024) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 27. července 2024
Mojuka Učidžimová (japonsky 内島 萌夏, Učidžima Mojuka, * 11. srpna 2001 Kuala Lumpur) je japonská profesionální tenistka narozená v Malajsii. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala třináct titulů ve dvouhře a jedenáct ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červenci 2024 na 66. místě a ve čtyřhře v červnu téhož roku na 101. místě. Trénuje ji Alan Ma.[3][1]
V japonském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2022 antalyjskou 1. skupinou asijsko-oceánské zóny, v níž vyhrála dvouhry nad Indonésankou, Novozélanďankou, Jihokorejkou i Číňankou Ču Lin. Japonky tak skupinu ovládly a postoupily do světové baráže, kde nezvládla ani jeden ze dvou singlů proti Ukrajinkám. Do září 2024 v soutěži nastoupila k osmi mezistátním utkáním s bilancí 6–3 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[4]
Japonsko reprezentuje na Letních olympijských hrách 2024 v Paříži. V úvodním kole ženské dvouhry se její soupeřkou stala obhájkyně bronzové medaile Elina Svitolinová z Ukrajiny.
Tenisová kariéra
[editovat | editovat zdroj]V kvalifikacích okruhu WTA Tour se poprvé představila na zářijových Japan Women's Open 2017 a Toray Pan Pacific Open 2017 v Tokiu, do nichž obdržela jako hráčka druhé tisícovky žebříčku divokou kartu.[3] V první z nich ji vyřadila krajanka Erika Semaová. Ve druhé kvalifikaci přešla přes Rosolskou, než ji zastavila Linetteová. Premiérovou hlavní soutěží WTA se stala Japan Women's Open 2019, do níž s Hajašiovou získaly diovkou kartu. Časnou porážku jim přivodily Belgičanky Ysaline Bonaventureová s Greet Minnenovou poté co ovládly rozhodující supertiebreak.
Sérii tří prvních dvouher na túře WTA absolvovala na navazujících turnajích pozimní části sezóny 2022, asijských Chennai Open a Korea Open i africkém Jasmin Open Monastir.[3] Až na třetím z nich v Monastiru vyhrála první utkání dvouhry a prošla do čtvrtfinále. Vítězstvím nad čtyřicátou první tenistkou světa, Chorvatkou Petrou Martićovou, dosáhla debutové výhry nad členkou Top 50.[3] Do semifinále ji však nepustila čtyřicátá druhá hráčka žebříčku a pozdější šampionka Elise Mertensová.[5]
V hlavní soutěži grandslamu debutovala na Australian Open 2023, když získala divoké karty do dvouhry a po boku Wang Sin-jü i do čtyřhry. O účast v melbournském singlu nemusela bojovat v kvalifikaci jako na Roland Garros 2022 či US Open 2022, kde prohrála až v závěrečných kvalifikačních kolech. V úvodu australského majoru ji zastavila Američanka Bernarda Peraová z páté desítky.[6] V rámci túry WTA vyhrála během sezóny 2023 dva zápasy, když zvládla vstup do tokijského Japan Open a kantonského Guangzhou Open. Při premiéře na londýnském grandslamu, ve Wimbledonu 2024, uhrála čtyři gamy na tuniskou obhájkyni finálové účasti a světovou desítku Ons Džabúrovou.[7][8][2]
Finále série WTA 125
[editovat | editovat zdroj]Legenda | |
---|---|
D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
WTA 125 (0–1 Č) |
Čtyřhra: 1 (0–1)
[editovat | editovat zdroj]Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | srpen 2022 | Concord, Spojené státy | tvrdý | ![]() |
Varvara Flinková ![]() |
3–6, 6–7(3) |
Tituly na okruhu ITF
[editovat | editovat zdroj]Legenda | |
---|---|
Turnaje W100 | Turnaje W80 |
Turnaje W75/W60 | Turnaje W50 |
Turnaje W35/W25 | Turnaje W15/W10 |
Dvouhra (13 titulů)
[editovat | editovat zdroj]Č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | poražená finalistka | výsledek |
---|
Čtyřhra (11 titulů)
[editovat | editovat zdroj]Č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
---|
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Moyuka Uchijima na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Mojuka Učidžimová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 27. července 2024
- ↑ a b Mojuka Učidžimová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 27. července 2024
- ↑ a b c d Moyuka Uchijima Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2024-07-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mojuka Učidžimová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 27. července 2024
- ↑ Monastir Open 2022: Mertens beats Uchijima. Tennis Majors [online]. 2022-10-07 [cit. 2024-07-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ AO2023's Grand Slam debuts: Brenda Fruhvirtova, Lys, Shnaider and more. Women's Tennis Association [online]. 2024-01-14 [cit. 2024-07-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jabeur blasts her way into Wimbledon second round in under an hour. Reuters [online]. 2024-07-03 [cit. 2024-07-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Moyuka Uchijima Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2024-07-27]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Mojuka Učidžimová na Wikimedia Commons
- Mojuka Učidžimová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Mojuka Učidžimová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Mojuka Učidžimová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Mojuka Učidžimová na Instagramu