Migdal ha-Emek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Migdal ha-'Emek)
Migdal ha-'Emek
מגדל העמק
Celkový pohled na Migdal ha-Emek
Celkový pohled na Migdal ha-Emek
Migdal ha-'Emek – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška222 m n. m.
StátIzraelIzrael Izrael
distriktSeverní
Migdal ha-Emek
Migdal ha-Emek
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha7,637 km²
Počet obyvatel25 400 (2017[1])
Hustota zalidnění2910,6 (r.2017) obyv./km²
Správa
StarostaEli Barda (אלי ברדה)
Vznik1952
Oficiální webwww.migdal-haemeq.muni.il
PSČ23100–23109
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Migdal ha-Emek (hebrejsky מִגְדַּל הָעֶמֶק, doslova „Věž údolí“, arabsky مجدال هعيمق, v oficiálním přepisu do angličtiny Migdal HaEmeq[2], přepisováno též Migdal HaEmek) je městoIzraeli, v Severním distriktu.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Leží v nadmořské výšce 222 metrů v Dolní Galileji, na pomezí severního okraje Jizre'elského údolí s intenzivním zemědělstvím a pohoří Harej Nacrat (Nazaretské hory). Toto pohoří graduje severně a severozápadně od města převážně zalesněnými vrcholy Giv'at Jif'a, Har Bahran, Har Cameret a Giv'at Timrat. Na jihu a západě pak terén spadá do Jizre'elského údolí, přičemž svahy na jih od města jsou pokryty lesním komplexem Ja'ar Balfour. Do údolí ze zdejších hor směřují vádí Nachal Jif'at a Nachal Cvi.

Město leží cca 80 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 28 kilometrů jihovýchodně od centra Haify, v hustě zalidněném a intenzivně zemědělsky využívaném pásu. Osídlení v tomto regionu je smíšené. Vlastní město Migdal ha-Emek je židovské, židovská sídla dominují i v sousedním Jizre'elském údolí. Na severní a východní straně ale začíná kompaktní blok vesnic a měst osídlených Araby, zejména převážně arabská aglomerace Nazaretu, jejíž volnou součástí Migdal ha-'Emek je.

Migdal ha-Emek je na dopravní síť napojen pomocí Dálnice číslo 75, která ve východozápadním směru vede z Haify do Nazaretu. Jižně od města prochází železniční trať v Jizre'elském údolí. Ta byl v provozu v 1. polovině 20. století a v roce 2016 byla po nákladné rekonstrukci obnovena. Funguje zde i stanice Migdal ha-Emek – Kfar Baruch.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Migdal ha-Emek byl založen roku 1952.[2] 30. listopadu 1952 se v nově dobudovaném městě usadily první rodiny.[3] Prvními obyvateli bylo 80 rodin, které sem dorazily z přístěhovaleckého tábora (Ma'abara) v Ramat Jišaj. Původní plán byl na zřízení zemědělské osady, ale kvůli nedostatku vhodné obdělavatelné půdy došlo místo toho k zbudování městského sídla.[4]

Migdal ha-Emek byl založen coby rozvojové město, které mělo demograficky posílit židovské osídlení v tomto regionu. Původně navrhováno pro novou obec pojmenování Migdal Chajim (מגדל חיים), podle prvního izraelského prezidenta Chajima Weizmanna, ale vládní Výbor pro pojmenování (Name Committee) to zamítl a doporučil název Migdal ha-Emek, odvozený od strategické vyvýšené polohy města, které přehlíží celou nížinu Jizre'elského údolí.[5] V rámci kategorie rozvojových měst patří Migdal ha-Emek mezi úspěšné obce, které překonaly počáteční ekonomické a sociální obtíže.[6] Během 50. let 20. století přitom město mělo problémy s špatnou hospodářskou situací a nedostatečnými službami. K obratu došlo až během 70. let. V Migdal ha-Emek působí v současnosti množství hi-tech firem. Zpočátku šlo o místní radu (malé město). Status většího města (městská rada) získal roku 1988.[4]

V únoru 2010 byla na místní poště objevena dopisová bomba. V důsledku toho Izrael dočasně zastavil veškeré poštovní služby v celé zemi, a to do doby, než bude tato událost prošetřena.[7]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibližně 22 100 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 23 900 osob).[2] Migdal ha-Emek je město se smíšenou, tedy sekulární i náboženskou populací. Podíl ultraortodoxních Židů ve městě je cca 30 %.[5] Ve městě žijí Židé původem z 33 zemí světa.[4] Zejména počátkem 90. let 20. století zaznamenala obec skokový nárůst v souvislosti s přílivem přistěhovalců z bývalého SSSR. Například roku 1991 zde kromě 15 300 starousedlíků žilo už 2 164 těchto nových přistěhovalců.[8]

Jde o středně velkou obec městského typu s dlouhodobě stagnující populací. Počátkem 21. století se přírůstek populace téměř zastavil. K 31. prosinci 2017 zde žilo 25 400 lidí.[1]

Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat


RokObyvatelé
1952175
19531 500
19541 650
19552 750
19563 020
19573 650
19583 850
19593 880
19603 950
19614 200
19625 400
19636 250
RokObyvatelé
19647 250
19657 700
19667 850
19678 000
19688 200
19698 500
19708 800
19719 500
19729 900
197311 000
197411 300
197511 800
RokObyvatelé
197612 200
197712 400
197812 700
197913 400
198013 700
198113 800
198214 100
198313 400
198414 101
198514 300
198614 500
198714 600
RokObyvatelé
198815 000
198915 300
199017 200
199118 500
199219 100
199320 100
199421 200
199522 252
199622 705
199723 040
199823 214
199923 500
RokObyvatelé
200023 910
200124 121
200224 500
200324 800
200424 800
200524 700
200624 700
200724 802
200823 900
200923 900
201024 100
201124 100
RokObyvatelé
201224 400
201324 800
201424 800
201525 000
201625 100
201725 400
201825 600
202025 675

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2017 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2018 [cit. 2018-11-10]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  2. a b c יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. (hebrejsky) 
  3. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 300. (anglicky) 
  4. a b c מגדל העמק [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-14. (hebrejsky) 
  5. a b אודות העיר [online]. migdal-haemeq.muni.il [cit. 2010-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-09. (hebrejsky) 
  6. KOL.AUT. Israel Society. Jeruzalém: Keter Publishing House, 1974. Dostupné online. ISBN 0-7065-1323-1. S. 250. (anglicky) 
  7. Izrael dočasně zastavil poštovní služby kvůli dopisové bombě [online]. Lidovky.cz, 2010-02-22 [cit. 2010-02-23]. Dostupné online. 
  8. GILBERT, Martin. Atlas of the Arab-Israeli Conflict. New York: Oxford University Press, 1993. Dostupné online. ISBN 0-19-521062-X. S. 133. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]