Přeskočit na obsah

Magda Vášáryová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mgr. Magda Vášáryová, Ph.D., dr. h. c.
Magda Vášáryová (2026)
Magda Vášáryová (2026)
Poslankyně Národní rady Slovenska
Ve funkci:
17. června 2006 – březen 2016
Velvyslankyně ČSFR v Rakousku
Ve funkci:
1990 – 1993
NástupcePavel Jajtner (v rámci ČR)
Velvyslankyně Slovenska v Polsku
Ve funkci:
2000 – 2005
Stranická příslušnost
ČlenstvíSDKÚ-DS
Rodné jménoMagdaléna Vášáryová
Narození26. srpna 1948 (77 let)
Banská Štiavnica
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťDušan Jamrich (do 1977)
Milan Lasica (1980–2021)
DětiHana Lasicová
Žofia Lasicová
PříbuzníEmília Vášáryová (sestra)
Milan Čorba (švagr)
Alma materUniverzita Komenského v Bratislavě
Profeseherečka, diplomatka, spisovatelka, politička a hudebnice
Oceněnízasloužilý umělec (1988)
Výroční cena AČFK (2017)
Zlatý střevíček za přínos kinematografii pro děti a mládež (2018)
Řád Ľudovíta Štúra 1. třídy (2019)
Děkovná medaile (2024)
… více na Wikidatech
CommonsMagda Vášáryová
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Magda Vášáryová (* 26. srpna 1948 Banská Štiavnica) je slovenská herečka, diplomatka, státní úřednice a politička. Vyučuje na Vysoké škole CEVRO Institut.[1]

Život a kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v učitelské rodině Jozefa Vášáryho (1915–1973) a jeho ženy Hermíny Schmiedové.

Vystudovala matematicko-fyzikální gymnázium v Bratislavě,[2] v letech 1966–1971 pak sociologii na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, od roku 1970 působila jako herečka, v letech 1983–1990 ve Slovenském národním divadle. V roce 1977 údajně podepsala spolu s dalšími umělci tzv. antichartu. Herečka to však popírá.[3] V roce 1988 jí byl udělen titul zasloužilá umělkyně. V roce 2018 získala na Zlín Film Festivalu ocenění Zlatý střevíček za mimořádný přínos kinematografii pro děti a mládež.[4]

Už v patnácti letech byla obsazena do dětské role ve filmu Senzi mama (1963). Průlomovou rolí pro ni byla titulní postava ve filmu Františka Vláčila Marketa Lazarová (1967), brzy se pak stala jednou z nejpopulárnějších hereček. Z četných filmových rolí byly významné zejména snímky Radúz a Mahulena, Zbehovia a pútnici, Princ Bajaja, Rusalka, Postřižiny.

Řadu rolí ztvárnila v televizních inscenacích i na divadelní scéně (Divadlo Na korze, Nová scéna Bratislava, Slovenské národní divadlo).

Po sametové revoluci

[editovat | editovat zdroj]

Po sametové revoluci v roce 1989 se stala velvyslankyní ČSFR v Rakousku, v květnu 1999 neúspěšně kandidovala na úřad prezidentky Slovenské republiky. V letech 2000–2005 působila ve funkci velvyslankyně Slovenské republiky v Polsku, poté pracovala ve funkci státní tajemnice slovenského ministerstva zahraničních věcí. Od 17. června 2006 byla poslankyní Národní rady za Slovenskou demokratickou a křesťanskou unii – Demokratickou stranu, v roce 2010 svůj poslanecký mandát obhájila. V červenci 2010 oznámila, že se bude ucházet o funkci primátorky Bratislavy v podzimních volbách, kde skončila jako druhá ze čtyř kandidátů.[5][6]

Od roku 2007 je předsedkyní Správní rady nadace VIA CULTURA, kterou založila. V roce 2016 byla oceněna Pražskou společností pro mezinárodní spolupráci Cenou Hanno R. Ellenbogen za veřejnou službu a celoživotní boj proti korupci. Ministr zahraničí ČR jí udělil Medaili Za zásluhy o diplomacii.[7]

V době ruské invaze na Ukrajinu v březnu 2022 zkritizovala podpůrnou cestu slovinského, českého a polského premiéra do Kyjeva, přičemž polskému a slovinskému představiteli vytkla dřívější negativní postoje k EU. Uvedla, že jejich cestě do Kyjeva nerozumí, nazvala ji prapodivnou a obvinila je, že nutností své výjimečné ochrany zatížili policejní síly Ukrajiny a že blokovali vlaky s humanitární pomocí.[8]

Plynně hovoří česky, německy, anglicky, rusky, polsky, srbochorvatsky a francouzsky.

