Železniční trať v Jizre'elském údolí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mapa obnoveného úseku trati z Haify do Bejt Še'anu dle plánu z roku 2011.
Mapa původní železniční trati v Jizre'elském údolí, stanice zprovozněné v první fázi počátkem 20. století označeny plným symbolem
Zničený železniční most přes Jarmuk

Železniční trať v Jizre'elském údolí (hebrejsky רכבת העמק‎‎, Rakevet ha-emek, doslova Údolní trať, též מסילת העמק‎‎, Mesilat ha-emek) je železniční trať v severním Izraeli. Vznikla počátkem 20. století, kdy spojovala Haifu a syrské Dará. V 50. letech 20. století byla zrušena, v roce 2016 byla po rozsáhlých investicích obnovena v úseku mezi Haifou a městem Bejt Še'an.

Původní trať z Haify do Dará[editovat | editovat zdroj]

Výstavba[editovat | editovat zdroj]

Roku 1900 zahájil Heinrich August Meissner, německý železniční inženýr, který byl znám jako Meissner Paša, výstavbu Hidžázské železniční trati z Damašku ke svatým místům islámu v dnešní Saúdské Arábii. Během výstavby ho napadlo zřídit z ní boční východozápadní spojovací trať, která by měla tu výhodu, že by umožnila obejít oblast Libanonu, kde v té době rostl vliv Francie. Koncem roku 1902 začal plánovat podrobnou podobu této 160 km dlouhé spojovací tratě z Haify do syrského Dará. Brzy začaly stavební práce.[1]

Trať byla v převážné délce na území dnešního Izraele postavena do roku 1904 tedy v době osmanské Palestiny. Vedla z Haify východním směrem podél Jizre'elského údolí a navazujícího Charodského údolí do města Bejt Še'an (tehdy převážně arabské město Bejsan),[2] respektive do lokality Džisr al-Madžama (dnešní vesnice Gešer), kde se nacházela nejníže položená železniční stanice na světě (173 m pod úrovní moře).[3] Do konce roku 1905 byla prodloužena o úsek, jenž sledoval severním směrem údolí řeky Jordán, kterou překročil jižně od Galilejského jezera a pak vedl údolím řeky Jarmuk na území Sýrie k Damašku, kde se napojoval na Hidžázskou železniční trať.[2] 15. října 1905 byla trať slavnostně otevřena.[4]

V roce 1915 za první světové války turecká armáda narychlo postavila provizorní železniční trať, která z této trati odbočovala ve městě Afula k jihu a vedla napříč Palestinou přes města Dženín, Tulkarm, Lod až do Beerševy. Za britského mandátu byla železniční trať v Jizre'elském údolí významnou vnitrostátní i mezistátní dopravní tepnou.[2] Sloužila i rostoucí populaci židovských osadníků, kteří tuto oblast zúrodňovali a zakládali zde vesnice. Koncem 20. let 20. století tu začaly jezdit čtyři motorové lokomotivy.[5]

Seznam stanic[editovat | editovat zdroj]

Na železniční trati se nacházely následující stanice:[6]

Přerušení provozu v polovině 20. století[editovat | editovat zdroj]

Doprava tu byla přerušena během první arabsko-izraelské války v letech 19481949.[7] Již předtím během takzvané Noci mostů v roce 1946 byla trať terčem židovského protibritského odboje, který při koordinované akci přerušil železniční spojení mandátní Palestiny s okolními státy a zničil mimo jiné most přes řeku Jarmúk.[8][2] V omezené míře byla trať v provozu do roku 1952 a pak zanikla.[3]

Obnovená trať z Haify do Bejt Še'anu[editovat | editovat zdroj]

Plány na obnovu trati[editovat | editovat zdroj]

Výstavba obnovovaného úseku tratě u Kirjat Charošet, duben 2014.

Od počátku 21. století se uvažovalo o obnově trati. V březnu 2010 oznámil ministr dopravy Izraele plán masivních investic do dopravní infrastruktury. V jeho rámci se uvažovalo o výstavbě trati v této historické trase, která by propojila města Haifa, Afula a Bejt Še'an. Předpokládalo se zahájení prací v roce 2011.[9] V březnu 2011 izraelská vláda vypsala výběrové řízení na první fázi stavby. Celkem měla mít 60 km a spojovat Haifu, Nešer, Afulu a Bejt Še'an. Projektovaná byla jako dvoukolejná trať se šesti stanicemi a maximální rychlostí 160 km/h. Další fáze výběrového řízení na tuto trať se plánovala na rok 2012, přičemž dokončení výstavby se odhadovalo na rok 2016. Výhledově se počítalo i s napojením na Jordánsko v prostoru hraničního přechodu Jordán.[10]

Nová, respektive staronová, trať byla uvedena do provozu v říjnu roku 2016. První vlak vyjel z Haify v neděli 16. října 2016 ráno. Trvání jízdy mezi oběma koncovými body bylo okolo 50 minut.[11] Již předtím, koncem srpna 2016, projela po trati první souprava v rámci testovacího provozu. Součástí stavby bylo 26 mostů a 3 tunely. Maximální rychlost dosahuje 160 km/h. Náklady na výstavbu dosáhly jedné miliardy dolarů.[12] Nová trať ale čelila i polemice. Při obsazenosti okolo 6 tisíc pasažérů denně byly masivní finance na její výstavbu označovány ze strany některých kritiků jako neefektivně vynaložené.[13]

Seznam stanic[editovat | editovat zdroj]

odbočení z pobřežní železniční trati v Haifě

Linkové vedení[editovat | editovat zdroj]

V rámci aktuálního linkového vedení Izraelských drah je trať v Jizre'elském údolí obsluhována spojem, který začíná v stanici Atlit na pobřeží Středozemního moře, jižně od Haify. Vede potom skrz Haifu a následně odbočuje na nově zbudovaný, respektive obnovený, úsek z Haify do Bejt Še'anu.[14]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. ISBN 3-89508-595-2. S. 20. (anglicky) Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel. 
  2. a b c d Historical milestones [online]. Izraelské dráhy [cit. 2011-07-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b The 20th Century in Eretz Israel. s. 20
  4. The 20th Century in Eretz Israel. s. 29
  5. The 20th Century in Eretz Israel. s. 150
  6. Dera to Haifa Line [online]. nabataea.net [cit. 2011-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Extremely RARE map of Palestine before al-Nakba [online]. Palestine Remembered [cit. 2011-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. The 20th Century in Eretz Israel. s. 248
  9. Netanyahu’s rail expansion plans approved [online]. Railway Gazette [cit. 2011-07-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Tenders called for railway construction [online]. Railway Gazette [cit. 2011-07-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Jezreel Valley Train back on track [online]. Ynetnews [cit. 2018-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Restored northern railway sees historic maiden voyage [online]. The Times of Israel [cit. 2018-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Israel's Valley Railway is a waste of public money [online]. Globes [cit. 2018-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Lines and Stations [online]. Izraelské dráhy [cit. 2018-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]