Mathias Zdarsky
Mathias Zdarsky | |
---|---|
Mathias Zdarsky 1908 | |
Narození | 25. února 1856 Kožichovice Rakouské císařství |
Úmrtí | 20. června 1940 (ve věku 84 let) Sankt Pölten Rakousko |
Povolání | sjezdový lyžař, pedagog, malíř, ski teacher, sochař a lyžař |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mathias Zdarsky (* 25. února 1856 v Kožichovicích u Třebíče; † 20. června 1940 v St. Pöltenu v Rakousku) byl jedním z prvních lyžařských průkopníků a je považován za jednoho ze zakladatelů alpské lyžařské techniky. Po usazení na statku u Lilienfeldu v Dolních Rakousích se zapsal do historie vynálezem tzv. lilienfeldského vázání patentovaného i v zahraničí. V roce 1896 vydal knihu Lilienfelder Skilauf-Technik/Lilienfeldská lyžařská technika. Mimo lyžování pracoval také jako učitel, malíř a sochař.
Život
Mathias Zdarsky se narodil jako sedmé dítě do rodiny mlynáře Jana Zďarského a matky Josefy v Kožichovicích u Třebíče. Po smrti otce odešla matka s dětmi do Třebíče.[1] Už v dětství oslepl na levé oko. V roce 1874 maturoval na reálném gymnáziu v Jihlavě, pokračoval ve studiu na německém učitelském ústavu v Brně (Lehrerbildungsanstalt) a až do roku 1883 vyučoval (1878 Vídeň, 1881 Elsenreith, káznice/Strafanstalt Stein). Další jeho studijní dráha směřovala do Mnichova, kde se věnoval malířství a sochařství, v Curychu pak pokračoval na politechnice. Během svého studia podnikl mnoho cest do podél Dunaje, do Bosny, Itálie a Severní Afriky, z kterých se dochovaly jeho skici a obrazy.[2]
Zdarsky jako pravý turnerský nadšenec našel zálibu i v létání. Po usazení na horské zemědělské usedlosti Habernreith u Marktlu v Lilienfeldu ho oslovila polární výprava Fridtjofa Nansena do Grónska a tak jako mnoho dalších v této době se započal věnovat lyžování. Na prvních lyžích z Norska začal brzy experimentovat. Brzy si uvědomil, že norská škola je pro Alpy nevýhodná. Proto v roce 1890 vyvinul postranní, silně odpružené ocelové vázání, s kterým se lépe zatáčelo a pata se nesesouvala. V roce 1896 si nechal vázání patentovat. Zdarskeho patent se stal prototypem moderního lyžařského vázání. Po vzoru norské školy používal zprvu jen jednu lyžařskou hůl (Skistock).[3]
V roce 1898 založil Liliendorfský lyžařský spolek/Lilienfelder Skiverein a v roce 1900 Mezinárodní alpský lyžařský spolek/Internationale Alpen Ski-Verein (později přejmenován na Alpen Ski-Verein). V následujícím roce (1901) již pořádal první závod ve sjezdu a v roce 1905 ve slalomu, nakonec se stal nejlepším světovým lyžařem. Jeho učitelské vzdělání mu umožnilo pořádat výukové lyžařské kurzy v rakouských Alpách, Beskydech, v Německu, Švýcarsku a v Karpatech. Jen v letech 1896-1916 prošlo Zdarského výcvikem více než dvacet tisíc lyžařů.[2]
Za první světové války působil v c.k. rakousko-uherské armádě nejprve jako lyžařský instruktor a později v roli lavinového experta. Proto v roce 1916 vedl vojenskou lavinovou záchrannou akci, při níž utrpěl četná vážná zranění. Za zásluhy při výcviku mu císař udělil v roce 1916 Rytířský kříž řádu Františka Josefa a v roce 1931 mu byl za udělen Zlatý odznak Za zásluhy o Rakouskou republiku/ Goldene Ehrenzeichen für Verdienste um die Republik Österreich. Vzhledem k utrpěným zraněním se vrátil v roce 1917 do Habernreithu. Svou pílí a bojovností se dopracoval po osmi letech znovu k lyžování. Zemřel v hotelu Pittner v Sankt Pöltenu, kam se uchýlil po zdravotním zhoršení, 20. června 1940. Místem jeho posledního spočinutí se mu stala hrobka na vlastní usedlosti v Habernreithu.[2]
