Přeskočit na obsah

Michal Pavlovič

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
mjr. Michal Pavlovič
Jiná jménakrycí Ing. Hron
Narození27. září 1916
Budapešť
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. února 1945 (ve věku 28 let)
Bratislava
SlovenskoSlovensko Slovensko
Příčina úmrtízastřelen
Místo pohřbeníHřbitov Kapince
Národnostslovenská
Alma materned. Právnická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě
Povoláníželezniční úředník, voják
RodičeMichal Pavlovič, Eva Andrášková
Příbuznítři sestry
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michal Pavlovič (27. září 1916 Budapešť3. února 1945 Bratislava) byl slovenský důstojník, partyzán, příslušník 1. československého armádního sboru a účastník Slovenského národního povstání.

Před druhou světovou válkou

[editovat | editovat zdroj]

Michal Pavlovič se narodil 27. září 1916 v Budapešti v rodině železničáře Michala Pavloviče a Evy, rozené Andráškové. Mezi lety 1923 a 1927 vychodil základní školu v Merašicích, poté studoval na gymnáziích v Nitře (1927-1929) a Prievidzi (1927-1935). Mezi lety 1935 a 1937 studoval Právnickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě, kterou ale nedokončil, v letech 1938 a 1939 pracoval jako smluvní úředník ředitelství slovenských železnic.

Druhá světová válka

[editovat | editovat zdroj]
Hrob Michala Pavloviče v Kapincích

Michal Pavlovič nastoupil prezenční vojenskou službu 20. ledna 1940 v Trenčíně. Po absolvování poddůstojnické školy byl zařazen automobilovému vojsku. Začal studovat Vojenskou akademii, po vstupu Slovenska do války proti Sovětskému svazu byl ale 4. července 1941 odeslán na východní frontu. Turnus ukončil 27. února 1942 a v červenci téhož roku dokončil studium na akademii. Následně působil u autopraporu v Nitře. Druhý turnus na východní frontě nastoupil 31. března 1943 jako velitel autokolony. Začal navazovat kontakty s běloruskými partyzány a organizovat přechod většího počtu vojáků k nim. Byl prozrazen, zatčen, podařilo se mu ale uprchnout a v září 1943 se přidat k partyzánům. Následně byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Působil v partyzánské brigádě Ponomarenko, mezi jeho úkoly patřila i agitace mezi slovenskými a maďarskými vojáky mající za cíl jejich zběhnutí. Po přechodu fronty se přihlásil do 1. československého armádního sboru. Po absolvování potřebného výcviku byl 6. srpna 1944 vysazen v Nízkých Tatrách, aby působil jako styčný důstojník u slovenského vojenského ústředí. Po příchodu do Banské Bystrice měl rovněž za úkol navázat spojení s československou misí v Moskvě. Po porážce Slovenského národního povstání se přesunul do hor, od prosince 1944 pak působil ilegálně v Bratislavě, kde se zapojil do odbojové organizace Justícia a pokračoval ve zpravodajské činnosti pod krycím jménem Ing. Hron. V lednu 1945 byl zatčen, podařilo se mu uprchnout, ale při dalším pokusu o jeho zatčení byl 3. února 1945 v konspiračním bytě zastřelen příslušníky pohotovostních oddílů Hlinkovy gardy. Pohřben je v Kapincích.[1]

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]
  • Slovenská medaile Za zásluhy

Posmrtná ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]