Milorad Dodik
| Milorad Dodik | |
|---|---|
.jpg) Milorad Dodik (1. dubna 2025) | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Savez nezavisnih socijaldemokrata Svaz komunistů Jugoslávie nezávislý politik (1991–1996) |
| Narození | 12. března 1959 (66 let) Laktaši |
| Alma mater | Faculty of Political Sciences, University of Belgrade (1978–1983) Bělehradská univerzita |
| Profese | politik |
| Náboženství | Srbská pravoslavná církev pravoslaví |
| Ocenění | Řád svatého Sávy (2009) Řád přátelství (2011) Řád Srbské republiky Řád Republiky srbské Řád Svatého císaře Konstantina … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Webová stránka | dodik |
| Commons | Milorad Dodik |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Milorad Dodik (srbsky Милорад Додик; 12. března 1959, Banja Luka, Jugoslávie) je bosenskohercegovinský politik, prezident Republiky srbské.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Mládí a studia
[editovat | editovat zdroj]Miloard Dodik se narodil v Banja Luce. Jeho rodiče se jmenovali Bogoljub a Mira Dodikovi. Žil v obci Laktaši severně od města, zde navštěvoval základní školu. Hrál v místním basketbalovém družustvu v amatérské lize. V roce 1978 vystudoval zemědělskou vysokou školu v Banja Luce a poté pokračoval ve studiích na Fakultě politických věd Univerzity v Bělehradu. Zde svá studia dokončil v roce 1983.
Politická kariéra
[editovat | editovat zdroj]V letech 1986 až 1990 byl předsedou Rady opštiny Laktaši. V roce 1990 byl v prvních svobodných volbách v Bosně a Hercegovině zvolen do republikového parlamentu v Sarajevu jako jeden z poslanců zastupující srbskou národnost. Kandidoval za Svaz reformních sil, stranu, kterou vedl tehdejší jugoslávský premiér Ante Marković.
Během války v Bosně a Hercegovině byl poslancem Lidové skupštiny Republiky srbské. Tehdy zastupoval Srbskou demokratickou stranu. Po podepsání Daytonské dohody se stal prvním předsedou Svazu nezávislých sociálních demokratů. Mezinárodní společenství podporovalo Dodika především proto, že jej vnímalo jako umírněného politika.[zdroj?] Dodikovi se přesto podařilo stát se klíčovou politickou postavou v Republice srbské.
Milorad Dodik byl předsedou vlády Republiky srbské v letech 1998–2001; v roce 2006 a v letech 2006–2013. V roce 2010 zvítězil v prezidentských volbách v Republice srbské. Svůj mandát obhájil ve volbách v roce 2014, kde porazil protikandidáta Ognjena Tadiće.
Vysoké funkce v Republice srbské
[editovat | editovat zdroj]V roli prezidenta prosazuje vysoce federalizovanou Bosnu a Hercegovinu tak, aby zajistil co nejvíce pravomocí pro Republiku srbskou. Otevřeně kritizoval některé masakry, ke kterým došlo během války v Bosně a Hercegovině v 90. letech; oficiálně uváděný počet obětí srebrenického masakru uvedl jako nadsazený[zdroj?]. Zpochybnil také masakry na tržnici Markale v Sarajevu.[zdroj?] V roce 2016 a 2017 se vyslovil za mírumilovné rozdělení Bosny a Hercegoviny[1] V roce 2017 na něj americká vláda uvalila sankce.[2][3]
Do 19. listopadu 2018 byl prezidentem Republiky srbské, následujícího dne se stal srbským zástupcem v předsednictvu Bosny a Hercegoviny.[4] 2. října 2022 byl opět zvolen prezidentem Republiky srbské se ziskem 47,09 % hlasů.[5]
Milorad Dodik byl velmi nadšeným zastáncem Vstupu Bosny a Hercegoviny do EU. V srpnu 2020 se domníval, že kandidátský status může být zemi udělen následující rok, uskuteční-li některé reformy, a to úspěšně. V následujícím roce ale zároveň prohlásil, že Západní Balkán je nejvzdálenější od Evropské unie za celou dobu své integrace do EU.
V letech 2022[6] a potom ještě 2024 uvalily na Milorada Dodika a jeho rodinu Spojené státy sankce.[7] Sankce byly uvaleny nejen na Dodika, ale i na několik firem, které jsou s ním pesronálně propojené. V odůvodnění bylo uvedeno, že Dodik podporuje odtržení Republiky srbské od Bosny a Hercegoviny.
Dne 26. února 2025 vynesl soud Bosny a Hercegoviny rozsudek nad Dodikem, kdy jej odsoudil k trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku a šesti letům zákazu vykonávat politickou funkci.[8] Jednalo se o prvoinstanční rozsudek a závěr soudního sporu, neboť Dodik neuposlechl výzvy Úřadu vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu. Dodik podepsal jako prezident Republiky srbské zákon, který odmítá uznávat rozsudky Ústavního soudu Bosny a Hercegoviny na území Republiky srbské, přestože platnost těchto rozsudků byla přímo uznána Úřadem vysokého představitele. V soudním sporu byl souzen kromě Dodika také Miloš Lukić, který byl osvbozen. Okamžitě po vynesení rozsudku se uskutečnila v Banja Luce demonstrace na podporu Milorada Dodika, ještě téhož dne večer jej vyrazil letecky podpořit prezident sousedního Srbska Aleksandar Vučić.
V březnu 2025 Milorad Dodik informoval, že Policie Republiky srbské bude připravena jej bránit v případě, kdy Státní agentura pro vyšetřování a ochranu se pokusí o jeho zatčení.[9][10] Taková skutečnost by znamenala přímý střet mezi dvěma policejními složkami v rámci Bosny a Hercegoviny. Téhož měsíce se setkal s Vladimirem Putinem v Moskvě, přičemž tou dobou na něj již bosenský soud vydal mezinárodní zatykač.[11]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]Milorad Dodik obdržel řadu vysokých ocenění. Mezi ně patří např. Řád Nemanjićů, dále potom Řád Republiky srbské, Řád Petra Velikého, který mu udělalil Národní výbor pro společenská ocenění Ruské federace pro obohacení rusko-srbských vztahů.
Milorad Dodik je také čestným občanem měst Trebinje, Gradiška a Drvar.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Článek na portálu blic.rs
- ↑ Článek na portálu yahoo.com (anglicky)
- ↑ Článek na portálu Der Standard (německy)
- ↑ TELEVIZE, Česká. Kolektivní hlava bosenského státu se po volbách asi zcela obmění. ČT24 [online]. [cit. 2023-10-27]. Dostupné online.
- ↑ Nacionalismus opět u moci. Šance na klidnější Bosnu nevyšla - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2023-10-27]. Dostupné online.
- ↑ Británie a USA uvalily sankce na několik balkánských činitelů. Novinky.cz [online]. [cit. 2025-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Prohlášení amerických úřadů (anglicky)
- ↑ Presuda Dodiku: Šta sve treba znati. Al Jazeera Balkans [online]. [cit. 2025-02-26]. Dostupné online. (bosensky)
- ↑ Dodik threatens Republika Srpska police: There will be conflict if they try to arrest me. telegrafi.com [online]. [cit. 2025-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dodik: Niko me neće privesti, policija Republike Srpske će me štititi. danas.rs [online]. [cit. 2025-03-19]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ Putin v Moskvě přijal mezinárodně hledaného vůdce bosenských Srbů Dodika. iDNES.cz [online]. 2025-04-01 [cit. 2025-04-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Milorad Dodik na Wikimedia Commons
