Přeskočit na obsah

Mojuka Učidžimová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mojuka Učidžimová
内島 萌夏
Mojuka Učidžimová v kvalifikaci Wimbledonu 2022
Mojuka Učidžimová v kvalifikaci Wimbledonu 2022
StátJaponskoJaponsko Japonsko
Datum narození11. srpna 2001 (22 let)
Místo narozeníKuala Lumpur, Malajsie[1]
Výška174 cm[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek786 324 USD
Dvouhra
Poměr zápasů224–139
Tituly0 WTA, 13 ITF
Nejvyšší umístění66. místo (22. července 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2023)
French Open2. kolo (2024)
Wimbledon1. kolo (2024)
US Open3. kolo kvalifikace (2022, 2023)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2024)
Čtyřhra
Poměr zápasů104–75
Tituly0 WTA, 11 ITF
Nejvyšší umístění101. místo (12. června 2024)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2023)
Wimbledon1. kolo (2024)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240727a27. července 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mojuka Učidžimová (japonsky 内島 萌夏, Učidžima Mojuka, * 11. srpna 2001 Kuala Lumpur) je japonská profesionální tenistka narozená v Malajsii. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala třináct titulů ve dvouhře a jedenáct ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červenci 2024 na 66. místě a ve čtyřhře v červnu téhož roku na 101. místě. Trénuje ji Alan Ma.[3][1]

V japonském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2022 antalyjskou 1. skupinou asijsko-oceánské zóny, v níž vyhrála dvouhry nad Indonésankou, Novozélanďankou, Jihokorejkou i Číňankou Ču Lin. Japonky tak skupinu ovládly a postoupily do světové baráže, kde nezvládla ani jeden ze dvou singlů proti Ukrajinkám. Do září 2024 v soutěži nastoupila k osmi mezistátním utkáním s bilancí 6–3 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[4]

Japonsko reprezentuje na Letních olympijských hrách 2024 v Paříži. V úvodním kole ženské dvouhry se její soupeřkou stala obhájkyně bronzové medaile Elina Svitolinová z Ukrajiny.

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V kvalifikacích okruhu WTA Tour se poprvé představila na zářijových Japan Women's Open 2017 a Toray Pan Pacific Open 2017 v Tokiu, do nichž obdržela jako hráčka druhé tisícovky žebříčku divokou kartu.[3] V první z nich ji vyřadila krajanka Erika Semaová. Ve druhé kvalifikaci přešla přes Rosolskou, než ji zastavila Linetteová. Premiérovou hlavní soutěží WTA se stala Japan Women's Open 2019, do níž s Hajašiovou získaly diovkou kartu. Časnou porážku jim přivodily Belgičanky Ysaline Bonaventureová s Greet Minnenovou poté co ovládly rozhodující supertiebreak.

Sérii tří prvních dvouher na túře WTA absolvovala na navazujících turnajích pozimní části sezóny 2022, asijských Chennai Open a Korea Open i africkém Jasmin Open Monastir.[3] Až na třetím z nich v Monastiru vyhrála první utkání dvouhry a prošla do čtvrtfinále. Vítězstvím nad čtyřicátou první tenistkou světa, Chorvatkou Petrou Martićovou, dosáhla debutové výhry nad členkou Top 50.[3] Do semifinále ji však nepustila čtyřicátá druhá hráčka žebříčku a pozdější šampionka Elise Mertensová.[5]

V hlavní soutěži grandslamu debutovala na Australian Open 2023, když získala divoké karty do dvouhry a po boku Wang Sin-jü i do čtyřhry. O účast v melbournském singlu nemusela bojovat v kvalifikaci jako na Roland Garros 2022 či US Open 2022, kde prohrála až v závěrečných kvalifikačních kolech. V úvodu australského majoru ji zastavila Američanka Bernarda Peraová z páté desítky.[6] V rámci túry WTA vyhrála během sezóny 2023 dva zápasy, když zvládla vstup do tokijského Japan Open a kantonského Guangzhou Open. Při premiéře na londýnském grandslamu, ve Wimbledonu 2024, uhrála čtyři gamy na tuniskou obhájkyni finálové účasti a světovou desítku Ons Džabúrovou.[7][8][2]

Finále série WTA 125

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (0–1 Č)

Čtyřhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
Finalistka 1. srpen 2022 Concord, Spojené státy tvrdý Thajsko Peangtarn Plipuečová   Varvara Flinková
USA Coco Vandewegheová
3–6, 6–7(3)

Tituly na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Turnaje W100 Turnaje W80
Turnaje W75/W60 Turnaje W50
Turnaje W35/W25 Turnaje W15/W10

Dvouhra (13 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj kategorie povrch poražená finalistka výsledek

Čtyřhra (11 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Moyuka Uchijima na anglické Wikipedii.

  1. a b c Mojuka Učidžimová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240727a27. července 2024
  2. a b Mojuka Učidžimová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240727a27. července 2024
  3. a b c d Moyuka Uchijima Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2024-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Mojuka Učidžimová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20240727a27. července 2024
  5. Monastir Open 2022: Mertens beats Uchijima. Tennis Majors [online]. 2022-10-07 [cit. 2024-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. AO2023's Grand Slam debuts: Brenda Fruhvirtova, Lys, Shnaider and more. Women's Tennis Association [online]. 2024-01-14 [cit. 2024-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Jabeur blasts her way into Wimbledon second round in under an hour. Reuters [online]. 2024-07-03 [cit. 2024-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Moyuka Uchijima Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2024-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]