Miroslav Červenka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prof. PhDr. Miroslav Červenka, DrSc.
NarozeníPraha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí20. listopadu 2005 (ve věku 73 let)
?
ČeskoČesko Česko
PseudonymOtakar Č. Mokrý
Povoláníspisovatel, překladatel, pedagog, básník, kritik a literární teoretik
Alma materUniverzita Karlova
Politická příslušnostKomunistická strana Československa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Červenka (5. listopadu 1932 Praha19. listopadu 2005) byl český básník, překladatel a literární vědec.

Život[editovat | editovat zdroj]

Dětství prožil ve Vlašimi, od třinácti žil v Praze. Maturoval v roce 1951 na gymnáziu. Vystudoval češtinu a literární vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Poté pracoval v Ústavu pro českou literaturu ČSAV v Praze. V roce 1961 zde získal titul kandidáta věd a o osm let později doktora věd. Působil též v časopise Květen a v letech 1968–1970 byl šéfredaktorem časopisu Česká literatura. V roce 1964 se stal zakládajícím členem Odboru přátel a příznivců Slavie, který měl za cíl zachránit a pozdvihnout fotbalovou Slavii, toho času živořící ve druhé fotbalové lize.[1]

Po roce 1968 nesměl publikovat, v roce 1971 byl propuštěn z ústavu. Pracoval pak na smlouvu o dílo v Památníku národního písemnictví, kde kupříkladu uspořádal pozůstalost Jana Jelínka. Roku 1975 se stal technickým knihovníkem v Pragoprojektu, kde pracoval až do roku 1989. Své práce uveřejňoval v samizdatu a v cizině. Spolupracoval se samizdatovým časopisem Obsah.

V roce 1990 se vrátil do Ústavu pro českou literaturu ČSAV v Praze. Od roku 1990 až do své smrti přednášel na Ústavu české literatury a literární vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V roce 1989 získal titul docent, roku 1994 profesor.[2] Stal se místopředsedou Pražského lingvistického kroužku, opět se stal šéfredaktorem České literatury (1990–2002), od roku 2002 byl členem Učené společnosti ČR.[3]

V roce 1969 byl oceněn při příležitosti setkání ke 40 letům od smrti Otokara Březiny, kdy obdržel pamětní medaili ke 100. výročí narození Otokara Březiny.[4]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Literárněvědné publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Český volný verš devadesátých let, knižně 1963
  • Symboly, písně a mýty, 1966
  • Významová výstavba literárního díla, 1992 původně německy (1978)
  • Z večerní školy versologie, 1983 (v samizdatu), 1991
  • Styl a význam, 1991
  • Obléhání zevnitř, 1996
  • Fikční světy lyriky, 2003
  • Kapitoly o českém verši, 2006 (posmrtně)

Poezie[editovat | editovat zdroj]

  • Po stopách zítřka, 1953
  • To jsi ty, země, 1956
  • Lijáky, 1960
  • Hra na hvězdy, 1962
  • Strojopisná trilogie, 1992

Kromě vlastní tvorby překládal z mongolštiny, ruštiny, estonštiny a ukrajinštiny.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOUŠKA, Vítězslav; PROCHÁZKA, Pavel. Věčná Slavia. 3. vyd. Praha: Olympia, a. s., 2010. 246 s. ISBN 978-80-7376-200-1. S. 127. 
  2. Miroslav Červenka. www.slovnikceskeliteratury.cz [online]. [cit. 2020-12-14]. Dostupné online. 
  3. Červenka Miroslav | Učená společnost České republiky. www.learned.cz [online]. [cit. 2020-07-17]. Dostupné online. 
  4. Ocenění Ministerstva kultury pamětní medailí ke 100. výročí narození Otokara Březiny. Bulletin Společnosti Otokara Březiny. 09.2018, roč. 2018, čís. 72, s. 16. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]