Železniční trať v Jizre'elském údolí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mapa železniční trati v Jizre'elském údolí, původní stanice jsou označené plným symbolem
Zničený železniční most přes Jarmuk

Železniční trať v Jizre'elském údolí (hebrejsky רכבת העמק‎, ha-rakevet ha-emek, doslova údolní trať, též מסילת העמק, mesilat ha-emek) je bývalá a v současnosti zčásti obnovovaná železniční trať v severním Izraeli. V 1. polovině 20. století spojovala Haifu a syrské Dará. V 50. letech 20. století byla zrušena, po roce 2010 začala její obnova v úseku mezi Haifou a městem Bejt Še'an.

Původní trať z Haify do Dará[editovat | editovat zdroj]

Výstavba[editovat | editovat zdroj]

Roku 1900 zahájil Heinrich August Meissner, německý železniční inženýr, který byl znám jako Meissner Paša, výstavbu Hidžázské železniční trati z Damašku ke svatým místům islámu v dnešní Saúdské Arábii. Během výstavby ho napadlo zřídit z ní boční východozápadní spojovací trať, která by měla tu výhodu, že by umožnila obejít oblast Libanonu, kde v té době rostl vliv Francie. Koncem roku 1902 začal plánovat podrobnou podobu této 160 kilometrů dlouhé spojovací tratě z Haify do syrského Dará. Brzy začaly stavební práce.[1]

Trať byla v převážné délce na území dnešního Izraele postavena do roku 1904 tedy v době osmanské Palestiny. Vedla z Haify východním směrem podél Jizre'elského údolí a navazujícího Charodského údolí do města Bejt Še'an (tehdy převážně arabské město Bejsan),[2] respektive do lokality Džisr al-Madžama (dnešní vesnice Gešer), kde se nacházela nejníže položená železniční stanice na světě (173 metrů pod úrovní moře).[3] Do konce roku 1905 byla prodloužena o úsek, jenž sledoval severním směrem údolí řeky Jordán, kterou překročil jižně od Galilejského jezera a pak vedl údolím řeky Jarmuk na území Sýrie k Damašku, kde se napojoval na Hidžázskou železniční trať.[2] 15. října 1905 byla trať slavnostně otevřena.[4]

V roce 1915 za první světové války turecká armáda narychlo postavila provizorní železniční trať, která z této trati odbočovala ve městě Afula k jihu a vedla napříč Palestinou přes města Dženín, Tulkarm, Lod až do Beerševy. Za britského mandátu byla železniční trať v Jizre'elském údolí významnou vnitrostátní i mezistátní dopravní tepnou.[2] Sloužila i rostoucí populaci židovských osadníků, kteří tuto oblast zúrodňovali a zakládali zde vesnice. Koncem 20. let 20. století tu začaly jezdit čtyři motorové lokomotivy.[5]

Seznam stanic[editovat | editovat zdroj]

Na železniční trati se nacházely následující stanice:[6]

Přerušení provozu v polovině 20. století[editovat | editovat zdroj]

Doprava tu byla přerušena během první arabsko-izraelské války v letech 19481949.[7] Již předtím během takzvané Noci mostů v roce 1946 byla trať terčem židovského protibritského odboje, který při koordinované akci přerušil železniční spojení mandátní Palestiny s okolními státy a zničil mimo jiné most přes řeku Jarmuk.[8][2] V omezené míře byla trať v provozu do roku 1952 a pak trvale zanikla.[3]

Obnovená trať z Haify do Bejt Še'anu[editovat | editovat zdroj]

Plány na obnovu trati[editovat | editovat zdroj]

Mapa navrhovaného obnovení části trati z roku 2011.
Výstavba obnovovaného úseku tratě u Kirjat Charošet, duben 2014.

Od počátku 21. století se uvažovalo o obnově trati. V březnu 2010 oznámil ministr dopravy Izraele plán masivních investic do dopravní infrastruktury. V jeho rámci se uvažovalo o výstavbě trati v této historické trase, která by propojila města Haifa, Afula a Bejt Še'an. Předpokládalo se zahájení prací v roce 2011.[9] V březnu 2011 izraelská vláda vypsala výběrové řízení na první fázi stavby. Celkem má mít 60 kilometrů a spojovat Haifu, Nešer, Afulu a Bejt Še'an. Projektovaná je jako dvoukolejná trať se šesti stanicemi a maximální rychlostí 160 km/hod. Další fáze výběrového řízení na tuto trať se plánuje na rok 2012, přičemž dokončení výstavby se odhaduje na rok 2016. Výhledově se počítalo s napojením na Jordánsko v prostoru hraničního přechodu Jordán.[10]

Seznam stanic[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem : Könemann, 1998. Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel. ISBN 3-89508-595-2. S. 20. (anglicky) 
  2. a b c d Historical milestones [online]. Izraelské dráhy, [cit. 2011-07-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b The 20th Century in Eretz Israel. s.20
  4. The 20th Century in Eretz Israel. s.29
  5. The 20th Century in Eretz Israel. s.150
  6. Dera to Haifa Line [online]. nabataea.net, [cit. 2011-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Extremely RARE map of Palestine before al-Nakba [online]. Palestine Remembered, [cit. 2011-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. The 20th Century in Eretz Israel. s.248
  9. Netanyahu’s rail expansion plans approved [online]. Railway Gazette, [cit. 2011-07-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Tenders called for railway construction [online]. Railway Gazette, [cit. 2011-07-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]