Milorad Dodik

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Milorad Dodik
Milorad Dodik (31. května 2016)
Milorad Dodik (31. května 2016)
Narození 12. března 1959 (62 let)
Laktaši
Národnost Srbové
Alma mater Faculty of Political Sciences, University of Belgrade (1978–1983)
Povolání politik
Ocenění Řád svatého Sávy (2009; Chrám Krista Spasitele)
Řád přátelství (2011; Banja Luka)
Order of Nemanjići
Řád Svatého císaře Konstantina
Politická strana Alliance of Independent Social Democrats
Nábož. vyznání Srbská pravoslavná církev
Funkce Seznam premiérů Republiky srbské (1998–2001)
Seznam premiérů Republiky srbské (2006–2010)
prezident Republiky srbské (2010–2018)
Chairmen of the Presidency of Bosnia and Herzegovina (od 2018)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milorad Dodik (v srbštině Милорад Додик; 12. března 1959, Banja Luka, Jugoslávie) je bosenskohercegovinský politik, prezident Republiky srbské.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

V letech 19861990 byl předsedou Rady opštiny Laktaši. V roce 1990 byl v prvních svobodných volbách v Bosně a Hercegovině zvolen do republikového parlamentu v Sarajevu jako jeden z poslanců zastupující srbskou národnost. Kandidoval za Svaz reformních sil.

Během války v Bosně a Hercegovině byl poslancem Lidové skupštiny Republiky srbské. Tehdy zastupoval Srbskou demokratickou stranu. Po podepsání Daytonské dohody se stal prvním předsedou Svazu nezávislých sociálních demokratů. Mezinárodní společenství podporovalo Dodika především proto, že jej vnímalo jako umírněného politika.[zdroj?] Dodikovi se přesto podařilo stát se klíčovou politickou postavou v Republice srbské.

Milorad Dodik byl předsedou vlády Republiky srbské v letech 19982001; v roce 2006 a v letech 20062013. V roce 2010 zvítězil v prezidentských volbách v Republice srbské. Svůj mandát obhájil ve volbách v roce 2014, kde porazil protikandidáta Ognjena Tadiće.

V roli prezidenta prosazuje vysoce federalizovanou Bosnu a Hercegovinu tak, aby zajistil co nejvíce pravomocí pro Republiku srbskou. Otevřeně kritizoval některé masakry, ke kterým došlo během války v Bosně a Hercegovině v 90. letech; oficiálně uváděný počet obětí srebrenického masakru uvedl jako nadsazený[zdroj?]. Zpochybnil také masakry na tržnici Markale v Sarajevu.[zdroj?] V roce 2016 a 2017 se vyslovil za mírumilovné rozdělení Bosny a Hercegoviny[1] V roce 2017 na něj americká vláda uvalila sankce.[2][3]

Reference[editovat | editovat zdroj]