Miloslav Bureš (spisovatel)

Miloslav Bureš
Miloslav Bureš
Rodné jméno	Jan Bohuslav Bureš
Narození	6. listopadu 1909; Polička; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	12. listopadu 1968 (ve věku 59 let); Praha; Československo
Pseudonym	Miloslav Bureš
Povolání	básník, prozaik, redaktor
Národnost	česká
Významná díla	Otvírání studánek
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Miloslav Bureš (6. listopadu 1909 Polička^[1] – 12. listopadu 1968 Praha) byl český básník, prozaik a redaktor, autor literatury pro děti.^[2]

Život

Narodil se v dělnické rodině Jana Bureše (1883), skladníka na dráze a Boženy roz. Špaustové (1884) tkadleny, jako Jan Bohuslav Bureš. Křestní jméno Miloslav převzal po své předčasně zemřelé první lásce Miloslavě Šifnerové. R. 1936 se oženil s Marií roz. Zejdovou.

V letech 1922–1930 studoval na gymnáziu v Poličce. Následně, po několika semestrech na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, pracoval v letech 1932–1937 jako redaktor libereckého Severočeského deníku a pak do roku 1945 v jičínském A–Zetu.^[3] Byl členem Moravského kola spisovatelů (1940–1948).

Po osvobození působil do roku 1947 v liberecké místní rozhlasové stanici Československého rozhlasu. Pak pracoval jako redaktor v pražských nakladatelstvích Melantrich, Práce a Osvěta a od roku 1951 do roku 1955 postupně jako úředník na ministerstvu informací, ministerstvu školství a ministerstvu kultury. Po roce 1955 se opět věnoval redaktorské práci v redakci Svobodného slova, později opět Práce a pak Zítřka. Po krátkou dobu před svým skonem byl redaktorem edice Poezie v nakladatelství Melantrich.^[3]

Tvorba

Verše začal uveřejňovat již během studia na gymnáziu, například ve Studentském časopise, a knižně debutoval roku 1929. Jeho první vydané sbírky, ovlivněné předčasnou smrtí jeho první lásky, vycházely z poetismu. Později v jeho básních sílí láska k rodnému kraji s jeho přírodou, lidmi a tradicemi, objevují se sociální témata (Chudé lásky) i připomenutí významných osobností Českomoravské vysočiny v době národního ohrožení ze strany nacistického Německa (Listy z pohraničí, Zpěv na Justina Michla a Krajiny Františka Kavána). Jeho básně založené na důkladné znalosti venkovského života, lidových zvyků a slovesnosti, se svou prostotou a průzračností blíží lidové písni (Pochovávání světla, Slunce zapadá do hlíny). Kromě poezie psal také prózu: romány, povídkové sbírky a pohádky pro děti. Rovněž je autorem překladu sonetů Luíse de Camõese.^[4]

Byl osobním přítelem hudebního skladatele Bohuslava Martinů, za kterým vycestoval roku 1957 do Itálie a roku 1959 do Švýcarska. Martinů složil na jeho básnické texty čtyři kantáty: Otvírání studánek (1955), Legenda z dýmu bramborové nati (1956), Romance z pampelišek (1957) a Mikeš z hor (1959).^[5]

Dílo

Básně a básnické sbírky

Katalepton (1929), pod pseudonymem Míla Bureš
Nevěsta (1930), bibliofilie
Ztracené deště (1931), pod pseudonymem Míla Bureš
Nachový vítr (1934)
Chudé lásky (1935)
Zpěv nad střechami (1936)
Ze starého roku (1936)
Chlapec hrající si s hlínou (1936), bibliofile
Zemi krásnou (1937)
Listy z pohraničí (1939)
Zpěv na Justina Michla (1940)
Bílé jaro (1943)
Krajiny Františka Kavána (1943)
Květ na přilbici (1945)
Strýc Ještěd a teta Sněžka (1946), básně pro děti
O věži svatého Jakuba (1947), bibliofilie
Vrbová píšťalka (1949), básně pro děti
Všechno mi připomíná píseň (1952)
Píseň o maratonském vítězi (1952)
Otvírání studánek (1955)
Legenda z dýmu bramborové nati (1956)
Utkáno z pramenů (1959), sbírka obsahuje také básně Otvírání studánek, Legenda z dýmu bramborové nati a Romance z pampelišek
Potkal jsem jeseň (1959), bibliofilie
Pochovávání světla (1961
Otvírání studánek (1965), souborné vydání básní zhudebněných Bohuslavem Martinů (Mikeš z hor, Legenda z dýmu bramborové nati, Romance z pampelišek a Otvírání studánek)
Slunce zapadá do hlíny (1966)
Příběh fotbalového hřiště (1968)
Jedlíci brambor (1969)

Próza

Píseň lněných polí (1940), povídka, příběh z Vysočiny z přelomu 19. a 20. století
Země v oblacích (1943), román zachycující ovzduší dělnického života na Vysočině v údolí Svratky, roku 1948 vydáno jako Šla jsem hledat život
Vracející se země (1947), román zachycující poválečný život v maé obci v pohraničí
Lidová poezie bojující (1951), esej
Marie a my všichni (1953), román, příběh dívky, původem z rodiny pobělohorských emigrantů, usazených v Polsku, která se po květnu 1945 vrací do Čech a začíná nový život v pohraničí
Puškin, básník a bojovník (1953), esej
Pověsti a příběhy z Vysočiny (1955), povídky pro mládež
Zpívající lípa (1956), lidové pohádky a pověsti
Veselé pohádky a jiné příběhy z Vysočiny (1958)
Hory mají srdce v člověku (1960), dramatická povídka z horského prostředí
Putování za šátkem, džbánem a holubičkou (1960), sbírka národopisných črt, ve kterých jsou zachyceny lidové zvyky, pověsti a přísloví
Bohuslav Martinů a Vysočina (1960), vzpomínky
Palečkova dobrodružství (1964), povídka pro děti
Špalíček z jasanu (1965). krátké prózy o Vysočině a o inspiraci, kterou byla pro malíře Františka Kavána a Antonína Slavíčka a pro Bohuslava Martinů

Překlad

Luís de Camões: Sonety lásky (1933)

Odkazy

Reference

↑ výpis z matriky narozených. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
↑ Slovník českých spisovatelů, Praha: Libri, 2000, S. 117
↑ ^a ^b Slovník českých spisovatelů od roku 1945, 1. díl, Praha: Brána, 1995, S. 81–82
↑ Lexikon české literatury 1, Praha: Academia 1985, S. 332–334
↑ Miloslav Bureš ve Slovníku české literatury po roce 1945

Literatura

Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí – Eva Doupalová. Praha: SPN, 1988

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miloslav Bureš (spisovatel)
Miloslav Bureš v Databázi knih
Miloslav Bureš ve Filmové databázi

[1] výpis z matriky narozených. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.

[2] Slovník českých spisovatelů, Praha: Libri, 2000, S. 117

[SLOV1-3] Slovník českých spisovatelů od roku 1945, 1. díl, Praha: Brána, 1995, S. 81–82

[LEXI-4] Lexikon české literatury 1, Praha: Academia 1985, S. 332–334

[SLOV2-5] Miloslav Bureš ve Slovníku české literatury po roce 1945

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]