Zdarského technika a alpská lilienfeldská škola
Zdarského technika spočívala v bezpečném zvládnutí příkrých svahů a terénních nerovností pomocí tzv. přívratných oblouků a jízdy v pluhu s využitím jedné hole jako opory. Jeho technika odstartovala vývoj sjezdové přívratné techniky, která byla postupně zdokonalována. V roce 1896 vydal lyžařskou příručku Lilienfelder Skilauf-Technik/Lilienfeldská lyžařská technika, čím se stal zakladatelem tzv. alpské lilienfeldské školy jízdy na lyžích, která vyhovovala hlavně alpským terénům.[3]
„Pro lilienfeldskou školu byla typická jízda v obloucích o kratším poloměru, širší stopa, nižší postoj a předklon na místo záklonu u norské školy. Používala přívratu a pluhu, při nichž (Zdarsky) předsunoval mírně odlehčenou vnitřní lyži a používal jednu delší hůl s hákem, kterým se zachycoval při stoupání o stromy a pro usnadnění zatáčení a brzdění. Zkrátil poměrně dlouhé norské a finské lyže na délku 190-220 cm, určil závislost délky na hmotnosti a výšce lyžaře.”Vývoj lyžařských sjezdových technik a škol[3]
Památka
- 1951 - Zdarskyweg, ve Vídni-Hietzing
- 1977 - Zdarskystraße v St. Pölten
- 1981 - Bezirksheimatmuseum/Okresní vlastivědné muzeum v Lilienfeldu zřídilo Zdarsky-expozici
- 1996 - sloučeno do Zdarsky-Skimuseum/Zdarskeho lyžařské muzeum.
- 1981 - mezi rakouským městem Lilienfeld a japonským Jōetsu dohoda o partnerství, žák Zdarskeho Theodor Edler von Lerch inicioval lyžování v Jōetsu
- 1991 - další partnerství uzavřeno mezi rodištěm v Kožichovicích u Třebíče a Lilienfeldem
- Muckenkogel - pořádá každý rok 19. března u Traisner Hütte památný nostalgický lyžařský závod jako za časů Zdarskeho
- Muckenkogel - Zdarsky-Erfinderweg/naučná stezka vynálezce Zdarskeho
- Muckenkogel - Zdarsky-Panoramaweg/Zdarskeho panoramatická cesta
- Třebíč a Lilienfeld - pojmenovány ulice po Zdarskem
- Kožichovice - pamětní deska
Odkazy
Reference
- ↑ Matyáš Žďárský [online]. Kožichovice [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c Mühlbauer Martina: Konzept eines virtuellen Museums am Beispiel von Leben und Werk von Mathias Zdarsky, Wien 2012 - Koncept virtuálního muzea na příkladu života a díla Mathiase Zdarskeho (německy)
- ↑ a b c Pařilová Michaela: Vývoj lyžařských sjezdových technik a škol, Brno 2012
Související články
- Žďárského hora (anglicky Mount Zdarsky) – hora v Antarktidě nesoucí jméno po Mathiasi Zdarském
- Žďárského vak – bivakovací vak pojmenovaný po Mathiasovi Zdarském
- Německé alpské spolky v Českých zemích do roku 1938
Literatura
- Zejda R., Hedvábný M., Jindra P., Benda P., Richter K.: Osobnosti Třebíčska, vyd. Třebíč nakladatelství Akcent, 2000. ISBN 80-7268-104-4. Str. 224–227.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Matyáš Žďárský na Wikimedia Commons
- Matyáš Žďárský na Horolezecká abeceda (česky)