Milorad Dodik

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Milorad Dodik
Milorad Dodik mod cropped.jpg
Narození 12. března 1959 (58 let)
Laktaši
Národnost Srbové
Alma mater Faculty of Political Sciences, University of Belgrade (19781983)
Ocenění Řád Přátelství
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ6471297
Řád svatého Sávy
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ19910708
Politická strana Alliance of Independent Social Democrats
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milorad Dodik (v srbštině Милорад Додик; 12. března 1959, Banja Luka, Jugoslávie) je bosenskohercegovinský politik, prezident Republiky srbské.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

V letech 19861990 byl předsedou Rady opštiny Laktaši. V roce 1990 byl v prvních svobodných volbách v Bosně a Hercegovině zvolen do republikového parlamentu v Sarajevu jako jeden z poslanců zastupující srbskou národnost. Kandidoval za Svaz reformních sil.

Během války v Bosně a Hercegovině byl poslancem Lidové skupštiny Republiky srbské. Tehdy zastupoval Srbskou demokratickou stranu. Po podepsání Daytonské dohody se stal prvním předsedou Svazu nezávislých sociálních demokratů. Mezinárodní společenství podporovalo Dodika především proto, že jej vnímalo jako umírněného politika.[zdroj?] Dodikovi se přesto podařilo stát se klíčovou politickou postavou v Republice srbské.

Milorad Dodik byl předsedou vlády Republiky srbské v letech 19982001; v roce 2006 a v letech 20062013. V roce 2010 zvítězil v prezidentských volbách v Republice srbské. Svůj mandát obhájil ve volbách v roce 2014, kde porazil protikandidáta Ognjena Tadiće.

V roli prezidenta prosazuje vysoce federalizovanou Bosnu a Hercegovinu tak, aby zajistil co nejvíce pravomocí pro Republiku srbskou. Otevřeně kritizoval některé masakry, ke kterým došlo během války v Bosně a Hercegovině v 90. letech; oficiálně uváděný počet obětí srebrenického masakru uvedl jako nadsazený[zdroj?]. Zpochybnil také masakry na tržnici Markale v Sarajevu.[zdroj?] V roce 2016 a 2017 se vyslovil za mírumilovné rozdělení Bosny a Hercegoviny[1] V roce 2017 na něj americká vláda uvalila sankce.[2][3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Článek na portálu blic.rs
  2. Článek na portálu yahoo.com (anglicky)
  3. Článek na portálu Der Standard (německy)