V říjnu roku 2024 jí byl na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity udělen čestný doktorát za zásluhy v oboru mezinárodních vztahů a diplomacie.[9]

2026, Praha Steroměstské náměstí, shromáždění Společně za Ukrajinu

V prezidentských volbách v roce 2024 podpořila Ivana Korčoka.[10] Je velkou kritičkou premiéra Roberta Fica a jeho vlády.[11][12] Značnou část voličů Fica považuje za spodinu a fašisty.[13] Před sněmovními volbami v roce 2025 podpořila Petra Fialu a koalici SPOLU.[14]

V únoru 2026 získala titul Ph.D. v oboru historická sociologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy.[15] V dubnu 2026 bylo oznámeno, že Vašáryové bude v červenci 2026 udělena cena prezidenta Mezinárodního filmového festival Karlovy Vary.[16]

Literární dílo

[editovat | editovat zdroj]
  • VÁŠÁRYOVÁ, Magda. Krátke listy jednému mestu. [s.l.]: L.C.A. Levice, 1999. 80 s. ISBN 80-88897-33-5. (slovensky) 
  • VÁŠÁRYOVÁ, Magda. Diskrétní průvodce : ...co možná nevíte o společenském chování. [s.l.]: Pragma, 2000. 128 s. ISBN 80-7205-610-7. 
  • ŠABATA Petr; VÁŠÁRYOVÁ Magda. Než zmizím. [s.l.]: Bourdon, 2025. 256 s. ISBN 978-80-7611-322-0. 

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Magda Vášáryová je sestra herečky Emílie Vášáryové a manželka herce Milana Lasici.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Mgr. Magdaléna Vášáryová [online]. Vysoká škola CEVRO INSTITUT [cit. 2019-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-01-10.
  2. ↑ tvůrce Magda Vášáryová [online]. ČSFD [cit. 2019-11-12]. Dostupné online.
  3. ↑ Vášáryová podpis Anticharty popiera, (slovensky)
  4. ↑ Zlatý střevíček si odnesou Vášáryová s Hanzlíkem. Týden.cz [online]. 2018-03-01 [cit. 2023-07-13]. Dostupné online.
  5. ↑ Magda Vašáryová se chce stát primátorkou Bratislavy, Lidovky.cz, 20. 7. 2010
  6. ↑ Primátor a poslanci budú v Bratislave rôznofarební, SME.sk, 28.11.2010
  7. ↑ Medaili Za zásluhy o diplomacii obdrželi Kopečný, Pekarová Adamová či Pojar, ČTK, 17.11.2025. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2025-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2025-11-17.
  8. ↑ Blokovali humanitární pomoc, zatížili policii, kritizuje Vášáryová cestu Fialy, iDnes.cz, 16. 3. 2022
  9. ↑ Masarykova univerzita udelila Magde Vášáryovej čestný doktorát. Pravda.sk [online]. 2024-10-17 [cit. 2024-10-17]. Dostupné online. (slovensky)
  10. ↑ Magda Vášáryová: Ukrajina vítězí. Klaus a Zeman Česku škodili 20 let, Ficova éra nebude tak dlouhá. CNN Prima NEWS [online]. [cit. 2025-01-12]. Dostupné online.
  11. ↑ Pomsta všem a celému světu, popisuje Vášáryová Ficovy kroky - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-09-05 [cit. 2025-01-12]. Dostupné online.
  12. ↑ Vášáryová: Koalice Směru, Hlasu a SNS je to nejhorší, co si lze představit - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2023-10-01 [cit. 2025-01-12]. Dostupné online.
  13. ↑ URVA, Pavel. Vášáryová nazvala časť voličov "nesystémovými voličmi a vyslovenou spodinou". Hlavné správy [online]. 2023-10-02 [cit. 2025-01-12]. Dostupné online. (slovensky)
  14. ↑ OSOUCH, Marek. Známé osobnosti vyjádřili podporu Fialovi a uskupení SPOLU. Nabádají lidi, aby přišli k volbám. iDNES.cz [online]. 2025-09-11 [cit. 2025-09-18]. Dostupné online.
  15. ↑ Magdaléna Vášáryová obhájila disertaci na FHS UK. Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy [online]. [cit. 2026-02-17]. Dostupné online.
  16. ↑ Festival ve Varech oslaví výročí, cenu dostane Magda Vášáryová. www.seznamzpravy.cz [online]. 2026-04-21 [cit. 2026-04-21]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Magda_Vášáryová&oldid=25952871“